Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Předsudky jako osobnostní charakteristiky...

Ikona teoreticky

Předsudky jako osobnostní charakteristiky

Ikona odbornost
Autor: Kateřina Machovcová
Anotace: Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.
Téma příspěvku:Multikulturní výchova
Klíčová slova: stereotypy, předsudky, psychologie, výzkum

Text článku:

Autoři pracující s tímto teoretickým přístupem se domnívají, že teorie předsudků zaměřené na myšlenkové procesy (viz text Stereotypy a předsudky jako myšlenkové chyby) zapomínají na významné vlivy v životě člověka, které formují jeho osobnost a mohou mít vliv na tvorbu stereotypů a předsudků. Důležité je pro ně spojit vědomé i nevědomé aspekty toho, proč jsou lidé naklonění utváření předsudků (a ochotní na jejich základě jednat). Tento přístup byl zavedený Adornem a kolegy v publikaci věnované autoritářské osobnosti (1950), v současnosti je částečně rozvíjený britským psychologem Stephenem Froshem (2016), navazuje do jisté míry na tradice freudovské psychoanalýzy.

Adorno a jeho kolegové se v poválečném období zajímali zejména o to, proč jsou někteří lidé přitahování nedemokratickými ideologiemi, v historickém kontextu se tedy jednalo především o fašismus. Ve své teorii přišli s konceptem tzv. autoritářské osobnosti. Domnívali se, že takový osobnostní vývoj je způsoben především tvrdou výchovou, kdy se děti učí následovat autoritu, aniž by byly brány v potaz jejich potřeby a pocity. Jejich přísní rodiče navíc nejsou vždy ve svém přístupu konzistentní, což v dětech vzbuzuje nejistotu, vyrůstají s pocitem, že jsou zlé a musí udělat vše pro to, aby se zavděčili rodičům (resp. stanovené autoritě). Výsledkem takové výchovy je osobnost charakterizovaná například těmito rysy:

  • Tendence ke konformitě a konvenčním přístupům 
  • Stereotypní myšlení 
  • Poslušnost 
  • Respekt k vnímané síle a převaze 
  • Opovrhování vnímanou slabostí
  • Netolerance nejistoty 

Autoři Durrheim, Hook a Riggs (2009) popisují takový psychický vývoj tak, že lidé, kteří prošli nekonzistentním a tvrdým typem výchovy a utvořily se u nich rysy autoritářské osobnosti, mohou být submisivní, podléhající silným autoritám. Ale na druhou své frustrace a negativní emoce spojené s nenaplněním základních potřeb nemohou vůči těmto autoritám otevřeně vyjádřit, protože by je stihl příliš tvrdý trest, a proto je přesouvají na jiné skupiny lidí. Těmi jsou často minority, jejichž příslušníky pak obviňují z toho, jak poškozují společnost. V návaznosti na analýzy Adorna a kolegů (1950) je zde popisován obranný mechanismus zvaný projekce – negativní pocity jsou přesunuty na ty, kdo jsou vnímaní jako slabí, resp. podřadní v daném kulturně-historickém kontextu.

Tento přístup zaměřený na vývoj osobnosti se tak snaží propojit faktory na úrovni jednotlivce (výchova, osobnostní rysy) a společnosti, v níž žije (typické kulturně-historické předsudky a sociální nerovnosti), a předsudkům tak porozumět komplexněji na více rovinách. Pro určení autoritářské osobnosti byl původně vytvořen i osobnostní dotazník, nicméně výsledky nejsou zcela jednoznačné. Sice se ukázaly určité spojitosti s předsudky a postoji rodičů a dětí, ale také existují studie, které ukazují, že zatímco autoritářských osobností může být v různých státech stejné procento, výskyt rasismu a rasistického chování se liší. Je tedy třeba ještě podrobněji zkoumat vazby mezi jednotlivcem a prostředím konkrétní společnosti (Gough et al., 2013). 

V započaté sérii textů jsme si tedy zatím představili dva přístupy k porozumění steretypů a předsudků. První přístup (Stereotypy a předsudky jako myšlenkové chyby) je chápe jako chyby v myšlení, příliš rychle a zjednodušeně vytvořené kategorie, které nepopisují věrně realitu. Druhý přístup, představený v tomto článku, klade důraz na souvislosti s určitým typem výchovy, který může způsobit utvoření takové osobnosti, která je více náchylná k zjednodušenému vnímání světa a jednání založenému na předsudcích.

Ani jeden z přístupů však nenabízí kompletní vysvětlení toho, proč se předsudky utváří (a jak to měnit). Dalšími pohledy se budeme zabývat v navazujících textech ze série Psychologické přístupy ke zkoumání předsudků. Ve výuce lze tyto přístupy využít k vzájemnému porovnání a diskusi o jejich možném uplatnění a případných limitech. Lze diskutovat zkušenosti žáků a jejich pohled na stereotypy/předsudky, ale také například pracovat s ukázkami textů zveřejněných v různých médiích a popisujících menšiny a diskutovat, zda lze najít propojení s uvedenými teoretickými přístupy. V návaznosti na výzkum Adorna a kolektivu je zajímavé i propojení se společenským vývojem po druhé světové válce. V psychologii se silně objevuje snaha porozumět tomu, jak bylo možné, že se do válečných zločinů zapojilo tolik lidí, které lze považovat za „normální“.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Psychologické přístupy ke zkoumání předsudků.

Ostatní články seriálu:

Citace a použitá literatura:
[1] - DURRHEIM, Kevin. et al. Race and Racism In Fox, D., Prilleltensky, I., Austin, S. (Eds.). Critical psychology: an introduction. UK : SAGE, 2009. ISBN SAGE: UK. 
[2] - FROSCH, Stephen. The Future of Politics and Psychoanalysis. American Imago, 73 (1). USA : JHU Press, 2016. 7 s. ISBN 1085-7931. 
[3] - GOUGH, B.; MCFADDEN, M.; MCDONALD, M. Critical social psychology. 2. vydání. UK : Palgrave Macmillan, 2013. ISBN 978-1-137-51017-4. 
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 17. 10. 2018
Zobrazeno: 302krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 4

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
MACHOVCOVÁ, Kateřina. Předsudky jako osobnostní charakteristiky . Metodický portál: Články [online]. 17. 10. 2018, [cit. 2018-11-13]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/21777/PREDSUDKY-JAKO-OSOBNOSTNI-CHARAKTERISTIKY.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 17. 10. 2018 08:03
Tento článek je dalším ze skupiny zabývajících se vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je řazen přehledně a srozumitelně a jeví se jako vhodný studijní materiál, neboť na konkretních příkladech, citacích autorů a jejich publikací, pochopitelně přibližuje danou problematiku.