Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > První a druhá berlínská krize

První a druhá berlínská krize

Praktický příspěvek
zkušenost
Autor PhDr. Radek Aubrecht
Cílem výukové lekce je přiblížit žákům dva důležité momenty studené války a potažmo celého 20. století: 1. a 2. berlínskou krizi, jejich příčiny, průběh, klíčové osobnosti a výsledky.

Úvod

Popsaná výuková lekce vznikla v rámci „Ověřování výuky podle alternativní verze vzdělávacího oboru dějepis v RVP pro gymnázia“, které probíhá od roku 2011 na vybraných českých gymnáziích. Tato alternativní verze RVP je charakteristická svým důrazem na moderní fázi českých a světových dějin a redukuje tedy učivo starších dějin (pravěk, starověk a částečně i středověk). Vzhledem ke společenským požadavkům a trendům ve výuce dějin v zahraničí se jedná o koncepci navýsost žádoucí.

„Staré pojetí“, kdy bylo gymnaziální učivo dějin rozloženo dle vývojových fází cca takto: 1. ročník – antika, 2. ročník – středověk, 3. ročník – novověk a 4. ročník – 20. století, je přežitý a málo funkční model. S přihlédnutím ke skutečnosti, že maturitní ročník vzhledem ke státní maturitě končí výuku fakticky začátkem dubna, se pak často stává, že pedagog to nejdůležitější z látky, tj. 20. století, nestihne probrat. Alternativní verze RVP redukující starší dějiny by (nejen) tomuto problému měla zabránit.

Níže uvedený článek představuje výukovou hodinu, která je věnována 1. a 2. berlínské krizi, jejich příčinám, průběhu, hlavním aktérům a klíčovým výsledkům. Vedle samotného popisu výukové lekce si v závěru příspěvku dovolíme nabídnout i vlastní zkušenost s výukou tohoto tématu.

Průběh hodiny:

Po úvodním zopakování či probrání počáteční situace v poválečném Německu bude žákům puštěno několikaminutové video z projektu „Slavné dny“ na www.stream.cz o 1. berlínské krizi, které poslouží jako motivační prvek (video č. 1).

Následně bude žákům rozdán text o berlínských krizích (viz příloha č. 1) a příslušná komparativní tabulka 1. a 2. berlínské krize (tab. č. 1), kterou žáci s pomocí textu vyplní. Po následné kontrole tohoto úkolu lze zařadit další video (cca 10 min.), které zobrazuje bezpečnostní prvky Berlínské zdi a popisuje její fungování. (video č. 2).

https://youtu.be/-1uvEZUk0aY

Na závěr vyučovací hodiny dostanou žáci druhou komparativní tabulku, která srovnává západní a východní Německo (tab. č. 2). Tuto tabulku s využitím znalostí, poznámek z minulých hodin, učebnice či internetu taktéž vyplní.

Závěr

Lekci „1. a 2. berlínská krize“ doporučujeme zařadit do výuky dějepisu na gymnáziích. V případě nejčastějšího rozvržení období a hodinových dotací (2 hodiny týdně každý ročník) vychází toto téma na poslední ročník, tj. oktávu u víceletých gymnázií a 4. ročník u čtyřletých gymnázií.

Z hlediska metod je hodina založena na četbě a analýze textu. Text byl vybrán a upraven tak, aby byl přístupný středoškolským žákům, resp. byl použitelný jako vstupní text k dané problematice. K textu je přiložena komparativní tabulka 1. a 2. berlínské krize, jejíž vyplnění má žákům pomoci k zorientování se v textu, výběru klíčových informací, a lze ji použít i místo poznámek/výpisků z hodiny.

Závěrečná komparativní tabulka SRN vs. NDR slouží k celkovému zopakování problematiky rozděleného Německa ve 2. polovině 20. století.

Z osobní zkušenosti vím, že vstupní text nesmí být příliš dlouhý a faktograficky náročný, aby v něm žáci neztratili základní orientaci a nebyli zavaleni řadou přebytečných dat, jmen a jiných faktů.

Vzhledem k poněkud jiné hodinové dotaci dějepisu na našem čtyřletém gymnáziu (3 – 2 – 2 – 0) a k důrazu na moderní dějiny učíme toto téma již na začátku druhého pololetí 3. ročníku.

Žáci mohou pracovat v různě velkých skupinách dle uvážení učitele. Obvykle zadáváme pracovní texty do skupinek po dvou žácích, početnější skupinky nám přijdou pro tento úkol neefektivní.

Většina žáků nemá problém s pochopením textu. Menší problémy se naskytnou jen při vyhledávání příčin a důsledků, tradičně slabého místa části českých žáků. Pro některé žáky může být obtížnější i závěrečná komparativní tabulka východního a západního Německa, a to hlavně z toho důvodu, že současná generace žáků již rozdělené Německo na dva státy nezažila.

Reflexe

Klady: žáci pracují a analyzují texty, pracují ve skupinkách, hodina je proložena videem.

Rizika: při delší práci s úvodním textem nemusí na lekci stačit 45 minut.

Další doporučení:

V rámci výukové lekce je vhodné mít k dispozici mapu Německa, resp. dvou německých států.

Závěrečnou komparativní tabulku SRN vs. NDR lze užít i na začátku hodiny, a to v případě, že v minulých hodinách (či hodinách zeměpisu nebo německého jazyka) byli již žáci s problematikou dvou německých států v období po 2. sv. válce seznámeni. Stejně tak je možné video č. 1 o blokádě Berlína nechat na závěr hodiny či na začátek další vyučovací jednotky jako zopakování.

V případě nedostatku času v rámci výukové lekce není problém vyřadit video č. 2.

Přílohy:
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek