Slavné dny pro SŠ: Den, kdy začala aféra Watergate

Délka:

45 minut + domácí úkol

Postup:

1. Učitel vyzve žáky, aby jmenovali jednotlivé funkce medií. Položí dotaz, jaký je v současné době rozdíl mezi bulvárním a seriózním tiskem, které deníky reprezentují daný typ. Co jsou veřejnoprávní média a jaká je jejich funkce, před čím mají chránit? Na závěr se zeptá, jaké zdroje pro získávání informací používají sami žáci.
2. Učitel žákům promítne video nebo přečte text z knihy „Slavné dny 50 + 2 příběhy, které psaly historii“.
3. Učitel shrne důležitou roli médií v celé kauze. Zároveň se žáků znovu zeptá, jaká periodika čtou. A píše je na tabuli. Následně jim promítne obr. 1. z pracovního listu (viz původní umístění příspěvku), na základě toho se rozvine debata nad úrovní a způsobem informování jednotlivých českých médií. Jaké riziko s sebou přináší, vlastní-li media politik?
4. Žáci se zamyslí nad heslem: Více transparentnosti – méně transparentů.
5. Za domácí úkol žáci mají kontaktovat deník, týdeník, televizní kanál (telefonicky, e-mailem, adresy a kontakty jsou na webu) dle vlastního výběru a nechat si odpovědět na otázky:

• Jakým způsobem bychom mohli prostřednictvím Vašeho deníku/týdeníku zveřejnit zprávu, kterou považujeme za nutnou mediálně propagovat? 
• Pocítili jste někdy tlak ze strany vedení, který by znamenal, že po Vás chtějí nějaké zprávy vynechat nebo upravit? 

Ideálně by si mohli rozdělit česká media dle Obrázku 1, aby byli zastoupeni všichni tři vlastníci.

Reflexe:

Reflexe proběhne formou závěrečné diskuze. Tématem bude vztah médií a politiky, mnohdy to bývá jediná zbraň, jak s nekorektními politiky „bojovat“. Je důležité si uvědomovat, že občan v demokratické zemi má i právě tyto nástroje. Debata by měla směřovat i k tomu, jaká by média ideálně měla být. Učitel upozorní na fakt, že nedemokratické země utvrzují svou vládu právě díky manipulaci veřejným míněním skrze média. I dnes média konstruují mediální obraz osob dle aktuálních potřeb, to je důležité si uvědomovat.

Poznámky:

Nixon není jen aféra Watergate. V roce 1968 se Nixon stal 37. prezidentem spojených států. Svůj úspěch zopakoval i o čtyři roky později, pak mu ale zlomila vaz aféra Watergate. Během výkonu své funkce se Nixon významně angažoval v zahraniční politice. Se sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem podepsal několik důležitých smluv v čele s dohodou o omezení strategických zbraní (SALT 1), což pomohlo k rozšíření vztahů mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. S předsedou státní rady Čínské lidové republiky Čou En-lajem Nixon zase podepsal tzv. šanghajské komuniké, které položilo základ k normalizaci styků mezi USA a Čínou. Za své vlády také zahájil stahování amerických vojsk z Vietnamu. Podrobnosti zde.

Pracovní list k článku najdete na původním umístění příspěvku.

Doporučení:

Záznam z rezignačního projevu Richarda Nixona z 8. srpna 1974 naleznete v knize Slavné dny 50 + 2 příběhy, které psaly historii. 

Kapitolu Den, kdy začala aféra Watergate z cyklu Slavné dny pro základní vzdělávání najdete na http://www.slavne-dny.cz/episode/689656/den-kdy-zacala-afera-watergate-17-cerven.