Domů > Spomocník > Gymnaziální vzdělávání > Evernote prakticky ve škole
Odborný článek

Evernote prakticky ve škole

26. 1. 2015 Gymnaziální vzdělávání Spomocník
Autor
Lukáš Špírek
Tento článek je součastí seriálu: Evernote ve výuce

Anotace

Zpráva o nasazení aplikace Evernote ve výuce na gymnáziu s cílem využít cloudové úložiště dokumentů, poznámek a reakcí.

Jistě nikomu, kdo se zajímá o možnosti zefektivnění vzdělávání pomocí aplikací, neunikl minulý článek o Evernote a jeho využití v učitelské praxi, který se zabývá nejen popisem jedné ze služeb pro správu poznámek, ale i teoretickými možnostmi jejího uplatnění v praxi. Cílem bylo na základě osobních zkušeností autora a analýzy poznatků jiných lidí poukázat na to, jakým způsobem lze daný nástroj (Evernote) využít v pedagogické činnosti. A cílem nynějšího článku je podložit, případně vyvrátit, již získané poznatky praxí, protože se podařilo experiment s nasazením Evernote do výuky zrealizovat.

Pokusná třída a první kroky

Výuka s využitím Evernote se konala v průběhu pedagogických praxí na středních školách. Aplikaci Evernote do výuky na vlastní kůži vyzkoušeli studenti jedné ze tříd šestiletého Gymnázia Jana Nerudy v Praze, kteří tuto novinku s pozitivními ohlasy přijali. Všechny popsané výhody, které jsou uvedeny v minulém článku, je zaujaly natolik, že role pokusných králíků jim vůbec nevadila.

Obecným cílem výuky bylo předání základních poznatků ohledně tvorby webových stránek. Evernote ve výuce sloužil hlavně pro podporu sdílení výukových materiálů a zadávání úkolů. Využili jsme pochopitelně free verzi produktu. Studenti s ním byli seznámeni v úvodních hodinách, byl jim předán odkaz, vedoucí do sdílené složky s materiály, a byly jim zodpovězeny případné dotazy.

Ve sdílené složce lze prohlížet vložené poznámky. V každé poznámce jsou příslušné informace, týkající se daného tématu.

Vše, co potřebovali k výuce a případnému založení Evernote účtu, našli v uvedeném odkazu, který si uložili do záložek v prohlížeči, případně na jiné místo. Je nutné podotknout, že pro prohlížení sdílených materiálů si není nutné Evernote účet vytvářet. Ovšem po založení účtu si lze sdílenou složku připojit do své struktury a mít ji hned po ruce.

Prakticky za pochodu

Ukázka sdílené a nesdílené složky. Možnosti sdílení se nastaví kliknutím pravého tlačítka.

Materiály pro studenty nemusí být vytvářeny přímo ve sdílené složce (v Evernote se složkám říká notebook). Náhodou by si studenti mohli kontrolovat případné zadané úkoly na další hodinu a uviděli by rozpracovanou poznámku. Mohlo by tak dojít k nedorozumění. Z toho důvodu může pedagog vytvořit poznámku v jiné složce a po dokončení úprav ji pouze přesune do sdílené složky. Samozřejmě také může tímto způsobem sdílet zajímavý článek, který si z internetu uložil do svého Evernotu pomocí Web Clipperu. Ukázka, jak se to dělá, je v následujícím tutoriálu.

The Evernote Web Clipper

Pro přehled odevzdaných úkolů si lze založit další notebook (v tomto případě GJN IT domácí úkoly) a v něm konkrétní poznámku, jejímž obsahem je jmenný seznam studentů včetně odkazu na jejich sdílenou veřejnou poznámku s pedagogem. Pedagog tak může pouhým kliknutím provést kontrolu. Veřejnou poznámku, která se otevře v prohlížeči, však bohužel nelze upravovat. Nastává tedy situace, kdy je student ochuzen o zpětnou vazbu přímo do jeho poznámky.

Seznam studentů je z důvodu ochrany osobních údajů pro zveřejnění článku na internetu smyšlený.

Předejít tomu lze tak, že student bude s pedagogem sdílet celý svůj notebook, do kterého bude odevzdávat úkoly. Kantor pak může jednotlivé poznámky v připojených složkách (Joined Notebooks) upravovat, tedy dávat zpětnou vazbu. Jedinou nevýhodou daného řešení je přehlednost. Učitel si nemůže připojené notebooky strukturovat, jak je výše ukázáno na obrázku. V případě, kdy vyučuje v několika početných třídách je tento způsob cestou do pekel. Záleží tedy na prioritách konkrétního učitele, k jaké možnosti se přikloní.

Zpětná vazba

Za účelem stanovení míry přínosu aplikace Evernote ve výuce byl studentům předložen dotazník s otevřenými otázkami.

Většina studentů se s aplikací dosud nesetkala a její přínos vidí v přehlednosti informací na jednom místě, elegantnosti a jednoduchosti sdílení, vzhledu aplikace a celkovému využití.

Dá se říci, že aplikace studenty nezklamala. Pouze uváděli, že dané funkce nabízí i konkurence (Google Disk a OneDrive), která je v češtině. Případně některé požadavky lze realizovat na využívanějším Facebooku. Nutno podotknout, že studenti nemají žádné zkušenosti s LMS, protože škola služeb systému řízení výuky nevyužívá. Jen někteří si o Evernotu zjišťovali další informace na základě vlastní iniciativy.

V čem se názory hodně rozcházely, je využití dané služby v osobním životě. Ani ne polovina o tom uvažuje, zbytek nikoliv. Pouze jednoho studenta aplikace nezaujala v žádném ohledu.

Závěr

Evernote je jistě velmi mocný nástroj a než ho člověk začne používat, měl by si ujasnit pádné důvody, proč tak chce učinit. Na internetu je popsáno mnoho dalších způsobů využití, nejen na téma tvorby cestovních deníků a kuchařek, ale i pro správu vlastních úkolů a povinností. Existují i velmi úspěšní lidé, kteří Evernote používají třeba v roli manažerů pro správu firem.

Nemyslím si, že pedagog, který se se sdílením dokumentů dosud nesetkal, bude Evernote aplikovat do výuky. Ovšem učitel s jistými zkušenostmi o tom začne uvažovat. Velmi pak záleží na konkrétních potřebách a od nich se odvíjejících možností využití při výuce. Na základě toho se pak lze rozhodnout, který z existujících produktů nasadit. Nesmíme zapomínat, že i ty masově používané mají jisté nedostatky (viz Google přestal skenovat studentské účty). Rozhodně ovšem stojí za to Evernote vyzkoušet a vytvořit si vlastní názor.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Lukáš Špírek

Hodnocení od uživatelů

Martin Rusek
26. 1. 2015, 00:55
Děkuji za pokus o vzbuzení zájmu o zefektivnění používání m-technologií ve výuce.
Z metodologického hlediska bych jen rád poukázal na ne zcela povedenou pasáž textu o zpětné vazbě. (Mělo-li by téma být součástí absolventské práce autora, mohl by v tomto ohledu narazit.) Výsledky nejsou překvapivé. Oni přece nemají před sebou takové úkoly, k čemu by podobnou aplikaci potřebovali. Také, dotazníkem s otevřenými otázkami (i ty by bylo pro reliabilitu sdělení vhodné přiložit) nelze stanovovat míru přínosu využití aplikace žáky. Z textu také není úplně jasné, co žáci měli tvořit, k čemu Evernote využívat. I zde by mohl být zakopaný pes a nevalné výsledky by mohly být objasněny.
Bude-li autor chtít zaměřit své úsilí na podobné aplikace ve škole a měřit přínos, bude pak nepochybně zapotřebí využít např. pedagogický experiment nebo kvalitativně laděnou studii změny využívaných aplikací žáky po uplynutí určitého času, kdy byli s Evernotem seznámeni.
Těším se na další podobné texty. Nějak se to do škol dostat musí ;-)
Bořivoj Brdička
26. 1. 2015, 08:04
Ne, nebyl to pokus o pedagogický experiment, který by chtěl aspirovat na publikování hodné vědeckého oponování. Byla to pouze vlastní snaha vyzkoušet během povinné praxe nový způsob podpory výuky na víceletém gymnáziu v Praze, kde se nepoužívá ani běžný LMS. Ta zpětná vazba byla jen osobním pokusem o zakotvení této akce. Celé to tedy byla záležitost nadstandardní a ze strany studenta vysloveně dobrovolná. Děkujeme za komentář.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Evernote ve výuce.
Ostatní články seriálu: