Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Vznik jeskynních útvarů

Ikona prakticky

Vznik jeskynních útvarů

Ikona inspirace
Autor: Jakub Holec
Anotace: Aktivita se zaměřuje na působení vody jako činitele chemického zvětrávání hornin. Žáci se formou jednoduchého pokusu přesvědčí o tom, v jakém typu hornin často vznikají jeskynní útvary a na závěr aktivity budou též schopni říci, proč tomu tak je.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Gymnázium » Kompetence k učení » své učení a pracovní činnost si sám plánuje a organizuje, využívá je jako prostředku proseberealizaci a osobní rozvoj
  2. Gymnázium » Kompetence k řešení problémů » vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy;
  3. Základní vzdělávání » Kompetence k učení » vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
Očekávaný výstup:
  1. gymnaziální vzdělávání » Člověk a příroda » Geologie » Geologické procesy v litosféře » určí nerostné složení a rozpozná strukturu běžných magmatických, sedimentárních a metamorfovaných hornin
  2. základní vzdělávání » Člověk a příroda » 2. stupeň » Přírodopis » Neživá příroda » rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Gymnaziální vzdělávání -> Chemie
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Organizace řízení učební činnosti: Skupinová
Organizace prostorová: Specializovaná učebna
Klíčová slova: geologie, jeskyně, zvětrávání, horniny, vápenec, kalcit

Cíl: Žáci rozhodnou, v jakém typu hornin se nejčastěji můžeme setkat s jeskynními útvary a zdůvodní proč.

Materiál:

  • 6 lahviček od přesnídávky
  • zředěná kyselina chlorovodíková (HCl)
  • váha
  • papírové utěrky
  • lepící papírové cedulky
  • 2 přibližně stejně velké kusy vápence, pískovce a břidlice

Úvod:

Jeskyně mohou vznikat v různých horninách, nicméně velmi často se s nimi setkáváme ve vápencích. Nejvíce jeskyní vzniká působením tekoucí vody. Voda slučující se v atmosféře s oxidem uhličitým dává vzniknout slabé kyselině uhličité, která se na zemském povrchu a pod povrchem podílí na chemickém zvětrávání hornin, zejména vápenců. Takto okyselená voda na zemském povrchu proniká puklinami a trhlinami hornin a dlouhodobým působením rozpouští vápence, přičemž vytváří často pozoruhodné jeskynní útvary v podobě různých podzemních dutin, jeskyní a tunelů. V rámci této geologické aktivity se žáci přesvědčí, z jaké horniny mohou ,,ochotně“ vznikat jeskynní útvary.

Postup:

  1. Žáci si vytvoří hypotézu, ve které z přítomných hornin se mohou nejlépe tvořit jeskyně a vlastní domněnku si zapíší do záznamového archu.
  2. Každá z lahviček od přesnídávky se označí následujícím způsobem pomocí nalepovacích papírových cedulek:
    a) pískovec - H2O
    b) vápenec - H2O
    c) břidlice - H2O
    d) pískovec - HCl
    e) vápenec - HCl
    f) břidlice - HCl
  3. Zváží se všechny horninové vzorky a hodnoty se zapíší do záznamového archu.
  4. Do lahviček se vzorky hornin a), b), c) se nalije voda tak, aby pokryla celý vzorek. To samé se zopakuje s lahvičkami d), e), f) s tím rozdílem, že se použije zředěná kyselina chlorovodíková. Při práci s kyselinou chlorovodíkovou je nutné dodržovat pravidla bezpečnosti práce s chemikáliemi, a používat ochranné pomůcky.
  5. Lahvičky se vzorky hornin se ponechají přibližně 20 minut a poté se z nich horninové vzorky opatrně vyjmou, důkladně vysuší a opět zváží. Hmotnost každého vzorku se zapíše do záznamového archu.
  6. V záznamovém archu se následně označí ty horniny, jejichž hmotnost se v porovnání s úvodním vážením změnila a ty horniny, které si zachovaly původní hmotnost.
  7. Učitel na závěr položí žákům následující otázky:
  • V jakých lahvičkách došlo ke změně hmotnosti přítomného vzorku a v jakých lahvičkách se hmotnost vzorků nezměnila?
  • U jaké horniny byl úbytek hmotnosti nejvýraznější?
  • Proč u některých hornin došlo ke změně hmotnosti, zatímco u jiných ne?
  • Jak dlouho by trvalo úplné rozpuštění vzorku, jehož váhový úbytek byl nejvýraznější za dobu 20 minut?

Závěr

Žáci (díky srovnání výsledků pokusu) rozhodnou, která z hornin je nejvíce náchylná k chemickému zvětrávání. Žáci zároveň zjistí, že v terénu je možné horniny s obsahem CO2 bezpečně rozeznat použitím zředěné kyseliny chlorovodíkové. V rámci aktivity se též učí vědecké práci, tedy vysloví hypotézy, které pak ověřují pokusem, výsledky pozorování a měření zaznamenávají a vyvozují určité závěry.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Výuka geologie kreativně a prakticky.

Ostatní články seriálu:

Citace a použitá literatura:
[1] - ČOUPEK, Petr. On-line geologická encyklopedie. 2007. [cit. 2014-8-18]. Dostupný z WWW: [http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.p...].  
Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitpdf182 kBZáznamový arch
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 11. 09. 2014
Zobrazeno: 5856krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

3 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HOLEC, Jakub. Vznik jeskynních útvarů. Metodický portál: Články [online]. 11. 09. 2014, [cit. 2019-12-14]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/19043/VZNIK-JESKYNNICH-UTVARU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.