Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Historie a vývoj Evropské unie - 3. část
Odborný článek

Historie a vývoj Evropské unie - 3. část

27. 3. 2014 Gymnaziální vzdělávání
Autor
PhDr.,Bc.,Mgr. Břetislav Voženílek MBA

Anotace

Cílem předloženého seriálu článků je seznámit čtenáře stručně s historií a vývojem Evropské unie. Ve třetím příspěvku je popsán evropský integrační proces do roku 2013.

Cesta k Evropské unii v letech 1993 – 2013     

Dnem 1. 1. 1993 vstupuje v platnost jednotný vnitřní trh. V březnu 1993 byl přijat v Paříži Pakt stability pro střední a východní Evropu. Ve dnech 21. – 22. 6. 1993 se koná zasedání Evropské rady v Kodani a Společenství deklaruje své odhodlání přijmout země ucházející se o členství co nejdříve poté, co splní stanovená politická a hospodářská kritéria.

Maastrichtská smlouva o Evropské unii vstoupila v platnost 1. listopadu 1993. Smlouva o Evropské unii (SEU) otevírá novou etapu evropské integrace, protože umožňuje zahájit politickou integraci. Vytváří Evropskou unii spočívající na třech pilířích: Evropské společenství; společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP); policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (SVV). Smlouva zavádí evropské občanství, posiluje pravomoci Evropského parlamentu a zakládá Hospodářskou a měnovou unii (HMU). Dále nahrazuje EHS Evropským společenstvím (ES).  Tato smlouva je výsledkem vnitřních a vnějších okolností. Na vnější rovině vedl pád komunismu ve střední a východní Evropě a perspektiva sjednocení Německa k závazku posílit mezinárodní postavení Společenství. Z vnitřního pohledu chtěly členské státy pokračovat v pokroku, kterého bylo dosaženo díky jednotnému evropskému aktu, prostřednictvím dalších reforem. Podpisem Maastrichtské smlouvy dochází k jasnému překonání původního hospodářského cíle Společenství, tj. realizace společného trhu, a k vyjádření politických záměrů.

V tomto ohledu sleduje Maastrichtská smlouva pět základních cílů:

  1. posílit demokratickou legitimitu institucí;
  2. zefektivnit fungování institucí;
  3. založit hospodářskou a měnovou unii;
  4. rozvíjet sociální rozměr Společenství;
  5. zavést společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.[1] 

Dne 5. 12. 1993 přijímá Komise „Bílou knihu“ o růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti.

Dnem 1. 1. 1994 vstupuje v platnost Dohoda o ustanovení Evropského hospodářského prostoru.  Hospodářská a měnová unie vstupuje do druhé fáze. Je založen Evropský měnový institut (EMI). Ve dnech 26. - 27. 5. 1994 je zahájena konference k uzavření Paktu stability pro střední a východní Evropu v Paříži. Dne 17. 12. 1994 je podepsána v Lisabonu Evropská energetická charta.

Dnem 1. 1. 1995 dochází ke čtvrtému rozšíření společenství o Rakousko, Švédsko a Finsko - vzniká „Patnáctka“.

Dne 17. 1. 1995 se Česká republika uchází o členství v EU a dne 1. 2. 1995 vstupuje v platnost Evropská dohoda mezi Evropskou unií a Českou republikou.

Dne 26. 3. 1995 nabývá platnosti Schengenská dohoda mezi zeměmi Beneluxu, Francií, Německem, Portugalskem a Španělskem.

Ve dnech 16. a 17. 6. 1997 se koná zasedání Evropské rady v Amsterodamu. Je přijata dohoda o novele Smlouvy o Evropské unii. Dne 16. 7. 1997 Komise předkládá dokument „Agenda 2000 pro silnější a širší Unii“ a posudky deseti kandidátských zemí střední a jihovýchodní Evropy, Kypru, Malty, Turecka. Dne 19. 12. 1997 Dánsko, Finsko a Švédsko podepisují Schengenskou dohodu.

Dnem 1. 1. 1999 se euro stává oficiální měnou pro Benelux, Finsko, Francii, Německo, Itálii, Irsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko (zatím jen pro bankovní operace).

Ve dnech 23. a 24. 3. 2000 se koná zvláštní zasedání Evropské rady v Lisabonu, kde je rozhodnuto o přijetí nové strategie Evropské unie s cílem posílit zaměstnanost, hospodářské reformy a sociální soudržnost (Lisabonská strategie). Ve dnech 19. – 20. 6. 2000 je na zasedání Evropské rady potvrzeno odhodlání budovat společnou bezpečnostní a obrannou politiku Evropské unie a dokončit práce na „Chartě základních lidských práv“. Ve dnech 7. - 11. 12. 2000 je na zasedání Evropské rady v Nice formálně přijata „Charta základních lidských práv" a schválen postup při jednáních o vstupu kandidátských zemí.

Ve dnech 14. a 15. 12. 2001 se koná zasedání Evropské rady v Laekenu (Belgie), kde byla přijata Laekenská deklarace (Deklarace o budoucnosti Evropy).

Dnem 1. 1. 2002 se euro stává měnou ve 12 zemích eurozóny, národní platidla přestávají platit k 28. 2. 2002 (britská libra a švédská koruna zůstávají v platnosti).

Dne 16. 3. 2002 je v Athénách slavnostně podepsána Smlouva o připojení mezi Evropskou unií a Českou republikou, Estonskem, Kyprem, Litvou, Lotyšskem, Maďarskem, Maltou, Polskem, Slovinskem a Slovenskem.

Dne 4. 10. 2003 je zahájena na zvláštním zasedání Evropské rady v Římě mezivládní konference o Evropské ústavní smlouvě.

Dne 1. 5. 2004 probíhá páté rozšíření Evropské unie o deset zemí ze střední a východní Evropy (Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko).  Ve dnech 10. - 13. 6. 2004 se konají volby do Evropského parlamentu ve všech 25 zemích Evropské unie, včetně České republiky.

Ve dnech 17. a 18. 6. 2004 se koná zasedání Evropské rady v Bruselu, kde je dosaženo dohody o návrhu smlouvy o založení Ústavy pro Evropu. Dne 20. 7. 2004 probíhá zahajovací schůze nově zvoleného Evropského parlamentu - je potvrzen nový předseda Evropské komise, která má 25 členů (každý členský stát je zastoupen jednám komisařem).

Lisabonská smlouva vstupuje v platnost dne 1. prosince 2009, čímž se uzavřel několikaletý proces vyjednávání o institucionálních otázkách. Smlouva mění stávající zakládající smlouvy EU, tj. Smlouvu o EU a Smlouvu o založení ES, aniž by je nahrazovala. Poskytuje Evropské unii odpovídající právní rámec a nástroje pro řešení budoucích výzev a naplnění očekávání občanů.[2]

Dne 1. 1. 2007 nastává šesté rozšíření Evropské unie o Rumunsko a Bulharsko.

Sedmé rozšíření Evropské unie o Chorvatsko se uskutečnilo 1. 7. 2013.[3]

Závěrem

Autor ve svém příspěvku charakterizuje historii a vývoj evropské integrace (později Evropské unie) od doby Karla Velikého až do současné doby. Na základě studia odborné literatury a získaných znalostí je text zaměřen na období historického vývoje do roku 1918, na období historického vývoje od roku 1918 do roku 1945. V další části se autor rozhodl provést stručnou analýzu názorů na evropské myšlenky v období 1945 až 1955, na vývoj evropské integrace v období 1955 až 1973, v období 1974 až 1983. Pozornost je také věnována vývoji Evropské unie v letech 1984 až 1992 a v období let 1993 až 2013.

Názory na historii a vývoj Evropské unie jsou chápány odbornou i laickou veřejností různě, proto se autor rozhodl téma zpracovat tak, že se pokusil využít dostupných faktografických údajů k rozšíření znalostí o dané problematice. 

Literatura k příspěvku:

KÖNIG, P. a kol. Učebnice evropské integrace. Praha: Nakladatelství  Barrister&Principal, spol s r.o., 2006, ISBN 80-7364-022-8 

KEŘKOVSKÝ, M., KEŘKOVSKÁ, A. Evropská unie, historie, instituce, ekonomika a politiky. Praha:1999, Computer Press, ISBN 80-7226-196-7 

KOCOUREK, L. Veřejná správa v Evropské unii. Praha: CEMI, 2013, učební texty.

POMAHAČ, R. Evropské právo, 1. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2003, ISBN 80-246-0576-7 


[1] Maastrichtská smlouva o Evropské unii. In Europa [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: <http://europa.eu/legislation_summaries/institutional_affairs/treaties/treaties_maastricht_cs.htm>.

[3] KOCOUREK, L. Veřejná správa v Evropské unii. Praha: CEMI, 2013, učební texty, str. 26

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr.,Bc.,Mgr. Břetislav Voženílek MBA

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
27. 3. 2014
Článek popisuje vývoj Evropské unie v posledních dvaceti letech. Příspěvek má přesah nejen k průřezovým tématům, ale také k mezinárodním vztahům a soudobým dějinám.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Historie a vývoj Evropské unie.
Ostatní články seriálu:

Vazby na další články:

Předchozí díl:

Téma článku:

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech