Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Série pracovních listů k tématu Ochrana přírody v České republice
Odborný článek

Série pracovních listů k tématu Ochrana přírody v České republice

15. 5. 2013 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Tomáš Matějček

Anotace

Ukázka z publikace NÁMĚTY PRO GEOGRAFICKÉ A ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ je určena zejména učitelům z praxe, studentům učitelských oborů a také dalším zájemcům o aplikaci geografické a environmentální problematiky ve vzdělávání. Publikace si klade za cíl rozšířit základ běžných učebnic o vybraná aktuální témata se vztahem k životnímu prostředí a jeho ochraně.

Základní orientaci v systému ochrany přírody mohou studenti získat díky sérii pracovních listů č. 11–14. Pro jejich vypracování doporučujeme rozdělit třídu do několika skupin, kdy každá skupina zpracuje jeden pracovní list (vzhledem k běžnému počtu studentů ve třídě bude zřejmě nejvhodnější rozdělit třídu do osmi skupin, přičemž vždy dvě skupiny budou zpracovávat jeden pracovní list – získáme tak alespoň vzájemnou kontrolu obou skupin). Po skončení práce se jednotlivé skupiny vzájemně obeznámí se získanými výsledky. Pracovní listy jsou přizpůsobeny pro školy v Praze a ve středních Čechách, po úpravě je však možné aplikovat je na jakýkoliv jiný region. 

Každý pracovní list obsahuje základní a rozšiřující úkoly. Základní úkoly by měly stihnout všechny skupiny, rozšiřující jsou určeny pro ty rychlejší.

Poznámky k pracovnímu listu č. 11 (Kategorie chráněných území přírody v ČR) :

Pomůcky: Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (dostupný např. na http://env.cz), případně alespoň základní informace o chráněných územích v této publikaci (doplňkové texty k pracovnímu listu č. 15).

Řešení úkolu č. 1:

NP = národní park, CHKO = chráněná krajinná oblast, NPR = národní přírodní rezervace, NPP = národní přírodní památka, PR = přírodní rezervace, PP = přírodní památka.

Řešení úkolu č. 2:

a) v rozporu se Zákonem č. 114/1992 Sb. to není, návštěvní řády jednotlivých národních parků to však mohou zakazovat, b) povoleno, c) zakázáno s výjimkou vyhrazených míst, d) povoleno.

Řešení úkolu č. 3:

Přírodní rezervace slouží především k ochraně přírodních hodnot, na území přírodní památky mohou být předmětem ochrany i takové objekty, na jejichž vzniku se svou činností podílel člověk.

Řešení úkolu č. 4:

Rozdíl je ve stupni ochrany (V NPR a NPP je stupeň ochrany vyšší).

Řešení úkolu č. 5:

Zatímco národní park je velkoplošné zvláště chráněné území, které slouží k ochraně mimořádných přírodních hodnot, přírodní park slouží spíše k ochraně krajinného rázu, často k rekreačním účelům apod. Stupeň ochrany je samozřejmě mnohem vyšší v národním parku.

Řešení úkolu č. 6:

V České republice je 1196 přírodních památek, 784 přírodních rezervací, 105 národních přírodních památek a 112 národních přírodních rezervací (stav k únoru 2008, podle http://drusop.nature.cz). Další chráněná území jsou součástí soustavy Natura 2000 (38 ptačích oblastí a 867 evropsky významných lokalit).

Poznámky k pracovnímu listu č. 12 (Národní parky a CHKO):

Pomůcky: Mapa NP a CHKO (např. ve Školním atlase České republiky), pravítko, kalkulačka.

Řešení úkolu č. 1:

Krkonošský národní park (nejvyšší pohoří, květena subalpínského stupně nad horní hranicí lesa, ledovcové kary aj.), Šumava (nejrozsáhlejší lesní komplex ve střední Evropě, ledovcová jezera), Podyjí (unikátní kaňon řeky Dyje, mimořádně zachovalé přírodní prostředí), České Švýcarsko (pískovcová skalní města).

Řešení úkolu č. 2:

Na území České republiky se nachází celkem 25 CHKO. V nížinách leží CHKO Litovelské Pomoraví a Poodří.

Řešení úkolu č. 3:

a) Moravský kras, b) Broumovsko, c) Český les, d) Železné hory, e) Bílé Karpaty, f) Slavkovský les, g) Jizerské hory.

Řešení úkolu č. 4:

a) Blaník, b) Český ráj.

Řešení úkolu č. 5:

Uvažuje se zejména o vyhlášení těchto CHKO Novohradské hory, Střední Poohří, Javořická vrchovina, vyloučeno není ani vyhlášení CHKO Poorlicko či Polabí.

Řešení úkolu č. 6:

Na území hlavního města zasahuje CHKO Český kras. Ve vzdálenosti do 50 km od okraje Prahy se dále nacházejí CHKO Křivoklátsko, Blaník, Kokořínsko, Český ráj a České středohoří.

Poznámky k pracovnímu listu č. 13 (Ochrana přírody na území Prahy):

Pomůcky: Školní atlas České republiky, kniha Chráněná území přírody 2 (Němec, Ložek, 1997), případně jiná literatura o přírodě Prahy nebo internetové stránky Agentury ochrany přírody ČR (http://drusop.nature.cz).

Řešení úkolu č. 1:

Na území Prahy se nachází celkem 89 maloplošných chráněných území.

Řešení úkolu č. 2:

Převažují přírodní památky. Je to dáno tím, že tato kategorie zahrnuje spíše geologické zajímavosti a lokality, na jejichž vzniku se vedle přírodních činitelů mohl podílet také člověk. Takové lokality v Praze převažují, přírodní rezervace jsou naopak spíše výjimečné a národní přírodní rezervace není na území Prahy ani jedna.

Řešení úkolu č. 3:

Například Praha 2, 3, 10, 11, Zličín, Řepy, Letňany, Kbely, Čakovice, Dolní Chabry, Kolovraty aj.

Řešení úkolu č. 4:

Největší koncentrace chráněných území je v jihozápadní části (Praha 5, Radotín, Velká Chuchle). Zasahuje sem totiž geologicky pozoruhodná oblast Barrandienu. Několik rozlehlejších chráněných území se nachází také na jihu (Kunratice, Libuš) a na východě Prahy (Klánovice, Běchovice, Újezd nad Lesy). V obou případech se jedná hlavně o větší lesní celky.

Řešení úkolu č. 5:

Největší je PP Klánovický les (nebudeme-li počítat CHKO Český kras, jež na území Prahy také zasahuje).

Řešení úkolu č. 6:

PP Baba – skalní step, teplomilná společenstva rostlin a hmyzu. PP Hrnčířské louky – společenstva mokřadů s vlhkomilnými rostlinami a vodním ptactvem. PP Okrouhlík – výchozy pískovců se specifickým teplomilným společenstvem rostlin a hmyzu.

Řešení úkolu č. 7:

V Praze se můžeme setkat se všemi uvedenými živočichy.

Poznámky k pracovnímu listu č. 14 (Ochrana přírody v okolí Prahy):

Pomůcky: Školní atlas České republiky, pravítko, kalkulačka, kniha Chráněná území přírody 1 (Němec, Ložek, 1996; Němec, Ložek, 1997), případně jiná literatura o regionu.

Řešení úkolů č. 1–4:

Autor díla: Tomáš Matějček

 

Řešení úkolu č. 6:

a) listonoh jarní – např. v Libickém luhu, b) lněnka bezlistenná – pouze Slatinná louka u Velenky, c) sněženka předjarní – např. Úpor, d) čolek velký – např. Lom na Plachtě, Čtvrtě, e) kandík psí zub – pouze Medník, f) ještěrka zelená – řada lokalit, g) ledňáček říční – řada lokalit, h) rak kamenáč – Křivoklátsko.

Poznámky k pracovnímu listu č. 15 :

Cílem pracovního listu je, aby se studenti zamysleli nad tím, jaká jsou hlavní kritéria při vyhlašování chráněných území a na konkrétním příkladu se pokusili určit jejich prioritu. Pomůcky: Pracovní list, psací potřeby, doplňkové texty „Charakteristika chráněných území podle Zákona č. 114/1992 Sb.“ a „Kompetence orgánů ochrany přírody podle Zákona č. 114/1992 Sb.“, případně Zákon č. 114/1992 Sb. (dostupný např. na http://env.cz – záložka „Legislativa“, „Platné právní předpisy“).

Poznámky k úkolu č. 1:

Cílem tohoto úkolu je především přivést studenty k zamyšlení nad problémy, které v praxi řeší orgány ochrany přírody, konkrétně nad tím, jaká kritéria jsou uvažována při výběru území navržených k ochraně, a která z těchto kritérií jsou v konkrétním případě důležitější. Mezi tato kritéria patří zejména mimořádný přírodovědecký či estetický význam území. Konkrétní kritéria jsou odlišná pro jednotlivé kategorie chráněných území (blíže viz list Charakteristika chráněných území podle zákona č. 114/1992 Sb.). 

Jednoznačně správné řešení tohoto úkolu neexistuje a výsledek bude záviset na rozhodnutí studentů, kterému by měla předcházet věcná diskuze. Bílá hůrka je stanovištěm zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů a není nijak výrazně narušena lidskou činností. Na rozdíl od zbývajících dvou lokalit zde však nebyly nalezeny zkameněliny. Křížový vrch a zejména Šípkový kopec jsou významné také z kulturního hlediska, avšak z hlediska výskytu zvláště chráněných druhů nejsou tak významné. Je zde navíc více patrný vliv lidské činnosti (lom na Křížovém vrchu, zemědělství na Šípkovém kopci). Svou roli hraje také rozloha (čím větší rozloha, tím je větší šance, že se zde udrží zvláště chráněné druhy) a nadmořská výška (zejména estetické hledisko).

Poznámky k úkolu č. 2:

Lokalitě Bílá hůrka nejvíce vyhovují kritéria pro přírodní rezervaci (PR), lokality Křížový vrch a Šípkový kopec splňují spíše kritéria pro přírodní památku (PP), neboť zde zákon č. 114/1992 Sb. připouští vliv člověka na formování daného území (jako PP jsou často vyhlašovány např. opuštěné lomy apod.).

Poznámky k úkolu č. 3:

Pravomoc vyhlásit přírodní rezervaci, přírodní památku a přírodní park má krajský úřad nebo správa CHKO či národního parku. Národní přírodní rezervace a národní přírodní památky (vyšší stupeň ochrany) má pravomoc vyhlásit Ministerstvo životního prostředí ČR. Významné krajinné prvky registrují pověřené obecní úřady.

Poznámky k úkolu č. 4:

U jižních svahů, které hostí zejména stepní druhy zvláště chráněných rostlin a živočichů, je třeba zajistit, aby nezarůstaly náletovými dřevinami.

Poznámky k úkolu č. 5:

Zbývající dva svědecké vrchy by bylo možné registrovat jako významný krajinný prvek.

Poznámky k pracovnímu listu č. 16 :

Tento pracovní list je možné využít buď jako doplnění série pracovních listů k problematice ochrany přírody v ČR, nebo je možné použít jej samostatně. Jeho cílem je uvědomit si význam lesů na našem území, zákonitosti jejich rozšíření a jejich ovlivnění činností člověka.

Pomůcky nutné: Školní atlas České republiky (nebo autoatlas, turistické mapy apod.).

Další vhodné pomůcky: Mapa potenciální přirozené vegetace (Neuhäuslová a kol., 1998).

Řešení úkolu č. 1:

vlevo: roklinové a suťové lesy; uprostřed nahoře: bory; uprostřed dole: lužní lesy; vpravo směrem od shora dolů: kleč (kosodřevina), smrčiny, bučiny, doubravy.

Řešení úkolu č. 2:

V lesích v okolí Prahy by převažovaly zejména duby a habry, ve vyšších nadmořských výškách buky.

Řešení úkolu č. 3:

Hlavní funkce lesa v krajině: vodohospodářská, klimatická (lze dále dělit na funkci mikroklimatickou a bioklimatickou – ta spočívá ve schopnosti lesa spotřebovávat významnou část dopadajícího slunečního záření na vypařování vody), půdoochranná, rekreační, estetická.

Řešení úkolu č. 4:

Současná lesnatost států střední Evropy (v %): A = Maďarsko (16 %), B = Polsko (27 %), C = Česká republika (33 %), D = Rakousko (38 %), E = Slovensko (40 %).

Řešení úkolu č. 5:

I. c) dub vysoký 25 metrů uvolní za den asi 7000 l kyslíku. Toto množství pokrývá denní spotřebu zhruba 50 lidí. II. b) 1 ha bukového lesa zachytí až 63 tun/rok.

Řešení úkolu č. 6:

Příkladů existuje celá řada – např. obce Buková, Dubí, Doubrava, Český Dub, Lipová, Horní Bříza, Nový Bor, Borová Lada, Borovany, Habrovice; hory Smrk, Velký Javor, Javorníky, Jeseníky (odvozeno od Jasanu), Třemšín (odvozeno od střemchy), řeky Brslenka, Olše aj. S lesem pak souvisí např. názvy Třeboň, Česká Třebová, Třebestovice (místo, kde byl tříben les), Káraný (les, kde byly kárány krádeže dřeva), Klučov (místo, kde byl vyklučen les), Žďár nad Sázavou (místo, kde byl vyžďářen les), pohoří Český les a Slavkovský les, Mezilesí aj.


Materiál vznikl jako výstup Projektu Přírodovědná gramotnost, který byl realizován v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha a spolufinancován ze státního rozpočtu ČR, rozpočtu hlavního města Prahy a Evropského sociálního fondu.

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
56.64 kB
PDF
Seznam použité a doporučené literatury
pdf
2.12 MB
PDF
Pracovní listy č. 11 - 16

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Tomáš Matějček

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Klíčové kompetence:

  • Gymnázium
  • Kompetence k učení
  • efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, hledá a rozvíjí účinné postupy ve svém učení, reflektuje proces vlastního učení a myšlení
  • Gymnázium
  • Kompetence občanská
  • o chodu společnosti a civilizace uvažuje z hlediska udržitelnosti života, rozhoduje se a jedná tak, aby neohrožoval a nepoškozoval přírodu a životní prostředí ani kulturu

Průřezová témata:

  • Gymnaziální vzdělávání
  • Environmentální výchova
  • Člověk a životní prostředí