Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Úvod do sociálních sítí: měření vlivu

Ikona teoreticky

Úvod do sociálních sítí: měření vlivu

Ikona odbornost
Autor: Bc. Monika Černá
Spoluautor: RNDr. Michal Černý
Anotace: Pro řadu profesí (a ostatně i jednotlivců) je důležité mít představu o tom, jak jsou v rámci sociálních sítí vlivné. Ač je tento parametr velmi diskutabilní, tak existuje řada nástrojů, které se jej snaží kvantifikovat. Není tak nic snazšího, než nechat žáky, aby změřili svůj vliv na ostatní uživatele.
Téma příspěvku:Informační a komunikační technologie
Klíčová slova: měření, sociální síť, Twitter, vliv, Klout, Index

V marketingu i v ekonomii je vždy příjemné, pokud jsme schopni provádět měření, která nám poskytnou relativně přesná a číselná data. Často nemají jejich konkrétní hodnoty zcela přesně vypovídající úlohu, ale přinejmenším trendy dokáží zachytit relativně dobře. Tak jak se ze sociálních sítí stále více stává jeden z autonomních ekonomických kanálů, do kterého řada společností investuje nemalé finanční prostředky, roste nárok na to, aby bylo možné vliv v nich (či účinnost zásahu) rozumným způsobem měřit. 

Je třeba říci, že tato myšlenka je spojená s řadou kontroverzí. Předně není úplně jasné, co to onen vliv na sociální sítě je, jakým způsobem jej vlastně definovat. Zřejmě nejjednodušší situace je u Twitteru, kde lze snadno změřit, kolik má daný účet odběratelů a jak moc jsou příspěvky v rámci sítě rozesílány. Ale přesto to zřejmě nemusí o vlivu na sociální sítě vypovídat zcela.

O něco složitější je pak měření vlivu na Facebooku a případně snaha jedním indexem překlenout všechny sociální sítě. Přesto jsou tyto indexy či skóre velice populární marketingovou komoditou, kterou je možné přesvědčovat zákazníky o tom, že PR strategie fungují dobře. Jistý zájem sledovat toto skóre mohou mít ale také jednotlivci, kteří by se rádi stali těmi, kdo mají v rámci sociálních sítí co největší vliv.

Ač je snaha do jednoho čísla zahrnout něco tak komplexního, jako je vliv na sociální sítě, něčím velice odvážným, běžně se používá a těší se stále větší oblibě. Z didaktického pohledu jde pak o poměrně vděčné téma, neboť každý žák se může snadno dozvědět, jaký je jeho vliv na okolí (a jistě budou mezi výsledky i nemalá překvapení), ale také v jakých tématech a oblastech druhé ovlivňuje, koho ovlivňuje on sám a kdo naopak působí na něj. V tomto ohledu je možné tyto indexy považovat za relativně zajímavé, neboť nabízejí (mimo onoho magického čísla) také řadu dalších informací.

Možné projekty

V našich zemích není zcela běžné používat Twitter a lze poměrně oprávněně očekávat, že jej nikdo ve třídě mít nebude. Pokud se chcete pustit do projektu ze sociálních sítí, pak se ale právě Twitter jeví jako relativně zajímavá oblast. Jednak k němu existuje hodně analytických nástrojů, ale také budou všichni na stejné startovní čáře. Napřed je třeba žákům vysvětlit princip fungování této služby a její odlišnost od Facebooku, která spočívá především v omezené délce příspěvků či aktivním přeposílání zpráv. Pokud máte více času, je možné se věnovat různým strategiím, ukázat firmy a jednotlivce, kteří službu používají a jsou v ní úspěšní atp.

Zajímavé je, že zatímco u nás není Twitter nijak dominantní aplikací, například v USA musí baseballisté během přestávek v zápase povinně posílat na tuto síť své postřehy, pocity a dojmy, aby byla i tato část hry pro diváky zajímavá a přitažlivá. Je možné s žáky projít různé strategie úspěšného růstu, nastavení vzhledu, vyplnění BIO atp. Záleží na tom, kolik má daný vyučující času. Zvláště tam, kde se předpokládá, že se žáci budou věnovat médiím, žurnalistice, HR či PR, velmi doporučuji, aby se těmto věcem věnovala náležitá pozornost. 

Školní projekt pak může spočívat třeba v tom, že se žáci pokusí během měsíce dosáhnout co nejlepších výsledků ve stanovených indexech (viz níže). Je samozřejmě nutné stanovit přiměřená pravidla, která se budou týkat například míry možnosti odhalení soukromí žáka na síti (zde doporučuji velmi restriktivní opatření). Každý týden na úvod hodiny je možné s nimi probrat, jak se jim daří, co je na síti zaujalo a s čím mají naopak problémy. Znalost využívání Twitteru u nás chybí a přitom jde o světově nejrychlejší zdroj informací.

Žáci se mohou během tohoto projektu naučit publikovat zajímavý obsah pro příjemce, vyhledávat informace a pracovat s celou touto sociálně informační sítí. Ač může být vše pojato jako soutěž, je dobré žáky pravidelně upozorňovat na to, že tyto indexy jsou spíše relativní než absolutní veličiny. Ve skutečnosti může být jejich vypovídací hodnota poměrně malá. Nicméně je třeba říci, že zvláště žáky s mírně egoistickými sklony může podobná aktivita velice bavit a mohou najít dlouhodobou zálibu ve zvyšování si indexů a skóre, což ale není nic škodlivého.

My se v následující části pokusíme ukázat několik zajímavých nástrojů, které slouží na měření vlivu v sociálních sítích. Výběr je do značné míry selektivní, ale doufáme, že zachycuje především ty nejvýznamnější projekty.

Klout

Zřejmě nejznámější a nejčastěji užívanou službou pro měření vlivu na sociální sítě je Klout, který není omezený jen na jedinou platformu, ale v rámci jediného skóre je schopen analyzovat více sítí současně. Podporovány jsou například Facebook, Twitter, Last.fm, Google Plus, LinkedIn, YouTube, Blogger a řada dalších. Pro registraci je nutné mít buď twitterový či facebookový účet. 

Aplikace spočítá (na základě toho, s kolika sítěmi se uživatel v rámci Klout propojí) celkový vliv na sociální sítě a dokonce jej zahrnuje do dlouhodobého grafu. Jistou nepříjemností může být to, že se čas od času změní algoritmy výpočtu a v grafech jsou pak oblasti nespojitosti. Mimo zmíněné skóre, které nabývá hodnot od nuly do sta (čím více, tím lépe), se služba věnuje také dalších údajům. Vypisuje informace o tom, na koho má uživatel jaký vliv a kdo naopak působí na něj. Jeho pozice vlivu je zakreslena do diagramu a je mu přiřazena role – od začátečníka po celebritu.

Ke každé roli je současně připojeno několik doporučení, která by měla vést k tomu, že se vliv dané osoby zvýší. Analyzuje se tak počet přátel, interakce s nimi, množství komentářů a reakcí na ně atp. Výhodou Klout je, že se snaží analyzovat více sítí a pro každou z nich má speciální algoritmy, které by měly co nejlépe odpovídat specifickému fungování jednotlivých služeb. 

U přátel je možné vidět jejich hodnotu Klout score – pokud nejsou na Klout zaregistrováni, tak se bere jen na základě té sociální sítě, se kterou jste je do Klout nahráli, pokud jsou, tak samozřejmě koresponduje s realitou. Přesto má služba řadu drobných nedostatků. Pokud ji například propojíte se sítí, kterou příliš nepoužíváte, bude vám index snižovat, což je poněkud nelogické (člověk by očekával spíše aditivní model). Přesto je možné ji pro školní použití bez obav vyzkoušet.

Peer index

Peerindex jedním ze dvou nejvýznamnějších ukazatelů vlivu v sociálních sítích s tím, že se konkrétně zaměřuje na Twitter (jiné sítě bohužel nepodporuje). Výhodou je, že pro základní informace není potřeba se registrovat. Výsledkem analýzy je číslo v rozmezí od nuly do sta s tím, že hodnota nad čtyřicet označuje deset procent nejvyšších účtů. Služba se dále snaží u registrovaných účtů ukázat, jaké zdroje daný účet používá, na co se specializuje a o čem píše. Nechybí ani graf zobrazující naslouchající či reagující čtenáře. Tento index je považován za nejspolehlivější a zřejmě nejkvalitnější. Pokud se rozhodnete pro „soutěž“ naznačenou v předchozí části článku, jde o nejobjektivnější hodnocení.

TwiDAQ 

TwiDAQ je analogií burzy, která se snaží ukázat hodnotu jednotlivých účtů. Hodnotu účtu ovlivňuje množství retweetů a zmínek na Twitter. V graficky zajímavém provedení je pak možné sledovat, jak se jednotlivým účtům daří. Ač nejde o nijak uznávaný index, žáky může zaujmout to, že mohou sledovat aktuální vývoj „ceny“ jednotlivých účtů. Jde o velice zábavnou hříčku, která může mít dobré didaktické využití. Obecně by mělo platit, že čím větší kvalita Tweetů a množství čtenářů, tím vyšší hodnota „akciového“ indexu.

Závěr

Různých indexů vlivu uživatele či značky v sociálních sítích existuje celá řada, namátkou je možné zmínit TwitalyzerTweetlevelTweetgrader či Howsociable?. Na druhou stranu je nutné vidět, že žádný z uvedených projektů nedosahuje kvality Klout či Peer index.

Osobně velice oceňuji, když se ve středoškolské výuce objeví nějaká oblast, kde je možné nechat žáky kreativním způsobem pracovat, není jasný optimální postup a přitom je reálně možné měřit jejich výsledky. Právě díky zpětné vazbě jednotlivých indexů se mohou žáci naučit pracovat se sociálními sítěmi zcela novým a netradičním způsobem a uvědomí si, že ne vždy jde o informace či společenské vazby, ale velice často hraje prim zisk, snaha vytvořit nějaký dojem či pocit a možnost manipulace s veřejným míněním.

Žáci nejen že si tyto základní techniky mohou během projektu vyzkoušet a osvojit si je, ale také získají přirozenou odolnost proti těmto metodám v podání druhých. Neméně významná je také zkušenost, která se jim může hodit při hledání pracovního uplatnění. Jde stále o oblast, které nemnoho lidí rozumí, ale přitom má velký potenciál a je o ni na trhu práce relativně zájem. Současně si myslím, že může jít o činnost, kterou bude většina žáků hodnotit jako zábavnou a zajímavou.

 
INFO
Publikován: 26. 03. 2012
Zobrazeno: 4728krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 3.6667

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ČERNÁ, Monika. Úvod do sociálních sítí: měření vlivu. Metodický portál: Články [online]. 26. 03. 2012, [cit. 2019-12-12]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/15131/UVOD-DO-SOCIALNICH-SITI-MERENI-VLIVU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 26. 03. 2012 10:31
Měření vlivu na sociálních sítích mi připomíná měření impaktového faktoru (kriteria úrovně či kvality vědeckého periodika, které je dáno číslem, jež vypovídá o tom, jaké odezvy (citovanosti) se dostalo článkům časopisu v tuzemské a hlavně v zahraniční vědecké literatuře). Myslím si, že navrhované možné projekty mohou velmi jednoduchým způsobem napomoci studentům pochopit a prakticky docenit význam měření vlivu v publikační činnosti.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.