Odborný článek

Hygiena v informatice

4. 11. 2011 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Jana Vaňková
Spoluautor
RNDr. Michal Černý Ph.D.

Anotace

Hygiena má ve vztahu k ICT stále větší význam a řadu překvapivých významů – od hygieny práce, která má zajistit kvalitní zdravotní podmínky přes psychologickou stránku až po organizaci dat a jejich ochranu. Tam všude se tato disciplína projevuje.

Abychom lépe pochopili, jak přesně téma hygieny v informatice (nebo šířeji v ICT) vymezit, musíme začít u samotné definice hygieny: „Hygiena je dodržování zásad pro uchování zdraví. V původní terminologii se jednalo o obor zabývající se všemi faktory ovlivňujícími tělesné zdraví i duševní pohodu člověka; současné pojetí může být toliko synonymem pro udržování čistoty“ (Zdroj: Wikipedia).

O významu tématu svědčí i to, že jde o povinnou součást výuky v rámci gymnaziálního kurzu informatiky. Myslím, že jde o téma poměrně obsáhlé, ke kterému lze přistupovat dosti různě. My se pokusíme nastínit určité základní panorama toho, o čem je možné se v rámci této kapitoly zmínit. Je třeba mít na paměti, že lidé tráví u počítačů stále více času, a měli by proto věnovat poměrně velkou péči tomu, aby pro ně nebyla tato práce zdravotně nebezpečná, nebo aby alespoň minimalizovali následky tohoto rizika.

Myslím, že základní rozdělení se nabízí poměrně přirozeně. Jednak je o oblast, kterou bychom tradičně zahrnuli do oblasti hygieny práce – tedy jak by měl vypadat počítačový kout, jak by u něj měl člověk sedět, zda by měl dělat přestávky, atp. Druhou oblastí je hygiena psychická či psychologická, tedy jaký by měl být způsob práce na počítači, aby nedocházelo k nežádoucím duševním poruchám, přetěžování, problémům s pamětí či s pozorností. V neposlední řadě tam budou patřit také návyky v oblasti organizace a zálohy souborů, které mohou mít nemalý vliv na psychiku člověka, a pak samozřejmě téma čistoty pracovního prostředí.

Osobně se domnívám, že by všechna tato témata měla poměrně jednoznačně zaznít, i když mohou mít žáci pocit, že jde o témata notoricky známá. Jde ale o ochranu jejich zdraví, a proto by nemělo docházet k podcenění, či dokonce vynechání tohoto tématu.

Někdy se také mluví o počítačové hygieně a má se na mysli ochrana počítače před viry, zálohování, softwarové čištění atp. Tedy celkové udržování počítače ve „zdravém stavu”. Této oblasti se ale věnovat nebudeme. 

Hygiena práce

První oblast, na kterou se podíváme podrobněji, je možné nazvat hygienou práce, i když nemusí jít jen o práci. Podobné požadavky jsou obecně kladeny na místo a činnost spojenou s používáním počítače, přestože by na něm měly být třeba jen hrány hry. Obecně je možné hovořit o dvou základních oblastech – o vybavení a uspořádání pracoviště a o činnosti uživatele.

Pokud jde o pracoviště, pak by měly být dodrženy následující zásady:

  • Sedačka by měla být kvalitní s nastavitelnou výškou sedadla, umožňující sezení s úhlem kolena devadesát stupňů. Je možné ale použít také gymnastický míč nebo na část pracovní doby nějaké klekátko. Často se doporučuje také podložka pod nohy.
  • Vzdálenost očí od obrazovky by měla být asi 40–65 cm, s tím že je důležité, aby obrazovka nebyla ani níže ani výše, než jsou oči uživatele. Mělo by se zabránit také jejímu případnému vyosení. V současné době by mělo být samozřejmostí, že jde o LCD panel nebo jiný pro oči šetrný zdroj obrazu. CRT monitory nelze již z hygienického hlediska doporučit. Obrazovka by neměla být umístěna ani přímo proti oknu či naproti němu (plocha obrazovky by měla být k oknu přibližně kolmá); je vhodné zabránit tomu, aby byla přímo osvětlována.
  • Myš a klávesnice by měly být umístěny tak, aby s nimi bylo možné snadno pracovat a ruka měla dostatečnou oporu. Sklon klávesnice by měl být od 0° do 15°. Pracoviště by mělo být řádně osvětlené, a pokud je potřeba přepisovat nějaké texty, měl by na ně existovat vhodný stojánek.
  • Jistou pečlivost by bylo vhodné věnovat také ergometrii celého pracovního prostředí – vhodné jsou počítačové stoly, židle atp. Na druhou stranu je možné, že ne vše je možné ve škole i doma zařídit ideálně. Přesto je dobré se snažit o co nejlepší přístup.
  • Neméně důležitá je také činnost uživatele. Při sezení je důležité uplatňovat zásady tzv. dynamického sedu, tj. střídání poloh. Během práce je dobré dělat krátké přestávky v řádu jednotek minut pro cviky – ať již na páteř, ruce nebo nohy (velice dobrým materiálem jsou práce Ireny Daňkové (http://www.ics.muni.cz/bulletin/authors/6.html). Zde je dobré požádat o pomoc tělocvikáře, aby tyto cviky žáky naučili. Cviky nejsou obtížné a mají důležitou preventivní úlohu. Velmi důležitá je také vhodná organizace práce. Uvádí se, že po každých dvou hodinách by měla být přestávka asi 5–10 minut. Pokud ale není pracoviště úplně optimální, měly by být pauzy častější. V pracovní době by neměla délka pobytu u počítače přesáhnout 80 % pracovní doby, tedy asi maximálně šest hodin denně. To by měl být také obecný uživatelský limit. 

Duševní hygiena

Používání počítačů má také řadu netriviálních následků na psychický stav uživatele. Předně je třeba říci, že jde zpravidla o činnost poměrně náročnou na myšlení a koncentraci, což je něco, na co lidský mozek není zcela připraven. Často jde také o činnost na jedné straně monotónní, na straně druhé je zde časté střídání úkolů, pro řadu uživatelů jsou časté stresové situace (něco nefunguje) a vysoké pracovní tempo.

To vše může přispívat k tomu, že je zvláště déletrvající práce na počítači poměrně psychicky náročná. Často se k ní mohou připojovat také patologické jevy jako je gamblerství či závislostní chování. Žáci by na tyto nepříjemné důsledky měli být připraveni a měli by je znát. Důsledkem nedostatečné duševní hygieny pak může být také neurotizace pracovníků, chronická nespokojenost, oslabení psychické vyrovnanosti, závažnější neurotické poruchy, psychosomatická onemocnění a vždy snížení pracovní výkonnosti (Zdroj SZÚ).

Elementární prevencí je především pravidelný odpočinek, tak jako v předchozí kapitole, ale také dostatečné zvládnutí úkolu a vhodná organizace souborů na počítači. Je-li to možné, měla by mít datová struktura jasný řád a systém a měla by být plně zálohovaná. Případná ztráta dat nebo věčné hledání nepůsobí na psychiku také příliš blahodárně. Velice důležité je, aby člověk zvládal také základní pravidla duševní hygieny. 

Závěrem

Jistě nezbytné také je, aby se žáci naučili na pracovišti vhodným způsobem uklízet. Je dobré, aby věděli, že klávesnici je možné čistit buď speciální hmotou či vysavačem, display by se neměl čistit na suchu, ale za použití speciálních přípravků a utěrek. Důležité je také čištění myši, i když již odpadá tradiční očista válečků u klasických kuličkových variant. Zvláště tam, kde počítač používá více osob, jde o zdroj netriviálního množství bakterií, se kterými by člověk měl určitým způsobem počítat.

Velmi důležitou kapitolou pak bude také vhodná organizace souborů, jejich pojmenování a archivování. Čím méně budou mít s těmito věcmi žáci starostí, tím lépe pro ně. Prevence je zde v naučení triviálních pravidel. Zde je dobré začít co nejdříve – špatné návyky se velmi těžko odstraňují.

Jistě zajímavé jsou praktické aplikace, které s hygienou a ICT souvisí. Senzory u moderních automobilů kontrolují únavu řidiče a zřejmě se něco podobného poměrně rychle objeví i u běžných počítačů, neboť unavení lidé jsou neefektivní, nespokojení a dělají chyby. Další oblastí, o které se stále více mluví, jsou činnosti s počítačem, které by nevyžadovali obrazovku a klávesnici – čistě ze zdravotních důvodů. Podobných zajímavých „novinek“ je možné najít samozřejmě mnohem více.

Téma hygieny má řadu přesahů – od cviků v tělesné výchově až třeba po otázku psychohygieny v základech společenských věd. Pedagog by jich měl kvalifikovaně využít a iniciovat je. Celkově je možné říci, že jde o téma velmi důležité pro fyzické (otázky poškození zraku, bolesti zad, tenisových loktů atp.) i psychické (stres, neurózy, nespavost, ...) zdraví, kterému by měla být věnována pozornost, a to i přesto, že může mezi žáky působit směšně či zbytečně. Možná to po několika desítkách let ocení.

Literatura a použité zdroje

[1] – DAŇKOVÁ, Irena. Zdravotní opatření při práci na počítači. 2002. [cit. 2011-10-14]. Dostupný z WWW: [http://www.ics.muni.cz/bulletin/authors/6.html].
[2] – HLÁVKOVÁ, Jana. Zdraví a počítače. 2006. [cit. 2011-10-14]. Dostupný z WWW: [http://www.szu.cz/tema/pracovni-prostredi/zdravi-a-pocitace].
[3] – Hygiena. 2011. [cit. 2011-10-14]. Dostupný z WWW: [http://cs.wikipedia.org/wiki/Hygiena].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jana Vaňková

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
4. 11. 2011
Článek je přehledným vstupem do dané problematiky a je spíš článkem pro přehled. Rozhodně bych se zaměřila na různé vychytávky, při práci s počítačem (speciální židle, gelová podložka atd.), jak eliminovat zdravotní rizika.

Hodnocení od uživatelů

Bc. Karolína Janečková
4. 11. 2011, 11:18
Také by mne zajímaly podrobnosti.. Vzhledem k tomu, že jako studentka trávím nyní u počítače velmi mnoho času bych se ráda dozvěděla něco blíže o různých pomůckách, které mohou přispět k hygieně práce u počítače, co používat, aby mne nebolela záda, oči atd.. Uvítám jakoukoliv informaci od více do problematiky zasvěcených :)

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Informatika a informační a komunikační technologie