Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Válka ve vědecké perspektivě

Ikona teoreticky

Válka ve vědecké perspektivě

Ikona odbornost
Autor: Lukáš Pfauser
Anotace: Text nahlíží fenomén války sociálně-kulturním prizmatem - předkládá klíčové definice tohoto pojmu, věnuje se vlivu technologického rozvoje a globalizace, neopomíjí stručně shrnout ani roli komunikačních prostředků a mírových hnutí.
Obor příspěvku:Občanský a společenskovědní základ
Klíčová slova: válka, Občanský a společenskovědní základ, konflikt, moderní doba, Rozdělený a integrující se svět
Příspěvek může být vzhledem k datu publikace zastaralý. V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.

Na fenomén války nahlížejí badatelé dvěma prizmaty – biopsychologickým a sociokulturním. Ačkoli první jmenovaný pohled, který vysvětluje konflikt jako instrumentální typ benigní agrese (agrese chápaná jako „nespontánní obranná reakce pomáhající lidskému druhu dosáhnout určitého cíle v situaci, kdy je nutno uspokojit fyziologické potřeby anebo chtíč“), představuje nepochybný didaktický přínos, text chce dostát požadavku konzistence a aktuálnosti, a proto se přidrží výhradně linie sociálněvědní.

Základní východiska

Sociální rozměr válce připisuje jeden z nejznámějších teoretiků tohoto fenoménu, Carl von Clausewitz (1780–1831). Pruský historik si myslí, že válka je vždy vedena v rámci společenství, jehož politicko-ekonomické cíle pak určují její rozsah a intenzitu. Pokud tedy válečné úsilí nepřínáší odpovídající politické výsledky, je třeba se vzdát a ustavit mír.

Jiný pohled předkládá britský sociolog Anthony Giddens. Ten naopak říká, že válka je ve své moderní podobě příliš ničivá na to, aby ji šlo chápat jako prostředek k dosažení politických cílů. Utrpení způsobená u stran interesovaných v konfliktu podle Giddense dalece převyšují jakékoli zisky z vyjednávání, kterých může být pomocí války dosaženo, což je zřejmé zejména u možnosti jaderné války.

Clausewitzův kauzální vztah mezi politickou strategií a válkou vylučuje také antropoložka Carol Greenhouseová, která se domnívá, že válka se analyzuje výhradně z hlediska kultury definované jako sféra preferencí, hodnot a porozumění.

Konflikt v globálním světě

Ve válkách 21. století vystupuje výrazně do popředí technologický vývoj, při kterém hrají důležitou roli pokročilé informační systémy. Důraz je kladen především na kontrolu vlastních (nepřítelových) informací a systémový soulad všech bojových složek. Jednoduše řečeno, dochází ke komputerizaci válčení.

Technologický vývoj přináší nejen globalizaci vojenské moci a vytváření aliancí, ale také změnu samotného charakteru války. Zejména vlivem pokročilých komunikačních technologií dochází k delokalizaci konfliktu, kterou doprovází oddělení času a prostoru (místní dění neutváří to, co je ve fyzickém smyslu přítomno, ale to, co je řízeno z velké vzdálenosti) a vyvázání sociálních vztahů z místních podmínek.

Uvedený trend má ve společnosti široké konsekvence spojené zejména se změnou lidského vnímání ozbrojených konfliktů. Jedinci se začínají válce vzdalovat, neboť jejich vědomí o válečných hrůzách není formováno přímo, ale zprostředkovaně (pomocí komunikačních technologií). Řečeno jinak, civilisté se mohou snadněji než kdy jindy distancovat od závažnosti války a říci si, že budou přijímat jen ty zprostředkované informace, které tvrdí, že dnešní válčení je inteligentní a zároveň citlivé vůči lidem a jejich životům.

Budoucnost ozbrojených střetů 

Ačkoli se představa světa bez válek jeví podle podle aktuálních vědeckých analýz jako utopická, nelze ji považovat za nerealistickou, protože v globalizovaném světě mají státy stále rostoucí měrou společné zájmy.

Jako oprávněné sociologové považují také úvahy o vojenském ovládnutí kosmického prostoru. Ačkoli dnes již družice na oběžné dráze Země k takovým účelům slouží, význam kosmu pro budoucí vojenskou moc se prohlubuje.

Nemalý význam pak zcela jistě budou mít v následujích letech mírová hnutí, která tvoří potiváhu válce. Zastánci klidu zbraní se již teď zřetelně orientují na scénáře budoucnosti a bojují za kontrolu prostředků násilí, a to jak vojenské, tak policejní moci. Slovo mír by u nich mělo být podle Giddense chápáno podobně jako demokracie – tedy jako bojový pojem, který hraje klíčovou úlohu v dialogu, do kterého tato hnutí vstupují při činnosti v oblastech, jež mají společné s vojenskými organizacemi nebo státem. 

Citace a použitá literatura:
[1] - CARRUTHERS, S. The Media at War. London : Macmillan Press, 2000.  
[2] - GIDDENS, A. Důsledky modernity. Praha : Sociologické nakladatelství, 1998.  
[3] - ROACH, C. Information and Culture in War and Peace: Overview. In: Roach, C. (ed.): Communication and Culture in War and Peace . London : Sage, 1993.  
[4] - TOFFLER, A.; TOFFLEROVÁ, K. Válka a antiválka. Praha : Dokořán, 2002.  
[5] - VON CLAUSEWITZ, C. O válce. Brno : Bonus A, 1996.  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Nahlásit příspěvek
INFO
Publikován: 10. 08. 2011
Zobrazeno: 1905krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 2

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 3
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
1 uživatel Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PFAUSER, Lukáš. Válka ve vědecké perspektivě . Metodický portál: Články [online]. 10. 08. 2011, [cit. 2020-05-28]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/13285/VALKA-VE-VEDECKE-PERSPEKTIVE.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 10. 08. 2011 12:32
Autor představuje sociálněkulturní pohled na fenomén války. Uvádí základní teoretická východiska, ale věnuje se i vlivu globalizace na války 21. století. Inspirací mohou být i uvedené literární zdroje.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.