Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Westerståhlův model objektivity

Ikona teoreticky

Westerståhlův model objektivity

Ikona odbornost
Autor: Lukáš Pfauser
Anotace: Text se zabývá respektovaným teoreticko-metodologickým nástrojem pro studium mediální objektivity. Westerståhlův model je založen na pozitivním přesvědčení, že nestrannost v mediálních textech je možná a zároveň žádoucí. Klíčovým znakem schématu je pak (1) faktičnost (kognitivní oblasti lidského pozorování) a (2) nestrannost (evaluativní pól neutrality a vyváženosti při výběru a prezentaci zpravodajských obsahů).
Téma příspěvku:Mediální výchova

Užitečný nástroj, kterak teoreticky nahlížet a zkoumat mediální objektivitu, předložil Westerståhl (1983), když zkoumal, do jaké míry švédská média dodržují právní závazky nestrannosti. Vědec výzkum založil na pozitivním přesvědčení, že nestrannost ve zprávách je možná a zároveň žádoucí.

Klíčovým znakem Westerståhlova pojetí je oddělení (1) faktičnosti (kognitivní oblasti lidského pozorování) a (2) nestrannosti (evaluativního pólu neutrality a vyváženosti při výběru a prezentaci zpravodajských obsahů). Jinými slovy, objektivita zahrnuje vedle faktů také hodnoty a fakta mají hodnotící důsledky.

1) Faktičnost

Do oblasti kognitivních aspektů patří v popisovaném modelu tři základní prvky – (a) pravdivost, (b) relevance a (c) informativnost. Nutno dodat, že všechny základním způsobem podmiňují možnosti publika dozvídat se o realitě.

a) Pravdivost, která se vztahuje ke spolehlivosti a důvěryhodnosti zpráv (tedy kupř. do jaké míry se při zpracování faktů projeví u novinářů osobní zkušenost), zahrnuje fakticitu (zřetelné oddělení fakt od názorů nebo odkazování ke jmenovaným zdrojům), přesnost (soulad zpráv s realitou – zejména pokud jde o názvy, čísla nebo časová určení), úplnost (nutné minimum informací k pochopení zprávy) a dobrý úmysl (snahu nezatajovat důležitá fakta).

b) Relevance podmiňuje hodnotovou neutralitu zpráv a je základním předpokladem pro jejich přijímání společností. To jinými slovy znamená, že pokud by mediální sdělení nehrála mezi lidmi relevantní roli, jen obtížně by šlo hovořit o výše zmíněných aspektech pravdivosti (fakticitě, přesnosti a úplnosti).

Důležité je v načrtnuté souvislosti podotknout, že kritéria relevance vycházejí ze čtyř parametrů – z normativních požadavků, díky nimž si novináři vybírají vnější autoritu (teorie, ideologie, posouzení experta), z nezávislých ukazatelů reálného světa (statistiky, oficiální zdroje), z představ publika, pro které je zpráva důležitou formou vědění, a z představ novinářů majících určité nároky na to, co by se mělo zveřejnit.

c) Informativnost odkazuje k rysům informačního obsahu, které zvyšují pravděpodobnost, že se informace dostane k publiku; že ji publikum zaznamená, pochopí a zapamatuje si. Tato tzv. pragmatická stránka informace je pak důležitá pro pochopení informačního jednání subjektů.

2) Nestrannost 

Studium nestrannosti naráží na jisté metodologické obtíže plynoucí z povahy zkoumaného jevu, protože u zpravodajských organizací (i u novinářů samotných) lze předpokládat určitý stupeň ideologického vlivu a předpojatosti, které jsou skryté. Badatelé nicméně vycházejí z analýzy mediálního textu a ptají se,  zda je sdělení a) vyvážené a b) neutrálně prezentované (tedy zda text systematicky upřednostňuje jednu stranu na úkor druhé).

a) Vyváženost v sobě zahrnuje výběr faktů a názorů a vynechávání faktů a názorů. Právě fakta mohou implikovat určité hodnoty a na faktickém základě se pak projevují názory. Požadavky na vyváženost jsou nicméně odvozeny od míry zastoupení určitých stran v tom kterém mediálním sdělení. Odtud pak  Westerståhl přichází se dvěma součástmi vyváženosti – rovnocennou pozorností protagonistům (vedení továrny versus odbory) a přiměřenou pozorností aktérům (podle síly jejich angažovanosti). Zastoupení stran lze přitom měřit na základě jim věnovaného času (prostoru).

b) Neutrální prezentace souvisí s používáním potenciálně hodnotících slov, záběrů, fotografií, stylu a způsobu ověřování informací. Při posuzování neutrality se hodnotí – podobně jako u vyváženosti – konotace, tedy  nepojmové rysy významu, např. citové, intenzifikační prvky. Neutrální prezentace pak zahrnuje nehodnotící prezentaci a snahu vyhýbat se senzacechtivosti.

Třebaže Westerståhlův model objektivity spatřila vědecká obec už bezmála před třiceti lety a třebaže nezohledňuje nejnovější společensko-technologické trendy (nová média), které silně formují současné chápání objektivity, zůstává schéma spolehlivým teoreticko-metodologickým nástrojem pro studium komplexních mediálních jevů.

Literatura:

McQuail, D. (1999). Media Performance. Mass Communication and the Public Interest. London: Sage.

Reifová, I. a kol. (2004). Slovník mediální komunikace. Praha: Portál.

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitdoc212 kBSchéma Westerståhlova modelu objektivity
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 13. 09. 2011
Zobrazeno: 1752krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 2.6667

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
PFAUSER, Lukáš. Westerståhlův model objektivity. Metodický portál: Články [online]. 13. 09. 2011, [cit. 2019-09-22]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/13277/WESTERSTÅHLUV-MODEL-OBJEKTIVITY.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 13. 09. 2011 14:49
Článek je určen všem, kteří se zabývají mediální výchovou nebo intenzivně pracují se zpravodajskými infromačními zdroji. Téma objektivity zpráv je velmi aktuální a často diskutované. Právě informovanost o Westrståhlově modelu objektivity může tuto diskusi posunou a také lze strukturovaněji rozebírat jednotlivé zprávy, či motivovat zájemce o žurnalistiku k podrobnějšímu studiu.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.