Zásadní změnou, kterou přinesla kurikulární reforma do systému vzdělávání, je to, že si školy podle rámcových vzdělávacích programů - školských dokumentů na státní úrovni - budou vytvářet své vlastní školní vzdělávací programy a tedy i učební učebních osnovy pro jednotlivé vyučovací předměty.
Pro výtvarný obor se staly rámcové vzdělávací programy příležitostí nově definovat teoreticky zakotvený rámec obsahu výtvarného oboru v souladu se současnými poznatky společenských a přírodních věd a proměn současného umění, včetně aplikací nových technologií.
Na výtvarného pedagoga jsou tak kladeny zcela nové nároky a zodpovědnost nejen za tvůrčí práci s žáky, ale i za další směřování oboru.
Rozpracování vzdělávacího obsahu Výtvarné výchovy z RVP ZV do podoby učebních osnov pro školní vzdělávací programy bylo pro obor i oblast Umění a kultura klíčovým momentem. Pro další osud oboru bylo zapotřebí, aby učitelé nově koncipovaný obsah přijali, pochopili jej a rozpracovali do podoby učebních osnov.
Výtvarná výchova v tomto ohledu má situaci daleko složitější, než tomu je u ostatních vyučovacích předmětů (včetně hudební i dramatické výchovy), neboť se jedná o vzdělávací obor, který zcela nově člení a pojmenovává učivo1 a navíc cíleně pracuje se subjektivitou žáka, jeho smyslovou citlivostí, možnostmi ověřovat výsledky své tvorby v komunikačním procesu, zúročovat vlastní zkušeností a svůj tvůrčí potenciál.
To od učitele oboru Výtvarná výchova vyžaduje a bude i nadále vyžadovat daleko více, než od učitelů ostatních předmětů, promýšlet nejen vhodný výběr učiva k dosažení dílčích výstupů, ale nalézt a navíc podle požadované struktury2 do podoby školního dokumentu vhodně zpracovat celý "systém zprostředkování", který zahrnuje jak učící se subjekt, tak učivo, osobnost učitele (učitelovo pojetí výtvarného oboru), i zohlednit situace, ve kterých vyučování probíhá3. Zpracování učebních osnov je právě pro specifičnost systému zprostředkování výtvarného oboru pro učitele velmi obtížné.
To, co obor v podobě dokumentu nemohl učitelům nabídnout, a to, co by bylo důležité pro "převedení" systému vzdělávacího obsahu Výtvarné výchovy z RVP ZV do podoby "živých/realizovatelných učebních osnov" udělat, je pojmenovat etapy tvůrčího procesu a nabídnout metody, kterými učitel žákovi tyto jednotlivé etapy (skrze libovolná témata) zprostředkuje a naučí ho tak mít proces vlastní tvorby pod kontrolou. Ani to však není cílem, ale východiskem proto, aby pomohl žákovi nalézat vhodné prostředky a metody pro jeho další tvůrčí rozvoj a citlivější reflexi sebe sama v proměňujícím se světě.
Ze zkušeností získaných z práce 16 pilotních škol a z analýz učebních osnov je možné konstatovat, že tak, jak je Výtvarná výchova v rámci oblasti Umění a kultura v RVP ZV nastavena, zakládá systém, podle kterého je možné rozpracovat vzdělávací obsah do podoby učebních osnov, definovat dílčí výstupy pro jednotlivé ročníky či delší časová období a nabídnout učivo (pro jednotlivé ročníky či delší časová období), které dosažení dílčích výstupů umožňuje. Navíc je zde možnost zvolit vhodné (na zájmu žáků a výběru učitele ponechané4) náměty (témata), které mohou pomoci uspořádat učivo z hlediska "motivačního náboje" do širších celků či závažnějších projektů.
Výsledky práce pilotních škol byly velmi přínosné a zakládají možnost dalšího uvažování nad oborem i hledání jeho zcela nového významu a postavení ve škole.5
Pozitivní zjištění z analýzy učebních osnov PŠ:
Negativní zjištění z analýz učebních osnov PŠ
Zde je zapotřebí zdůraznit, že tato zjištění je vhodné brát jako podněty pro přípravu budoucích učitelů Výtvarné výchovy, jako východiska pro koncipování obsahu dalšího vzdělávání učitelů a jako témata, na která je vhodné zaměřit pozornost oborové diskuse:
Přetrvávající problémy vycházející z rozhovorů a konzultací s učiteli VV na ZŠ i gymnáziích:
Výtvarný obor v Rámcových vzdělávacích programech pro základní a gymnaziální vzdělávání učitelům umožňuje:
Pro tvorbu a realizaci Školních vzdělávacích programů jsou pro výtvarného pedagoga vytvořeny předpoklady proto, aby mohl a měl:
Etapa, kterou má výtvarný obor a jeho úspěšná realizace teprve před sebou:
1 Pastorová, M.: Pojetí Výtvarné výchovy v rámci vzdělávací oblasti Umění a kultura, dostupné na: www.rvp.cz/clanek/247/43.
2 Pro tvorbu učebních osnov doporučujeme podrobně se seznámit s textem Manuálu pro tvorbu školních vzdělávacích programů www.rvp.cz/sekce/65.
3 Štech, S.: Psychodidaktika jako obrat k tématu činného vyučování. In Pedagogika, 2004, roč. 54, č. 1, s. 60.
4 Obor více umožňuje hledat témata aktuální pro současné výtvarné umění. To však od učitele vyžaduje orientovat se v současném dění, zajímat se něj a být schopen je zprostředkovat žákům. Inspirativní jsou v tomto ohledu texty zejména Šimona Brejchy, Simony Svatošové a metodicky zpracované vzdělávací programy galerií (Škaloudová, Šobáň, Fremlová ) na Metodickém portálu (www.rvp.cz/sekce/249, www.rvp.cz/sekce/248).
5 Bude však trvat ještě nějakou dobu, než se VV přestane vnímat převážně jako "relaxační předmět" s převažujícím výchovným posláním a stane se i pro veřejnost, a to nejen rodičovskou, plnohodnotným vzdělávacím oborem.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.