Cíle: Žák:
Osvojované klíčové kompetence:
Výukové metody: demonstrace přírodnin, práce s binokulární lupou, práce s obrazem.
Plánovaný čas: 30 min.
Úvod: Vnější vzhled stélky lišejníků je velice variabilní, od nejrůznějších povlaků na kamenech po keříčky připomínající borůvčí.
Rozlišujeme 3 hlavní typy stélky:
a) keříčkovitá = větvená stélka, se kterou se můžeme nejčastěji setkat na půdě či borce a větvích stromů. Zástupci: dutohlávka sobí (Cladonia rangiferina), pukléřka islandská (Cetraria islandica), provazovka (Usnea);
b) lupenitá = stélka rozprostřená do plochy, laločnatá. Na spodní korové vrstvě bývají často vyvinuty speciální příchytné útvary podobné kořínkům zvané rhiziny. Lupenité lišejníky rostou nejčastěji na borce stromů, dřevě a kamenech.
Zástupci: terčovka bublinatá (Hypogymnia physodes), terčovka (Parmelia), přechodný typ mezi lupenitou a korovitou terčovník zední (Xanthoria parietina);
c) korovitá = přiléhá těsně k podkladu, nejčastěji se s tímto typem stélky setkáme na kamenech, skalách, borce stromů nebo substrátech vzniklých lidskou činností jako např. na betonu. Zástupci: mapovník zeměpisný (Rhizocarpon geographicum), misnička zední (Protoparmeliopsis muralis).
(i) Víte, že…? Stélka některých druhů lišejníků je tvořena kombinací typů uvedených výše, např. keříčkovitá s přízemními lupenitými šupinami, korovitá s lupenitými okraji atp.; v takovém případě označujeme stélku jako dvojtvárnou.
Pomůcky: lupa (binokulární lupa), Petriho misky na vzorky, lišejníky.
Materiál: lišejníky je nutné nasbírat předem. Možné dvě alternativy:
a) materiál pro pozorování obstará učitel (vlastní čerstvý sběr; herbářové položky vlastní či školní);
b) učitel zadá nasbírání materiálu žákům (s dostatečným časovým předstihem). V tomto praktiku je vhodnější použít určené vzorky, případně s využitím určovacích klíčů určovat vzorky během praktika (časově náročnější). Pozn.: nasbíraný materiál vhodné herbářovat pro využití v dalším praktiku.
Postup práce: Žáci pečlivě pozorují jednotlivé vzorky lišejníků, nejprve pouhým okem, poté lupou. Do výsledkové tabulky doplní odpovídající lišejníky dle typu jejich stélky a stručně popíší způsob přichycení lišejníků k podkladu, charakteristický pro daný typ stélky.
Výsledky:
keříčkovitá stélka |
např.: dutohlávka lesní (Cladonia arbuscula), pukléřka islandská (Cetraria islandica), provazovka (Usnea) |
přirůstá k podkladu: v jednom místě, lze snadno oddělit |
|
lupenitá |
např.: hávnatka psí (Peltigera sp.), terčovka bublinatá (Hypogymnia physodes), terčovka skalní (Parmelia sulcata) |
přirůstá k podkladu: na více místech, mívá rhiziny, lze oddělit |
|
korovitá |
např.: mapovník zeměpisný (Rhizocarpon geographicum), čárnička psaná (Graphis scripta), misnička zední (Protoparmeliopsis muralis) |
přirůstá k podkladu: celou plochou, nedá se od podkladu oddělit |
Řešení:
provazovka rozkvetlá | hávnatka psí | dutohlávka bodavá |
Usnea florida | Peltigera canina | Cladonia rangiformis |
keříčkovitá | lupenitá | keříčkovitá |
čárnička psaná | dutohlávka třásnitá | větvičník slívový |
Graphis scripta | Cladonia fimbriata | Evernia prunastri |
korovitá | dvojtvárná | keříčkovitá |
Pozn.: Lišejníky na obrázcích v pracovním listě nejsou velikostně v poměru.
Závěr: tato část slouží k celkové reflexi práce při praktiku a slovnímu shrnutí výsledků. Žák uvede, zda se mu práce zdařila či nikoliv, jaké faktory vedly ke zdaru/nezdaru, co se nového dozvěděl (sebereflexe).
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Laboratorní úlohy a pracovní listy - LIŠEJNÍKY.
Ostatní články seriálu: