V systému základního vzdělávání má problematika zdraví poměrně dlouhodobou tradici v povinném vyučovacím předmětu Rodinná výchova (viz dosud platné vzdělávací programy Základní škola, Obecná škola, Národní škola), jehož učební osnovy ve shodě se Standardem základního vzdělávání problematiku výchovy ke zdraví plně rozpracovávají. Přestože výchova ke zdraví má v základním a gymnaziálním vzdělávání především praktický a aplikační charakter, dosud v didaktické práci učitele převažuje předávání poznatků z různých vědních oborů (biologie, preventivní lékařství, psychologie aj.). V daleko menší míře jsou vytvářeny optimální podmínky pro osvojování dovedností pro život (např. rozhodnout se mezi vhodným a nevhodným řešením, převzít za své rozhodnutí odpovědnost).
V současném procesu vzdělávání stojí výuka a výchova stále jakoby vedle sebe a ze strany učitele se málo dbá na jejich vzájemné propojení ve smyslu formativní vzdělávací funkce daného vzdělávacího oboru. Učitel žákům předkládá málo příležitostí a činností, které by z hlediska zdraví žáky motivovaly k celoživotní odpovědnosti vůči sobě a ostatním, přírodě a životnímu prostředí a vybavily je rozhodovacími schopnostmi a praktickými dovednostmi umět předvídat, analyzovat a korigovat důsledky vlastního chování a jednání v různých životních situacích (standardních i rizikových).
V souladu s evropskou a celosvětovou strategií (Zdraví do 21. století) se však zásadním způsobem mění pojímání "zdraví" nejen v obecném měřítku (smyslem všeobecně vzdělávacího poslání výchovy ke zdraví je, aby se lidé dovedli vyznat v sobě a ve svém prostředí a po celý život se chovali jako integrované a odpovědné osoby), ale i v současné pedagogické praxi. Ve vlastním vzdělávacím procesu se klade důraz na promyšlenou volbu didaktických prostředků (materiálních a nemateriálních), zdůrazňuje se aktivní vtažení žáka do procesu učení (činnostní a prožitkové učení), uplatňování kritického myšlení a kooperativního učení a dalších progresivních didaktických a metod a forem práce.
Jestliže si žák v systému základního vzdělávání osvojuje primární informace o zdraví, jeho podpoře a ochraně (základní poznatky o lidském těle, poučení o zdraví a nemocech, o hygienických, režimových a zdravotně preventivních návycích, zásadách zdravého stravování, o základech sexuální výchovy, narození a vývoji dítěte) a osvojí si nejdůležitější zdravotně preventivní dovednosti (např. sociální dovednosti a modely chování pro předcházení a zvládání stresu, sociální dovednosti a modely chování v oblasti rizikového chování), pak v průběhu gymnaziálního vzdělávání směřuje pojetí Výchovy ke zdraví k upevnění a rozšíření osvojených poznatků, k osvojování náročnějších sociálních dovedností a modelů chování a k jejich aktivnímu uplatňování v rámci širší komunity (rodina, škola, zájmové organizace, obec). Významnou roli přitom hraje vyšší úroveň dosažené dovednosti žáků získávat informace, analyzovat jejich obsah, diskutovat o problémech, navrhovat, zpracovávat a organizovat projekty a uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti v praktických činnostech.
Vlastní realizace vzdělávacího oboru daleko více staví na metodách aktivního učení (vedení žáků k samostatnosti, aktivnějšímu přístupu k dané problematice, k vyhledávání, třídění, zpracování a využívání informací formou seminárních prací - jejich prezentací a obhajob, komunikací a spoluprací s odbornými pracovišti apod.), dále na kritickém myšlení, prožitkovém učení, osobních zkušenostech a názorech žáků a na utváření jejich uvědomělejšího vztahu k jiným osobám i okolnímu prostředí.
Výchovné a vzdělávací působení na žáky více směřuje od aktuálních potřeb k celoživotní perspektivě - v budoucí rodině, zaměstnání, zájmové činnosti. Ve vzdělávacím procesu výchovy ke zdraví se uplatňuje větší variabilnost organizačních forem a metod práce i výběr témat podle zájmů a potřeb žáků, posilují se jejich rozumové a citové vazby k dané problematice, rozvíjejí se a upevňují praktické dovednosti související přímo s kvalitou života v dospělosti.
Základem efektivní výuky se stávají diskuse o zdraví s možností vyjádřit své názory na aktuální problémy, včetně možnosti aktivního ovlivňování celkového klimatu školy v rovině věcného, sociálního a organizačního prostředí (estetičnost a účelnost prostor školy, zdravé stravování, aktivní odpočinek aj.).
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
