Změny ve vzdělávání na gymnáziích mají smysl

ZKUŠENOSTI - INSPIRACE, Školní vzdělávací programy na gymnáziích. Tak zní název konference, kterou 20. listopadu 2006 uspořádal v TOP HOTELU Praha Výzkumný ústav pedagogický. Jejím cílem bylo zprostředkovat zkušenosti pilotních gymnázií s tvorbou školních vzdělávacích programů ostatním školám a nabídnout jim inspiraci. Konference uzavřela první dvouletou etapu projektu ESF - Pilotu G/GP. Pro někoho byla krátkým, i když důležitým intermezzem na dlouhé cestě k proměně školy, pro jiné znamenala potvrzení toho, že nastoupená cesta vede správným směrem.

V úvodním vystoupení poděkoval pilotním gymnáziím ředitel VÚP Jaroslav Jeřábek a konstatoval, že české školství prošlo 37 reformami, jejichž společným motivem byla potřeba zlepšovat stav věcí. Jakmile se ale rozhodovalo o tom, jakým způsobem toho dosáhnout, nastal ve společnosti problém. V souvislosti s dnešní školskou reformou se také vyostřují názory a vedle těch, které reformu vítají, se ozývají hlasy odmítavé, nechápavé a hlasy těch, kteří jsou pohodlní cokoliv měnit. "Osud školské reformy záleží na tom, komu chceme a budeme naslouchat. A věřím, že to budou ti, kteří dokazují, že změny ve vzdělávání mají smysl," prohlásil na závěr ředitel Jeřábek.

Hlasy těch, kteří "dokazují, že změny ve vzdělávání mají smysl", byly na konferenci nejen slyšet, ale bylo jim opravdu pozorně nasloucháno. Ředitelé gymnázií a koordinátoři tvorby ŠVP ve svých vystoupeních hovořili o problémech, se kterými se během předchozích dvou letech potýkali, o tom, co se jim podařilo vyřešit, hovořili o motivaci, o tvorbě a udržení týmu, o tom, co tvorba ŠVP škole přinesla, nebo o spolupráci školy s rodiči a s absolventy při tvorbě ŠVP, o průřezových tématech, o klíčových kompetencích a výchovných a vzdělávacích strategiích či o vlastním hodnocení školy (všechny prezentace pilotních škol a sborník s příspěvky z konference najdete na www.rvp.cz v sekci gymnaziálního vzdělávání). Z každého vystoupení bylo patrné, že přes těžkosti a problémy, se kterými se musely školy potýkat, přes slepé uličky, do kterých se občas dostaly, nebyla jejich námaha marná a přinesla žákům i učitelům výraznou převahu pozitivních změn.

Možná i proto byly sdělené zkušenosti pilotních gymnázií přijímány s takovou pozorností. O tom, že padly na úrodnou půdu, svědčí ohlasy pedagogů z ostatních škol. Ředitel Trojského gymnázia Radim Jendřejas říká: "Jsem rád, že slyším postřehy od kolegů z pilotních škol, potvrdili mi, že k tvorbě školního vzdělávacího programu přistupujeme podobně, že řešíme podobné problémy, s podobnými úspěchy i neúspěchy. My jsme na našem gymnáziu ve fázi, kdy se ujišťujeme, že jsme na správné cestě, ale také zjišťujeme, že nás ještě poměrně hodně čeká, než to spustíme naostro."

Marta Nekužová ze Sportovního gymnázia z Kladna ocenila, že mezi pilotními gymnázii je také sportovní gymnázium z Českých Budějovic a že tak má možnost získat odpovědi na řadu konkrétních otázek. "Je velmi prospěšné, že si můžeme popovídat s řediteli pilotních škol. Poznat jejich konkrétní kroky; mě třeba zaujalo to, jak probíhaly jejich diskuse se zřizovateli."

Třebaže v Církevním gymnáziu Praha pedagogové velmi usilovně pracují na tvorbě ŠVP, Martina Žďárská si podle svých slov napsala řadu poznámek, které ji inspirovaly a motivovaly. "Napadlo mě, co bychom ještě mohli udělat, co vylepšit. Líbily se mi dotazníky rodičům, uvědomila jsem si také, jak velký význam má týmová práce."

"Konference má velmi dobrou úroveň," potvrzuje Jana Kašparová z NÚOV, "zajímá mne i z pohledu manažerky Pilotu S. Zjišťuji, že problémy jsou úplně stejné, ať jde o gymnázia nebo o odborné školství. Dala mi impuls k dalším nápadům a myšlenkám, které bychom mohli využít."

Další zdroje inspirace

Součástí konference byly také individuální prezentace škol ve foyer hotelu. Vystavené propagační panely a školní vzdělávací programy pilotních škol byly dalším zdrojem inspirace a někdy sloužily i jako návod "jak na to". Snad proto byly o přestávkách v neustálém obležení.

Učitel Boris Stojaník z pilotního Gymnázia Rumburk měl za úkol poskytovat informace všem zájemcům, kteří se zastavili u propagačního panelu školy, případně je zaujal školní vzdělávací program, který byl také k nahlédnutí. "Učitelé, se kterými jsem přišel do kontaktu, mají zájem o zkušenosti, chodí, ptají se, přijeli sem, aby něco vyřešili. Nejvíce jsou frekventované školní vzdělávací programy," shrnuje své postřehy.

Na poznámku, zda nevadí, že školní vzdělávací programy pilotních škol budou sloužit jako inspirace pro ostatní, zda se školy nebojí o své know how, reaguje ředitel rumburského gymnázia Roman Kroutil: "I to se může stát, ale to není ten hlavní problém. Jde spíš o to, aby nenastala situace, že školy, před kterými je úkol vytvořit ŠVP, vezmou program, který je napsaný na úplně jiné podmínky, na jiné počty žáků, počet tříd a který sleduje jiné sociální složení, vymění v něm data a okopírují ho. A pak se budou divit, že jim to nefunguje. V tom je asi největší nebezpečí reformy."

Právě společná tvorba, to, že si lidé spolu sednou a začnou se o své práci bavit, hledat, co jejich předměty spojuje, dá podle ředitele Kroutila učitelům mnohem víc, než kdyby si hotový program stáhli a pak jen prošli několikadenním školením.

"Hlavní přínos tvorby školních vzdělávacích programů vidím v kladení si otázek a v hledání odpovědí na ně," připojuje se ke svým kolegům Tomáš Pavlas, koordinátor tvorby ŠVP na tomtéž gymnáziu. "To je klíčový moment," říká. "A druhý je nebát se otevřít problémy, které při práci jsou, mluvit o nich a hledat cestu, jak je pomalu odstraňovat. To je z našeho pohledu největší momentální přínos, který pro nás tvorba školního vzdělávacího programu měla."