Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > gymnaziální vzdělávání > Je umění odolat pokušení zásadní pro úspěch...

Ikona teoreticky

Je umění odolat pokušení zásadní pro úspěch v životě?

Ikona odbornost
Autor: Kateřina Machovcová
Anotace: Asi každý rodič občas učí své dítě „sedět a počkat“. Je docela běžnou součástí výchovy, nejen v rodině, ale i ve škole, že děti učíme zvládat jejich předpokládanou impulsivitu a učíme je, že je dobré umět odložit svou potřebu, rychlé uspokojení a vydržet „až bude vhodný čas“. Slyšeli jste již někdy o „marshmallow testu“, v češtině někdy také můžete narazit na pojmenování „žužu test“? Tento experiment sledující u dětí schopnost čekat na sladkou odměnu vlastně využíval běžné rodičovské zkušenosti a díky návaznému longitudinálnímu výzkumu došel k ve své době velmi populárnímu závěru, že schopnost odložit potěšení projevená již v dětském věku zásadně ovlivňuje budoucí úspěch v životě. Děti, které se umí lépe ovládat, dosáhnou vyššího vzdělání, lépe se chovají a třeba i méně často trpí obezitou. Toto poselství bylo hojně medializováno, ale opět se jedná o případ, kdy novější studie ukazují složitější obrázek. Pojďme se tedy podívat na test s bonbonem pěkně popořádku.
Téma příspěvku:Psychologie
Klíčová slova: psychologie, sebekontrola, marshmallow test

Marshmallow test

V 70. letech se psycholog Walter Mischel se svým týmem pustil do zajímavého experimentu. Před malé dítě, předškoláčka, byla postavena nějaká dobrota. Výzkumník pak dítěti sdělil, že musí odejít, a když dítě vydrží bonbon nesníst až do jeho návratu, tak mu přidá druhý (Resnick, 2018). Na variantu experimentu se můžete podívat třeba na videu zde: https://www.youtube.com/watch?v=QX_oy9614HQ.

Autoři zjistili, že některé děti dokázaly být opravdu kreativní v tom, jak zvládnout pokušení (třeba si zpívaly nebo si dodávali sil různými pokyny), a že se mohou naučit, jak počkat delší dobu. A o pěkných pár let později, kdy hlavní autor studie mluvil se svou dospívající dcerou, která se výzkumu také zúčastnila, a ptal se jí na to, jak se mají její spolužáci ze školky, přišla další inspirace. Návazný výzkum přinesl v dané době zásadní poznatky (Mischel a kol., 1989). Děti, které v původní studii v laboratorním experimentu vydržely odolávat delší dobu, v adolescenci dosahovaly lepší výsledků v přijímacích testech na vysokou (v USA standardizovaný test SAT, https://collegereadiness.collegeboard.org/sat) a měly méně výchovných problémů. To upřelo pozornost – jak výzkumně, tak v praxi – na význam sebekontroly v životě.

Ačkoliv podle svých slov autoři studie vnímali její limity, zejména v menším vzorku dětí pocházejících z jedné mateřské školky z prostřední Standfordské univerzity, a nenavrhovali konkrétní praktické intervence, výsledky testu se odrazily v řadě doporučení pro školní praxi (Resnick, 2018) a doposud se objevují v kontextu různých více či méně vážně míněných doporučení osobního rozvoje (např. https://www.flowee.cz/64-archiv-2017/life/gourmet/2707-umite-odolat-pokuseni-otestujte-se, https://www.growjob.com/clanky-personal/odolat-ci-neodolat/).

Navazující studie

Na výsledky původní studie navázaly další výzkumy s cílem detailněji porozumět výsledkům původního experimentu. Například tým z University v Rochesteru (Kidd a kol. 2013) vystavil děti rozdílným situacím. Samotnému testu s bonbonem předcházela prosba o namalování obrázku. Výzkumnice dítěti nabídla pár starších voskovek, ale slíbila, že když chvíli počká, tak přinese ještě více výtvarných potřeb. V první variantě tento slib opravdu dodržela. V druhé variantě se vrátila s tím, že další výtvarné potřeby vlastně nemá a dítě má tvořit s původně nabídnutými voskovkami. V obou případech pak následoval test s bonbonem. Které dítě podle vás vydrželo čekat delší dobu? Na tuto variantu testu se můžete podívat zde: http://www.rochester.edu/news/show.php?id=4622.

Zatímco původní Mischelova studie se soustředila na osobnostní rys sebekontroly, tento komplexněji pojatý experiment poukázal i na faktory okolí a na vliv racionálního zhodnocení situace a předvídatelnosti prostředí. Nepřekvapivě, děti, které získaly s výzkumnicí pozitivní zkušenosti, vydržely na druhý bonbon čekat déle než ty děti, která v prvním úkolu zklamala. Chování dětí tak zřejmě neodráží pouze jejich osobní rys (schopnost sebekontroly), ale i jejich zkušenosti a bezprostřední hodnocení situace, ve které se nalézají (Kidd a kol., 2013).

Klíčová je však další studie publikovaná autory Wattsem, Duncanem a Quanem (2018), založená na rozsáhlých datech od 1000 dětí, včetně dětí matek bez vysokoškolského vzdělání, a těžící z možnosti využít komplexnější statistické analýzy. Ačkoliv i v této studii výsledek v marshmallow testu, tedy schopnost odložit potěšení, koreloval s akademickým úspěchem v 15 letech, tento vztah byl výrazně slabší než u původní Mischelovy studie. A pokud se vzaly v potaz faktory jako rodinné prostředí a inteligence, pak vliv toho, zda dítě dokáže odsunout své potěšení a počkat na druhý bonbon, téměř zmizel (Resnick, 2018). Ve studii Wattse a kolegů (2018) se navíc ukázalo, že u dětí matek, které neměly vysokoškolské vzdělání, hrálo roli, pokud děti dokázaly počkat 20 s. (delší čekání už nemělo žádný další pozitivní výsledek na sledované proměnné jako školní úspěšnost). To tedy do jisté míry rozporuje původní Mischelova tvrzení spojená s vlivem komplexních strategií seberegulace a spíše poukazuje na určitý vliv kontroly impulsivního jednání.

Co lze tedy říci závěrem? Ačkoliv schopnost odložit potěšení má souvislost s pozdějšími úspěchy a je určitě důležité, aby se děti sebeovládání učily, nevíme přesně, jaké všechny faktory tento proces ovlivňují. A celkem jistě nezáleží pouze na tréninku této schopnosti jako takové, efekt jednoduchých nácviků časem spíše vymizí. Pro oboje, tedy schopnost odložit potěšení i pro dosahování lepších akademických výsledků, hraje jednoznačně pozitivní roli rodinné prostředí a kvalitní vzdělávací systém (Resnick, 2018).

Citace a použitá literatura:
[1] - RESNICK, Bryan. The “marshmallow test” said patience was a key to success. A new replication tells us s’more.. 2018. [cit. 2019-11-28]. Dostupný z WWW: [https://www.vox.com/science-and-health/2018/6/6/17...].  
[2] - KIDD, Celeste. et al. Rational snacking: Young children’s decision-making on the marshmallow task is moderated by beliefs about environmental reliability. 2013. [cit. 2019-11-28]. Dostupný z WWW: [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/...].  
[3] - MISCHEL, Walter. et al. Delay of Gratificatio n Children. 1989. [cit. 2019-11-28]. Dostupný z WWW: [https://www.jstor.org/stable/pdf/1704494.pdf?casa_...].  
[4] - WATTS, Tyler W. et al. Revisiting the Marshmallow Test: A Conceptual Replication Investigating Links Between Early Delay of Gratification and Later Outcomes. 2018. [cit. 2019-11-28]. Dostupný z WWW: [https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/09567...].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
INFO
Publikován: 14. 05. 2020
Zobrazeno: 11534krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
MACHOVCOVÁ, Kateřina. Je umění odolat pokušení zásadní pro úspěch v životě? . Metodický portál: Články [online]. 14. 05. 2020, [cit. 2020-10-27]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/22325/JE-UMENI-ODOLAT-POKUSENI-ZASADNI-PRO-USPECH-V-ZIVOTE.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.