Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > předškolní vzdělávání > Adaptace dětí na mateřskou školu

Ikona teoreticky

Adaptace dětí na mateřskou školu

Ikona odbornost
Autor: Lucie Zormanová
Anotace: Článek se zabývá adaptací dětí na mateřskou školu, popisuje proces adaptace, projevy maladaptace a zabývá se také zralostí dětí pro vstup do mateřské školy. Článek rovněž přináší příklad adaptačního programu používaného v polské mateřské škole v Rybníku jako příklad dobré praxe ze zahraničí.
Téma příspěvku:Pedagogika

Začátek docházky do mateřské školy není pro děti nic snadného, je to přelomová událost v životě dítěte doprovázená značnou změnou v jeho denním režimu.

Dítě si na počátku docházky do mateřské školy musí zvyknout na mnoho nového:

- Nepřítomnost rodičů

- Cizí autorita

- Skupina vrstevníků

- Režim dne

- Řízená činnost

- Nová pravidla

- Nové prostředí

Některé děti se adaptují na prostředí mateřské školy velmi snadno, jiné mají s adaptací velké problémy.

První dny a týdny v mateřské škole

Pro děti bývají nejtěžší především první týdny v mateřské škole, než se na prostředí mateřské školy a na změny spojené s nástupem do mateřské školy zadaptují. Adaptace probíhá v několika stádiích (Haefele a Wolf-Filsinger, 1993):

- Orientační období, kdy se dítě projevuje uzavřeně, zdržuje se kolektivu, nezúčastňuje se aktivit ostatních dětí. Toto stádium se odbývá v prvním týdnu po nástupu.

- Prosazovací krize se odbývá v průběhu druhého týdne, kdy jsou již děti plně seznámeny s prostředím školky a pravidly, které zde panují. Tehdy děti začínají navazovat první kontakty a snaží se prosadit mezi dětmi, s čímž souvisí také konflikty s druhými dětmi. Toto období je charakteristické tím, že se děti snaží v tomto stádiu upevnit své postavení v kolektivu.

- Uklidnění, vyrovnání nastává po čtyřech týdnech, kdy si většina dětí na školku zvykne natolik, že jsou schopny dodržovat také pravidla chování vyžadovaná v školce.

Ve většině mateřských škol je zavedený pro eliminaci maladaptačních problémů adaptační režim, který dětem i jejich rodičům nabízí pomoc při zvládnutí nové životní situace.

V některých mateřských školách se pro usnadnění adaptace a seznámení dítěte s novým prostředím využívá i pobyt rodičů s dítětem. Dítě tak má možnost poznávat nové prostředí a režim za doprovodu „své osoby“ (Dvořáková, 2001).

Počáteční problémy při nástupu do mateřské školy

Dětem při nástupu do mateřské školy dělá největší problémy odloučení od rodičů, prosazení se v kolektivu dětí, dodržování pravidel při společných vycházkách a problémy se sebeobsluhou.

Konkrétní projevy dítěte při špatném průběhu adaptace:

- odmítá vstoupit do třídy

- pláče či se vzteká, když má opustit rodiče, odmítá pustit rodiče

- pláče bezdůvodně během dne

- často se ujišťuje, že rodič přijde

- straní se ostatních dětí či dokonce odmítá kontakt s nimi

- setrvává na jednom místě, které nechce opustit

- vyhledává přítomnost učitelky, vyžaduje přítomnost učitelky při hře

- snaží se upoutat pozornost ostatních dětí, proto se předvádí

- snaží se zalíbit učitelce, proto na ostatní děti žaluje, kritizuje ostatní dětí, poukazuje na jejich chyby, na to, že ostatní děti nedodržují pravidla

- napodobuje chování starších „oblíbených“ dětí

- je agresivní vůči ostatním dětem

- odmítá přijmout pravidla, přizpůsobit se režimu dne

- neprojevuje své názory, přání a potřeby

Vážnější problémy s maladaptací se můžou také projevovat psychosomatickými projevy či tím, že se dítě projevuje pod svou věkovou úroveň.

Různé způsoby adaptace

Jelikož jsou děti různé, neexistuje jediný recept na adaptaci na mateřskou školu. Různé děti reagují na tuto novou a pro ně náročnou situaci různě.

Renate Niesel a Wifreid Grieb (2005) rozlišují tři typy dětí:

- Nenáročné dítě s vyrovnanou náladou se umí zase snadno přizpůsobit a je otevřené všemu novému.

- Pasivní dítě je často dítě plaché, přivyká delší dobu a projevuje se zdrženlivě.

- Nedůtklivé dítě se špatně přizpůsobuje změnám, často reaguje protestním stažením se do pozadí. Je však velmi aktivní, proto lze jeho pozornost snadno odvést jinam.

Ukončení adaptace

K posouzení toho, zda je již dítě zadaptováno na nové prostředí, si všímáme následujících ukazatelů:

- Dítě se zapojuje do činností ostatních dětí, do řízené činnosti.

- Dítě navázalo přátelství.

- Dítě chodí do mateřské školy rádo.

- Dítě je otevřené, nenucené.

- Dítě vyjadřuje své názory, požadavky, potřeby, přání.

- Dítě samostatně řeší problémy.

- Dítě akceptuje pravidla chování a denní režim, tato pravidla dítě zvnitřnilo.

- Dítě se již dokáže bez problémů odloučit od matky.

- Dítě zná jména ostatních dětí a učitelek.

- Dítě v případě potřeby či přání přijde za učitelkou či jinými dětmi, se kterými otevřeně a bez problémů navazuje kontakt.

Nepřizpůsobení a jeho příčiny

U některých dětí dlouhodobě přetrvávají maladaptační problémy, které se projevují pláčem, křikem, vztekem, objevuje se strach ze školky, pomočování, psychosomatické příznaky. Příčiny tohoto stavu mohou být různorodé (Dvořáková, 2001):

- Nezralost dítěte, především po stránce citové

- Psychická labilita dítěte

- Přílišná fixace na matku způsobená malým kontaktem s vrstevníky či jinými dospělými osobami

- Nevhodné rodinné prostředí

- Zanedbaný či neodhalený konflikt v mateřské škole

- Delší absence

Předpoklady k nástupu do mateřské školy

Následující výčet předpokladů k nástupu do mateřské školy poslouží k posouzení zralosti dítěte na nástup do mateřské školy (Matějček, 2005):

- Dovede běhat, skákat, jezdit na tříkolce.

- Dovede zacházet s tužkou, pastelkami.

- Má zájem o knížky a dokáže se soustředit na jednoduchá vyprávění a převyprávět slyšený příběh.

- Mluví v rozvinutějších větách, dovede vyjádřit svá přání a potřeby.

- Dítě již zná různé básničky a písničky.

- Rozumí zadaným pokynům.

- Dítě již překonává období vzdoru.

- Je samostatné při stolování i při hygieně a převážně samostatné při oblékání.

- Má zájem o domácí práce, při kterých se snaží.

- Vyhledává společnost vrstevníků, se kterými dokáže spolupracovat při hře, při hře respektuje i druhé děti.

- Umí chvíli počkat.

Adaptační program

Dále v článku představuji adaptační program, který je používán v polské mateřské škole v Rybniku. Adaptační program se nazývá Pokochaj przedszkole z Misiem Pysiem (Zamiluj si mateřskou školu s medvídkem Pysiem).

Cílem tohoto adaptačního programu je pomoci nově příchozím dětem zvládnout rychleji a bez problému start v mateřské škole.

Tento hlavní cíl je naplňován pomocí následujících dílčích cílů:

  1. Dítě pozná prostředí mateřské školy, tedy nové prostředí s pocitem bezpečí
  2. Rozvíjení u dětí schopnosti časoprostorové orientace
  3. Začlenění dětí do kolektivu:

-          Osmělování dětí k účasti ve společných hrách s učitelem a vrstevníky

-          Nalezení kompromisu mezi potřebami nově příchozího dítěte a podmínkami fungování ve skupině vrstevníků

  1. Zvýšení atraktivnosti mateřské školy v „očích dítěte“
  2. Spolupráce mateřské školy a rodičů

-          Rozvíjení schopnosti rodičů pomoci dítěti s adaptací a poskytovat mu adekvátní formou psychickou podporu v rámci adaptačního procesu

-          Snížení pocitu strachu rodičů vyplývajícího z odloučení od dítěte a svěření dítěte do péče učitele

V rámci adaptačního programu jsou realizovány tyto aktivity:

  1. Únor/březen: zápisy dětí do mateřské školy, rozhovory s rodiči a dětmi
  2. Duben: den otevřených dveří

-          Děti i rodiče poznají budovu mateřské školy, učitelky

-          Děti mohou navštívit zahradu mateřské školy a mohou se zapojit do hry dětí, které již mateřskou školu navštěvují

-          Tvořivé dílny pro děti a rodiče

  1. Květen: informativní schůzka pro rodiče nově přijatých dětí
  2. Červen: nově přijaté děti a jejich rodiče jsou pozváni na slavnost zakončení školního roku
  3. Srpen: prázdninové setkání nově přijatých dětí

-          Děti a rodiče mohou strávit v mateřské škole den plný společných her zaměřených na poznávání nového prostředí mateřské školy

  1. Září: Slavnostní pasování na předškoláka
  2. Po celý rok: a) Tvořivé dílny pro děti a rodiče/prarodiče

b) Informativní tabule o dění v mateřské škole

c) Organizování dne otevřených dveří pro rodiče

Den otevřených dveří plní tyto funkce:

-          Rodiče mají možnost pozorovat své dítě v běžném režimu mateřské školy a mají možnost porovnat je s jeho vrstevníky

-          Rodiče vidí metody práce s dětmi

-          Rozvoj spolupráce rodičů s mateřskou školou

-          Prezentace výsledků práce učitele s dětmi

Závěr

Dle psycholožky Lenky Šulové (2004) je předškolní vzdělávání v prostředí mateřské školy pro dítě velmi důležité, neboť dítě potřebuje kontakt s vrstevníky, mezi kterými se rozvíjí jeho schopnost spolupracovat, schopnost empatie, umění řešit konfliktní situace, umění kompromisu i schopnost prosadit se. Tříleté dítě potřebuje kontakt se skupinou kamarádů pro osvojování dalších sociálních rolí. Ale zároveň je důležité, aby délka pobytu mimo rodinu byla přiměřená (Šulová, 2004).

Obecně lze říci, že dítě je kolem třetího roku obvykle dostatečně zralé pro nástup do mateřské školy, pro kontakt s vrstevníky. Dá se říci, že pokud je rodina funkční, dítě je schopno adaptace na prostředí mateřské školy, je schopno být na přechodnou dobu bez bezprostředního kontaktu s matkou či otcem, aniž by strádalo (Šulová, 2004).

Děti si dnes na některé z výše popsaných věcí, které mohou způsobit adaptační problémy, mohou postupně zvykat v rámci neformálního vzdělávání. V dnešní době je velká nabídka zájmových kroužků, které děti rozvíjí po stránce pohybové, hudební, výtvarné či jazykové, pro nemluvňata a batolata.

Tyto lekce mají pravidelný řád, děti jsou v kontaktu se svými vrstevníky a tak si zvykají na kolektiv. Děti si na těchto lekcích zvykají na novou autoritu v podobě vedoucí kroužku a postupně se učí pravidlům chování na těchto hodinách. Oporou jim jsou rodiče, kteří je na tyto kurzy doprovázejí a zároveň se s nimi podílejí na většině činností.

Dalo by se říci, že tyto zájmové aktivity mohou tedy pro děti představovat jakousi přípravu na mateřskou školu.

Citace a použitá literatura:
[1] - ŠULOVÁ, L. Děti nastupují do mateřské školy. Informatorium 3 - 8, č. 7. 2004. 5 s. ISBN 1210-7506. 
[2] - MATĚJČEK, Z. Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. Praha : Grada Publishing a.s. , 2005.  
[3] - HAEFELE, B.; WOLF-FILSINGER, M. Každý začátek v mateřské škole je těžký. Praha : Portál, 1993. ISBN 80-85282-57-7. 
[4] - NEISEL, R.; GRIEBEL, W. Poprvé v mateřské škole. Praha : Portál , 2005. ISBN 80-7178-989-5. 
[5] - DVOŘÁKOVÁ,, Helena. Adaptace na školku? Každé dítě ji zvládá jinak.. Rodina a škola, 2001.  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 18. 06. 2019
Zobrazeno: 713krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 4

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ZORMANOVÁ, Lucie. Adaptace dětí na mateřskou školu. Metodický portál: Články [online]. 18. 06. 2019, [cit. 2019-07-23]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/22029/ADAPTACE-DETI-NA-MATERSKOU-SKOLU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 18. 06. 2019 09:32
Velmi pěkný článek, který se zaměřuje na aktuální téma. Problematika předškolního vzdělávání je totiž v současnosti řešena na několika úrovních - např. zavedení povinného předškolního ročníku, umožnění předškolní docházky pro děti dvouleté atp. Zahraniční inspirace se tedy velmi hodí! Článek je velmi přehledný - jasně nastiňuje úroveň, problémy i návrhy řešení spojené s adaptací na toto prostředí. Velmi doporučuji.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.