Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > základní vzdělávání > Česko-polské vztahy

Ikona prakticky

Česko-polské vztahy

Ikona inspirace
Autor: Lucie Zormanová
Anotace: Česko-polské vztahy jsou na Těšínsku ještě i dnes diskutovanou otázkou. Její aktuálnost spočívá v tom, že zde žije přibližně 10 % obyvatel polské národnosti, přičemž některé obce v této oblasti mají více než zmíněných 10 % obyvatel polské menšiny. Proto by bylo dobré žákům ve výuce dějepisu, zeměpisu, občanské nauky tuto problematiku přiblížit, a to tak, aby viděli nejen pojetí tohoto sporu z pohledu své národnosti, ale i té druhé. Pro výuku této problematiky použijeme metody kritického myšlení. Toto je inspirace pro výuku 9. třídy ZŠ, ve které se probírá v dějepisu téma vzniku Československa a sporu o Těšínsko.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence k učení » vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Člověk a společnost » 2. stupeň » Dějepis » Moderní doba » zhodnotí postavení Československa v evropských souvislostech a jeho vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:
  1. Základní vzdělávání » Multikulturní výchova » Multikulturní společnost
Klíčová slova: česko-polské vztahy, spor o Těšínsko, polská národnostní menšina

Tato aktivita je vhodná pro 9. ročník

Vyučovací předmět: dějepis

1. Brainstorming

Začneme brainstormingem, který namotivuje žáky k práci na tématu. Zadáme žákům otázku: Co si představíte, když se řeknou česko-polské vztahy? Během brainstormingu, který potrvá asi 10 minut, mají žáci říct co největší počet asociací. Na základě žákovských odpovědí, zjistíme, jaké jsou jejich postoje k polské menšině.

2. Volné psaní

K zjišťování postojů můžeme použít i metodu volného psaní. Při této metodě mají žáci za úkol během pěti minut napsat, cokoliv je napadne k tomuto tématu. Žáci musí psát souvislý text, nikoliv hesla nebo body, a k napsanému se již nevracet. Když pět minut uplyne, vyzveme žáky, aby své texty přečetli. Po skončení prezentací prací žáků, vybereme několik prací, které znovu přečteme, avšak s malou změnou, a to tou, že vyměníme role, kde je napsáno místo Česko či Československo číst Polsko a opačně. Pak se žáků  zeptáme, jak na ně tyto příspěvky působí nyní, jaké pocity v nich vyvolávají.

3. I.N.S.E.R.T

Pro zjištění informací o sporu o Těšínsko vezmeme článek z Wikipedie (http://cs.wikipedia.org/wiki/Československo-polský_spor_o_Těšínsko), který informuje o československo-ploském sporu o Těšínsko (viz příloha).

Nejprve žáci tento text zpracovávají metodou I.N.S.E.R.T. Při výukové metodě I.N.S.E.R.T žáci individuálně pracují s textem, a jejich úkolem při této výukové metodě je nejen si předložený text pozorně přečíst, ale také si v průběhu čtení informace v textu označit znaménky: „fajfkou“ – známé informace, „+“ – nové informace, „–“ – myšlenky, se kterými nesouhlasí, „?“ – informace, o kterých se chtějí dozvědět více. Po podrobné analýze textu a jeho zápisu do přehledné tabulky, ve které budou přehledně uspořádané informace (nové, známé, chci se dozvědět, nesouhlasím), následuje diskuze k analyzovanému textu i tabulce.

4. Obrácené role

Pro tuto aktivitu využijeme odkazovaný článek, který se jmenuje Česko-polská nenávist aneb záhadná bitva o Těšínsko (http://cestovani.idnes.cz/cesko-polska-nenavist-aneb-zahadna-bitva-o-tesinsko-fxh-/igcechy.aspx?c=A100225_182228_igcechy_hig). Text si žáci přečtou a po přečtení tohoto článku budeme diskutovat o tom, jak žáci vnímají česko-polské vztahy. Žáci sami v diskusi také povědí, nakolik jim tento článek, spolu s článkem předchozím o sporu o Těšínsko, tedy textem z Wikipedie, posunul vnímání česko-polských vztahů tím, že pojmenoval něco, co si zatím neuvědomovali. Po této fázi znovu zkusíme obrátit role v textu, tedy místo Čech číst Polák, místo český číst polský, místo Česko či Československo číst Polsko a opačně.

Tato aktivita vede k tomu, že si žáci uvědomí i situaci z druhé strany. A následně diskutujeme, jestli se jejich názor na spor o Těšínsko a na česko-polské vztahy nějak změnil.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 07. 06. 2012
Zobrazeno: 6274krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 2.3333

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 3
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
1 uživatel Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ZORMANOVÁ, Lucie. Česko-polské vztahy. Metodický portál: Články [online]. 07. 06. 2012, [cit. 2019-11-21]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/15797/CESKO-POLSKE-VZTAHY.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 07. 06. 2012 09:31
Přínosem článku je především ukázka možnosti propojení historického tématu se současností. Článek vychází z regionálních problémů a potřeb, a to by mohlo být vhodným příkladem pro následování. Autorka využívá metod kritického myšlení, vede žáky k aktivní práci s textem.
1.Autor: Dagmar MurováVloženo: 07. 06. 2012 17:42

Moc se mi líbí aktivita obrácené role i odkazovaný článek, který je pro žáky atraktivní díky Evě Farné, která je v něm citována, čtivý a zároveň se z něj dozví spoustu informací. Toto téma je ve Slezsku stále hodně palčivé, ale myslím si, že bude velmi vhodně využitelný i jinde.

Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.