Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > základní vzdělávání > Možnosti uplatnění digitálních technologií...

Ikona prakticky

Možnosti uplatnění digitálních technologií ve výuce přírodopisu

Ikona inspirace
Autor: Jakub Holec
Anotace: Článek se zaměřuje na možnosti uplatňování digitálních technologií ve výuce přírodopisu a biologie. Hlavní částí textu jsou náměty na učební činnosti žáků v rámci různých fází badatelsky orientované výuky. Ta se zaměřuje především na získávání informací a dat, uchovávání informací a dat, vyhodnocování informací a dat, sdílení informací a dat.

Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence k učení » vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení
  2. Základní vzdělávání » Kompetence k řešení problémů » vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Člověk a příroda » 2. stupeň » Přírodopis » Praktické poznávání přírody » aplikuje praktické metody poznávání přírody
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Klíčová slova: přírodopis, biologie, digitální technologie, badatelsky orientovaná výuka, PPUČ

Úvod

Vzdělávání by mělo reagovat na současný technologický pokrok a připravovat mladé lidi na jejich budoucí život ve světě, ve kterém se digitální technologie výrazně uplatňují ve stále více oblastech našeho života [1]. Velkou výzvou současných oborových didaktik je nejen hledání sdíleného porozumění tomu, co znamená být vzdělán v konkrétních oblastech školní výuky (tradičně předmětově orientované), ale také to, jaké metody a postupy vedou k efektivnímu osvojování znalostí a dovedností žáků. Přiměřená práce s digitálními technologiemi ve výuce je jedním z důležitých předpokladů k tomu, aby žáci dokázali vyhodnocovat možné výhody využívání technologií pro své učení ve škole, ale i v každodenním životě při řešení běžných situací.

Vzdělávání v přírodopise nabízí dobré možnosti pro uplatňování digitálních technologií zejména v oblasti práce s informacemi a daty, komunikace a spolupráce v digitálním prostředí, tvorby digitálního obsahu [2]. Ve výuce přírodopisu (obecně ve výuce přírodovědných předmětů) je vhodné uplatňovat badatelské přístupy [3]. Výše uvedené hlavní oblasti uplatňování digitálních technologií ve výuce lze přitom vztáhnout k práci s informacemi a zdroji v procesu aktivního učení a bádání. V rámci badatelsky orientované výuky žáci kladou otázky, formulují hypotézy, plánují postup jejich ověřování, provádějí pokusy, vyhledávají a třídí informace, vyhodnocují výsledky, formulují závěry, které nakonec sdílí s ostatními. Z tohoto pohledu lze vidět digitální technologie jako dobře využitelné především při:

(1) získávání informací a dat;

(2) uchovávání informací a dat;

(3) vyhodnocování informací a dat;

(4) sdílení informací a dat.

Digitální technologie ve výuce přírodopisu

Digitální technologie mohou nabízet příležitosti k inovativním a kreativním způsobům, jak ve výuce přírodopisu řešit konkrétní přírodovědné problémy. Přitom je důležité nezapomenout na fakt, že výuka přírodopisu by měla být zejména o poznávání a zkoumání přírody v přírodě. U jednotlivých oblastí uplatňování digitálních technologií ve výuce přírodopisu uvádím konkrétní náměty na učební činnosti, které se zaměřují na aktivní učení žáků, badatelsky zaměřenou výuku a přístup kombinující výuku ve třídě s výukou venku.

Získávání informací a dat

V této fázi badatelské činnosti žáci pomocí digitálních technologií vyhledávají informace o pozorovaných a zkoumaných organismech a porovnávají vyhledané informace s informacemi v učebnicích a encyklopediích, pod vedením učitele hodnotí obsah vyhledaných materiálů a srovnávají jej s vlastní zkušeností. Informace a data žáci získávají nejen při práci ve škole, ale rovněž při výuce v terénu, která žákům usnadňuje porozumění tomu, jak příroda funguje a na jakých principech stojí věda o přírodě [4]. K tomu mohou posloužit mobilní zařízení (chytré telefony, tablety, laptopy) [5]. s instalovanými volně dostupnými aplikacemi usnadňující bádání a měření vlastností prostředí.

Při pozorování přírody se nabízí použití fotoaparátu, kamery, digitální lupy či digitálního mikroskopu, který lze získat z tabletu či mobilního telefonu pomocí nástavců. Při práci v terénu se rovněž hodí například aplikace na měření hluku, vlhkosti a teploty vzduchu, směrů a sklonu horninových vrstev. Kromě toho se nabízí uplatnění experimentálních systémů opatřených senzory pro měření a analýzy dat (např. Vernier, Pasco). V současné době jsou běžně dostupná mobilní zařízení, která umožňují nejen efektivní vyhledávání informací o zkoumaných organismech, ale rovněž nabízí prostředek pro pořizování kvalitních zvukový a obrazových záznamů (makroskopických i mikroskopických) pro další zpracování s důrazem na práci v terénu.

Nabízí se možnost využívání on-line virtuálních prostředí a animací, které umožňují vizualizace a pozorování ve výuce jen těžko pozorovatelných jevů a biologických objektů (př. vnitřní geologické děje, vývoj populací organismů, buněčné struktury). Uplatnění nacházejí především interaktivní multimédia v podobě virtuálních laboratoří (Virtual Labs), jejichž výhodou je možnost ve výuce pracovat i s přístroji a zařízením, které je jinak nedostupné (např. se skenovacím elektronovým mikroskopem). Alternativou pro realizaci terénních exkurzí mohou být tzv. virtuální terénní cvičení (Virtual Field Trips), během nichž se žáci seznamují s danou biologickou tematikou v digitálním prostředí [6]. Dynamicky rozvíjející oblastí je virtuální realita, pomocí které se žáci mohou názorně seznamovat s anatomií lidského těla, stavbou buňky aj. Při práci s informacemi a daty je důležité, aby si žáci uvědomovali problematiku autorských práv a aby citovali používané zdroje.

Náměty na učební činnosti:

  • Využívání digitálních technologií k vyhledávání informací o rostlinách a živočiších, zaznamenávání výskytu rostlin či živočichů v okolí školy a bydliště s využitím nástroje Google Maps a technologie GPS v chytrém telefonu za účelem dalšího zpracování získaných informací a dat do podoby karet vybraných organismů. Ty budou obsahovat stručné a přehledně strukturované informace (např. vzhled, ekologické nároky, zajímavosti) a budou součástí třídního výzkumného deníku pro využití k dalšímu učení žáků.
  • Pozorování organismů v okolí školy spojené s určováním běžných zástupců rostlin a hub pomocí aplikací, které lze snadno dohledat v Google Play (pro Android) či App Store (pro iOS) například při zadání „plant identification app“ apod. a zdarma instalovat do chytrého telefonu či tabletu. Kromě toho je možné pracovat i s on-line dostupnými interaktivními klíči k určování rostlin, mechorostů, hmyzu, ptáků aj.
  • Pozorování chování organismů pomocí webové kamery a záznam životních projevů pozorovaných organismů v čase. Příkladem může být pozorování ptáků v době hnízdění a záznam, jak často přilétají rodiče, jak dlouho krmí svá mláďata apod. Obdobně je možné pozorovat a zaznamenávat chování ostatních živočichů. Jednoduché získávání dat pro další zpracování lze provádět pomocí on-line formulářů.
  • Vyhledávání informací k příčinám vymírání ohrožených druhů živočichů na Zemi způsobené vlivem člověka na životní prostředí (např. vymírání goril horských v souvislosti s výrobou mobilních telefonů). Sdílení získaných informací se spolužáky a učitelem prostřednictvím elektronické nástěnky např. v aplikaci Padlet, případně ve webovém prostředí padlet.com [7].
  • Využívání on-line dostupných virtuálních prostředí pro simulace průběhu přírodních jevů z oblasti ekologie, evoluce, buněčné biologie apod., které je obtížné sledovat v reálných podmínkách – např. simulace populační dynamiky organismů, geologických dějů (desková tektonika, svahové pohyby, …), šíření nemocí. Volně pro výuku využitelné zdroje a on-line prostředí (např. http://virtualbiologylab.org/) lze na webových prohlížečích dohledat při zadání klíčových slov Virtual Biology Lab, Virtual Simulations aj.
  • Vyhledávání informací o potravních řetězcích v přirozených i umělých ekosystémech, videí zaměřených na globální problémy a animace k danému tématu. Porovnávání získaných informací s obsahem učebnic a encyklopedií a vyhodnocení důvěryhodnosti používaných zdrojů [2].

Uchovávání informací a dat

Současné digitální technologie ve spojení s digitalizací dat přináší výhody především v možnostech přehledně a snadno třídit a uchovávat informace a data. Žáci třídí a řadí vyhledané informace a data podle obsahu ve vhodných formátech a aplikacích. Přitom využívají znalosti a dovednosti práce s běžnými kancelářskými aplikacemi (např. Excel, Word, Pages, Keynote, apod.), zároveň dokáží přenášet data z mobilních zařízení do cloudových uložišť (např. Google Drive, One Drive) nebo uložišť na pevném disku [2]. Zároveň je možné využívat databáze, které jsou určené různým typům biologických dat. Jedná se například o informační databáze (obsahují odborné publikace), databáze slučující výsledky pozorování a experimentů z různých oblastí biologie (taxonomické databáze, ekologické a biogeografické databáze, databáze k uchovávání informací o struktuře proteinů, genů apod.).

Přestože řada databází k uchovávání dat je spravována a využívána odbornou komunitou biologů, jejich uplatnění v biologickém vzdělávání pod vedením učitele je žádoucí z hlediska práce s důvěryhodnými zdroji informací. Žáci přitom nemusí využívat pouze data dostupná v těchto databázích, ale mohou svojí činností přispět i k rozšiřování databází o data pořízená při vlastní výzkumné činnosti žáků. Příkladem může být databáze v rámci mezinárodní encyklopedie rostlin, hub a živočichů BioLib.cz, nebo nálezové databáze spravované Agenturou pro ochranu přírody a krajiny ČR.

Náměty na učební činnosti:

  • Lokalizace a popis rostlin, živočichů a hub v terénu, pořizování fotografií a uložení získaných dat do mobilního zařízení a odesílání pořízených pozorování do databáze výskytu druhů pomocí vhodných aplikací. Příkladem je aplikace BioLog fungující jako digitální zápisník pozorování fauny a flóry na území ČR, která umožňuje lokalizovat a popsat pozorování druhů v terénu, přidání fotografie a případně i odeslání do databáze výskytu druhů spravované Agenturou pro ochranu přírody a krajiny ČR (AOPK). Tím je možné ve výuce pomáhat k mapování přírody.
  • Určování rostlin a živočichů v okolí školy, pořízení fotografií z pozorování a sdílení fotografií konkrétních rostlinných a živočišných druhů v obrázkových databázích spravovaných odbornou komunitou. Například taxonomická encyklopedie BioLib umožňuje po registraci sdílet vlastní fotografie rostlin, hub a živočichů s odbornou komunitou. Přitom se napomáhá k mapování výskytu vybraných organismů v české krajině.
  • Tvorba školní databáze obsahující například karty živočichů a rostlin z okolí školy, protokoly z laboratorních cvičení a pozorování v terénu, zápisy z exkurzí, referáty, virtuální modely a simulace. Využívání databází ve výuce jako jednoho ze zdrojů informací pro přípravu a realizaci dalších pozorování, které budou navazovat na data v databázích za účelem jejich dalšího prohlubování a upřesňování.
  • Zpracování projektu například na téma buňka, při kterém žáci při práci s texty, obrázky a videi pečlivě ukládají získané materiály a zároveň je třídí za účelem dalšího zpracování. To mohou dělat jednak při práci se složkami na pevném disku, nebo v rámci cloudového uložiště [2].

Vyhodnocování informací a dat

Získaná data je potřeba analyzovat a následně jim přiřadit konkrétní význam na základě jejich porovnání s dalšími zdroji a vlastní zkušeností žáků. Dovednost analyzovat a vyhodnocovat různé podoby dat a informací a vyvozovat z nich odpovídající vědecké závěry patří mezi základní cíle přírodovědného vzdělávání [8]. K tomuto účelu nachází uplatnění množství softwarů, které se liší svojí složitostí a způsobem využití. Pro základní analýzy lze dobře využít jednoduchých tabulkových procesorů (např. Excel, Tabulky Google, Minitab).

Analýza dat nachází uplatnění při práci s on-line dostupnými programy pro simulaci přírodních jevů (např. http://virtualbiologylab.org/), jejich součástí jsou i různá graficky zpracovaná data, jež je potřeba analyzovat a na základě toho vyhodnotit průběh simulovaných přírodních procesů. Tím se žáci ve výuce přibližují skutečné práci vědců, kteří na základě analýz dat hledají souvislosti a vztahy pro ověřování hypotéz a tvorbu závěrů na základě aktuálního stavu poznání. Pomocí vizualizací a animací biologických jevů a struktur je možné docílit u žáků snadnějšího porozumění často problematickým tématům výuky přírodopisu a biologie [9]. Mezi tato problematická témata z pohledu žáků i učitelů patří buňka (buněčné organely, buněčné procesy), mikroorganismy, vznik a vývoj života na Zemi atd. [10].

Náměty na učební činnosti:

  • Provádění jednoduchého grafického znázornění dat získaných z reálných pozorování a experimentů (např. data získaná při pozorování vybraných znaků chování konkrétního živočicha pomocí webové kamery, data z experimentu ke vlivu mykorhizy na růst rostlin). Přitom je důležité, aby žáci volili pro daný účel vhodné grafické vyjádření, ze kterého bude možné snadno vyčíst, co daná data znamenají a co prozrazují o daném pozorování či průběhu experimentu z hlediska vyvozování závěrů.
  • Využívání aplikací v mobilních zařízeních pro záznam a vyhodnocování zvuků v různých typech prostředí (les, okolí školy, park, centrum města, okolí dálnice atd.) a porovnávání různých prostředí z hlediska hlukového znečištění.
  • Měření vlastností prostředí nebo organismů pomocí komplexních výzkumných sad a systémů (u nás typicky výzkumné sady Vernier či Pasco). Příkladem je měření vlastností vzorků vody z různých vodních ploch v okolí školy v rámci environmentálně orientovaného projektu.
  • Záznam časosběrného videa jako nástroje sledování dlouhotrvajících přírodních dějů. Výstupem je zrychlený záznam sledovaného biologického děje typu klíčení rostlin, rozkvétání rostlin, usychání rostlin, líhnutí atd.

Sdílení informací a dat

Výzkumná práce není kompletní, dokud se nesdílí či nezveřejní její výsledky v podobě pro ostatní srozumitelných informací a dat. V této fázi výzkumné činnosti se výrazně uplatňuje dovednost komunikace a spolupráce v digitálním prostředí. Žáci se v této fázi zároveň stávají tvůrci digitálního obsahu v podobě článků, webových stránek (např. wordpress.com, weebly.com, wix.com), posterů, prezentací, videoklipů a jednoduchých elektronických nástěnek (padlet.com) pro komunikaci výsledků a průběhu vlastní badatelské činnosti. To vyžaduje dovednost vyhledané či výzkumně získané informace a data zpracovat do vhodné podoby pro jejich komunikaci a sdílení. Přitom je důležité respektovat autorství a uvádět, ze kterých zdrojů informace a data pochází.

Digitální technologie současnosti nabízí velké příležitosti pro komunikaci vlastní výzkumné činnosti s virtuální vzdělávací komunitou [11]. Jde především o to, že v této komunitě skupina žáků či jednotlivci mezi sebou komunikují pomocí on-line dostupných aplikací a webů s hlavním cílem spolupráce při sdílení vlastních poznatků a výměně zkušeností [12]. Tím získává výzkumná činnost rozměr vzájemně učící se komunity, která přesahuje hranice států a kontinentů, což má potenciál nejen výrazně prohlubovat poznávání, ale také motivovat žáky k dalšímu poznávání. Běžně se pro tento účel využívá sociálních sítí (Facebook aj.), prostředí učebny Google Classroom s využíváním aplikace Google Meet, Skype nebo jiných aplikací umožňujících jednoduše na dálku komunikovat prostřednictvím internetu. Velký potenciál pro komunikaci a sdílení nabízejí projekty založené na platformě eTwinning. Sdílení a komunikace v on-line prostředí se neoddělitelně pojí s potřebou bezpečného chování na internetu.

Náměty na učební činnosti:

  • Příprava scénáře (technického i bodového) pro natočení videoklipu na aktuální žáky zvolený výzkumný problém a téma. Zajištění technické stránky realizace videa, volba místa pro natáčení, realizace natáčení a postprodukce videa před jeho sdílením. Žáci by ve videu měli stručně představit výzkumný plán, postup při realizaci, průběh realizace a vlastní výsledky výzkumu. Přitom je vhodné následovat základní strukturu otázek – proč, jak, co, co to znamená. Video si kompletně připraví a zpracují žáci, kteří jej budou řešit na úrovně scénáře, technického zajištění natáčení, místa pro natáčení, realizace natáčení a postprodukce videa.
  • Tvorba sdíleného digitálního herbáře žáků formou sdílené prezentace (např. Google, Office 365) či webové prezentace (Weebly, Webnode aj.). Žák při tvorbě pracuje s pořízenými snímky rostlin, klíči k určování rostlin a aplikacemi na určování rostlin, které lze dohledat v Google Play (pro Android) či App Store (pro iOS) při zadání „plant identification app“. V herbáři žáci uvádějí důležité informace o snímku (datum pořízení, autor) a o samotné rostlině (místo výskytu, systematické zařazení, popis vzhledu, výskyt, zajímavosti) [13].
  • Skupinová tvorba animace s využitím různých technik (např. stop motion animace, plošková animace) na konkrétní žáky zvolené téma, které vnímají jako užitečné a reálné animovat – např. vznik a vývoj života na Zemi, vývoj vybraného hmyzu s proměnou dokonalou, průchod potravy trávicím systémem, pohyby kontinentů v historii Země.
  • Sdílení výsledků vlastní výzkumné práce o výskytu rostlin, živočichů a hub pomocí aplikace BioLog v rámci odborné komunity a jí tvořené nálezové databáze Agentury pro ochranu přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), případně v rámci dalších platforem a databází, ve kterých se realizuje systematický sběr dat z pozorování a na kterých se podílí široká veřejnost.

Závěrem

Text nabízí obecný pohled toho, v čem je možné spatřovat hlavní přínos digitálních technologií pro výuku přírodopisu. Obsah a zaměření přírodovědného vzdělávání poskytuje dobré výchozí možnosti uplatňování digitálních technologií [6]. Pro cílené, smysluplné a kreativní uplatňování technologií se jeví jako zcela zásadní výuku zaměřovat na kritickou práci s informacemi, komunikaci a spolupráci v digitálním prostředí a tvorba digitálního obsahu. Přitom je důležité, aby se žáci při vhodných příležitostech seznamovali rovněž s principy bezpečného chování na internetu a při práci s informacemi uplatňovali právní a etické normy spojené s využíváním převzatých zdrojů.

V textu uvádím konkrétní náměty do výuky, které z mého pohledu poskytují příležitosti pro smysluplné využívání digitálních technologií ve výuce přírodopisu. Domnívám se, že pro učitele skutečně přínosná podpora spočívá především v setkávání učitelů s cílem sdílení námětů do výuky a výměny zkušeností s jejich realizací. To lze podpořit například v on-line prostředí na sociálních sítích (např. veřejná skupina učitelů přírodovědných předmětů na sociální síti Facebook), nicméně zcela zásadní je i osobní setkávání učitelů se zájmem o inspiraci do výuky přírodopisu. Ve spojení digitálních technologií a přírodních věd je zároveň důležité nezapomenout na skutečnost, že výuka o živé přírodě je nejefektivnější v podmínkách, ve kterých žáci mohou živou přírodu skutečně pozorovat a zkoumat. Přitom je důležité vždy zvažovat to, kdy digitální technologie podpoří učení žáků a kdy si vystačíme bez nich.

Zdroje

  • [1] - OECD (2015). Students, Computers and Learning. Making the Connection. Paris: OECD. Retrieved September 19, 2015.
  • [2] - Benediktová, L., Klubalová, E., Novotný, P., Skýbová, L. (2018). Analýza vzdělávacího oboru RVP ZV (ISCED 2), G a SOV z hlediska možností přirozeného rozvoje digitální gramotnosti – Přírodopis, Biologie. Projekt OP VVV Podpora rozvoje digitální gramotnosti.
  • [3] - Papáček, M., Čížková, V., Kubiatko, M., Petr, J., Závodská, R. (2015). Didaktika biologie: didaktika v rekonstrukci. In I. Stuchlíková & T. Janík (Eds.), Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy (s. 225–257). Brno: Masarykova univerzita.
  • [4] - Daniš, P. (2018). Tajemství školy za školou: Proč učení venku v přírodě zlepšuje vzdělávací výsledky, motivaci a chování žáků. Ministerstvo životního prostředí.
  • [5] - Pražák, D. (2018). Digitální technologie ve výuce biologie člověka. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra biologie a environmentálních studií.
  • [6] - Rusek, M., Janštová, V., Holec, J. (2018). Digitální technologie a výuka přírodních věd – na co se zaměřuje světový výzkum. Metodický portál RVP.CZ. Dostupný z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/21735/digitalni-technologie-a-vyuka-prirodnich-ved---na-co-se-zameruje-svetovy-vyzkum.html.
  • [7] - Skýbová, L. (bez data). Příčina vymírání goril v Africe. Databáze DVZ projektu Podpora rozvoje digitální gramotnosti. Dostupné z https://digigram.cz/dvz/.
  • [8] - Blažek, R., Příhodová, S. (2016). Mezinárodní šetření PISA 2015. Národní zpráva Přírodovědná gramotnost. Česká školní inspekce.
  • [9] - Odcházelová, T. (2016). Analýza využití multimédií ve výuce přírodopisu a biologie. Praha, 2016. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta.
  • [10] - Vágnerová, P., Benediktová, L., & Kout, J. (2018). Kritická místa ve výuce přírodopisu – jejich identifikace a příčiny. Arnica 9, 1, 39–50. Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň.
  • [11] - Holec, J. (2015). Digitální technologie v didaktice přírodních věd. Metodický portál RVP.CZ. Dostupný z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/g/20443/digitalni-technologie-v-didaktice-prirodnich-ved.html/.
  • [12] - Dani, D. E., & Koenig, K. M. (2008). Technology and reform-based science education. Theory into Practice47(3), 204–211.
  • [13] - Klubalová, E. (bez data). Digitální herbář. Databáze DVZ projektu Podpora rozvoje digitální gramotnosti. Dostupné z https://digigram.cz/dvz/.
Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Podpora revizí ICT kurikula.

Ostatní články seriálu:

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Nahlásit příspěvek
INFO
Publikován: 10. 03. 2020
Zobrazeno: 1165krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HOLEC, Jakub. Možnosti uplatnění digitálních technologií ve výuce přírodopisu. Metodický portál: Články [online]. 10. 03. 2020, [cit. 2020-05-29]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/22430/MOZNOSTI-UPLATNENI-DIGITALNICH-TECHNOLOGII-VE-VYUCE-PRIRODOPISU.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.