Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > základní vzdělávání > Trója padla aneb Mediální výchova v děje...

Ikona prakticky

Trója padla aneb Mediální výchova v dějepise

Ikona inspiraceIkona blok
Autor: Zdeněk Sotolář
Anotace: Ukázka zařazení mediální výchovy do dějepisu. Na příbězích o trojské válce a Odysseových cestách se žáci učí, co musí obsahovat zpráva, jak se zpráva liší od vypravování a jak správně zprávu napsat.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence komunikativní » rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Člověk a společnost » 2. stupeň » Dějepis » Nejstarší civilizace. Kořeny evropské kultury » uvede nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví
  2. základní vzdělávání » Člověk a společnost » 2. stupeň » Dějepis » Nejstarší civilizace. Kořeny evropské kultury » demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti antiky důležité pro evropskou civilizaci, zrod křesťanství a souvislost s judaismem
Mezioborové přesahy a vazby:
  1. Základní vzdělávání -> Český jazyk a literatura 2. stupeň
Průřezová témata:
  1. Základní vzdělávání » Mediální výchova » tvorba mediálního sdělení
  2. Základní vzdělávání » Mediální výchova » stavba mediálních sdělení
Organizace řízení učební činnosti: Frontální, Individuální
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: Pracovní listy A, B, C
Učebnice dějepisu
(Kromě citované učebnice lze využít i jiné, ve kterých je alespoň stručný popis Homérových eposů.)
Staré řecké báje a pověsti
(Může být kterékoliv vydání Petiškových Starých řeckých bájí a pověstí. Homér o trojském koni nemluví.)
Klíčová slova: zpráva, Ílias, Homér, titulek, perex, tělo zprávy, Trója, Odyssea

Tuto přípravu lze využít v okamžiku, kdy výklad o starověkém Řecku dospěje k homérskému období „temných staletí", pro které jsou hlavním pramenem právě Homérovy eposy. Ideální situací by samozřejmě byl paralelní výklad o eposu v literární výchově a provázání se souvislou četbou Starých řeckých bájí a pověstí.

1. hodina - Identifikace textu

Východiskem je seznámení s textem (pracovní list A „MALOASIJSKÁ TRÓJA PADLA"). Po samostatném tichém čtení budou žáci uvažovat, jaký druh textu mají před sebou a kde se s ním mohou setkat. Vodítkem, na které učitel poukáže, je samozřejmě grafická podoba textu.

Analýza textu

Jakmile žáci pod vedením učitele dospějí do okamžiku, kdy poznávají, že je to zpráva, následuje rozbor textu, který naznačuje pracovní list B (určený pro učitele). Žáci vyhledávají a vyznačují si ve svém pracovním listu A odpovědi na základní otázky zpravodajství:

Co?

Kde?

Jak?

Proč?

Kdo?

Kdy?

Odkud?

To nejdůležitější nabízí titulek, na většinu otázek odpovídá perex, další odstavec (tělo zprávy) odpovědi dále rozvíjí a doplňuje.

Analýza se zastaví po prvním odstavci a žáci jsou vyzvání, aby uspořádali vypravování příběhu na časovou přímku. Při srovnání se stavbou zprávy lze snadno zjistit, že zpravodajský postup jde jiným směrem než postup vyprávěcí.

V dalších odstavcích žáci pozorují, jak zpráva postupuje, doplňují důležité podrobnosti (o zásazích řeckých bohů), různé souvislosti (o původu okřídlených slov obohacujících naši slovní zásobu) a další detaily (o stavbě koně a plánu na dobytí města). Cílem je poznání žurnalistické zásady o krácení zprávy od konce větu po větě. Žáci hledají v textu místa, kde je možné zprávu opravdu ukončit (odstřihnout).

Opět se nabízí srovnání s vypravováním a možnost si ukázat, že na časové přímce tento princip nelze uplatnit.

Dalšími otázkami („Komu autor zprávy fandí? Na čí je straně? Jak události hodnotí?") vede učitel žáky k poznání, že zpráva nehodnotí, nekomentuje. Jako hodnocení lze považovat pouze sdělení, že Achilleus je „nejproslulejší postava". Není to ale vlastní názor autora zprávy, spíše všeobecné mínění. Skutečnost, že zpráva pouze informuje, ale nevyjadřuje autorovo hodnocení, lze rozpoznat i v tom, že u zpráv chybí podpis autora.

Příprava vlastního textu

Cílem je samozřejmě seznámit se s obsahem i druhého Homérova eposu a napsat obdobnou zprávu. To žáci mohou udělat buď jako domácí cvičení, nebo v průběhu další hodiny dějepisu.

2. hodina

Pro nejstručnější podobu zprávy stačí úryvky v učebnici (Dějepis 6), více informací žáci získají samozřejmě ze souvislého vyprávění celého příběhu (Petiška). Prvním krokem bude vyplnění tabulky, viz pracovní list C, druhým krokem stylizace zprávy.

ZPRÁVA

ODYSSEUS SE VRACÍ DOMŮ

Titulek

Co?

Po mnoha létech se Odysseus vrátil domů a usedl na ithacký trůn.

První částí zprávy je tučně vytištěný perex, který už obsahuje to nejdůležitější.
Nepřímá řeč je stručnější než citace.

Na rozdíl od vypravování nezačínáme tím, co se stalo nejdříve, ale tím, co je nejdůležitější.

Kde?

Z různých epizod eposu Odyssea se dozvídáme, že Odysseův návrat z Tróje na rodný ostrov Ithaku

Jak?

znamenal mnohaleté a nebezpečné bloudění a vedl přes mnohé ostrovy Středozemního moře.

Proč?

Odyssea stíhal hněv bohů,

Kdo?

proto Odysseova manželka Pénelopé musela čekat

Kdy?

dlouhých deset let od dobytí a zničení Tróje.

Odkud?

Homérův hrdinský epos Odyssea popisuje posledních 41 dní tohoto dlouhého bloudění.

Další odstavce mohou oddělovat mezititulky.

Odyssea pronásledoval zejména hněv boha moře Poseidóna, zvláště když Odysseova družina oslepila Poseidónova syna, Kyklopa Polyféma.
Mnoho příběhů řecké mytologie zůstalo vyobrazeno na keramických nádobách.
Slovem odyssea dodnes označujeme strastiplnou, obtížnou a dlouhou cestu k cíli.

Teprve potom následují důležité podrobnosti,
pozadí událostí,
různé souvislosti
a nakonec méně důležité detaily nebo dodatečné informace, které lze vynechat.
Zprávu by mělo být možné krátit odzadu větu po větě, aniž by příliš ztratila na obsahu.

Nejlepší podobu zpráva získá při zpracování na PC (výrazný titulek, tučně vytisknutý perex a vhodný obrázek stažený z internetu).

Citace a použitá literatura:
[1] - PETIŠKA, Eduard. Staré řecké báje a pověsti. 1. vydání. Praha : Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 80–7360-489–2. 
[2] - RUΒ-MOHL , Stephen. Žurnalistika. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2005. ISBN 80–247-0158–8. 
[3] - Dějepis 6. Učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vydání. Plzeň : Fraus, 2007. ISBN 978–80-7238–208-8. 
Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitpdf151 kBPracovní list A
Odstranitpdf123 kBPracovní list B
Odstranitpdf78 kBPracovní list C
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 21. 04. 2008
Zobrazeno: 8563krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
SOTOLÁŘ, Zdeněk. Trója padla aneb Mediální výchova v dějepise. Metodický portál: Články [online]. 21. 04. 2008, [cit. 2019-11-18]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/2248/TROJA-PADLA-ANEB-MEDIALNI-VYCHOVA-V-DEJEPISE.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.