Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > > > > >

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > předškolní vzdělávání > O kamínku v Aniččině botě

O kamínku v Aniččině botě

Praktický příspěvek
inspirace
krátkodobý

Úvod:

Děti se s paní učitelkou posadí na kamennou nebo pískovou cestičku. Slyšíte to, děti?  Slyšíte to vzdychání a naříkání? Víte, kdo to volá? No přece kamínky… Paní učitelka přiloží ucho k zemi a tlumočí dětem, co jí kamínky říkají. Už je asi nebaví jen tak ležet na cestě. Každý na něj jen nadává, když o ně zakopne, když je kvůli nim cesta hrbolatá, … kéž by přišel někdo, kdo by si s nimi hrál…  Jednou šla po takové hrbolaté cestě holčička Anička... (Paní učitelka vytáhne maňáska, který si potom s dětmi povídá, spolu s paní učitelkou uvádí hry a činnosti.)

1.  Motivační text

Paní učitelka s maňáskem a kamínkem přečte – přehraje básničku.

Kámen v botě

(Milena Lukešová)

Už vím, kamínku,
tak to ty,
to tys mi vlezl do boty.
Už ať jsi venku – raz, dva, tři.
Kamínek do bot nepatří.
Poslušně řekl:
Hm, to jistě.
Jenomže
ležet celý den
pořád jen na jednom
místě, když bota zná kdejaký kout —
Chtěl jsem se trochu
proběhnout.
Děkuji…
a jak letěl stranou,
zavolal ještě:
Na shledanou!
 

Tak to vidíte děti, i kamínky by se chtěly protáhnout, proběhnout, pohrát si… možná na ně opravdu někdy zapomínáme… Maňásek Anička poprosí kamínek, aby ještě neutíkal, drží kamínek v ruce a slibuje mu, že si dnes spolu krásně pohrají.

2.   Kamínky už nebaví jen ležet, co se s nimi dá všechno dělat?

Uprostřed kroužku je hromádka různých kamínků. Každé dítě si jeden vybere. Po kruhu děti říkají, co by chtěly dělat a kam by se chtěly podívat, kdyby byly takový kamínek, jako si vybraly.

3.  Uděláme si tedy dnes oslavu všech kamínků,  budeme s nimi zkoušet všechno možné, aby bylo jim i nám dobře.

A.  Kamínky na našem těle

Michal Černík

Večer si položte
kamínky do dlaní.
Ještě jsou plné hran,
ale už nezraní.

Kamínky hlaďte
jemnýma rukama
a ohlazujte na oblázky,
takové co voda má.

Oblázek je kámen
ohlazený při pohádkách.
Když na něj zaťukáme,
otevřou se vrátka.

Všechno si můžeš vymýšlet o oblázku:

Třeba že je uvnitř světnička
jak oblázek maličká.
Uprostřed má stůl a židli.
Určitě tam někdo bydlí.

(Hry a cvičení zaměřené na taktilní vnímání, tělesné schéma, uvolnění.)

  • Masáž oblázky – Děti si ve dvojících provádí podle instrukcí paní učitelky jednoduchou masáž kamínkem (krouživé pohyby po celém těle). Kamínek může být nahřátý od sluníčka, mokrý. Masér může mít kamínky v obou rukách zároveň.
  • Kamínková tichá pošta – Děti sedí v řadě za sebou. Poslednímu v řadě nakreslíme kamínkem na záda jednoduchý tvar, předáme kamínek, on vnímaný tvar nakreslí dítěti před sebou a předá kamínek. První v řadě nakreslí na papír, co se k němu dostalo.
  • Kde máš kamínek? – Jedno dítě leží se zavřenýma očima. Druhé mu pokládá na různé části těla oblázek. Ležící dítě dává pozor a říká, kde má zrovna kamínek. (Možno začít jednodušší variantou – paní učitelka říká: kamínky, šup na: nos, čelo, levou ruku, bříško, … a děti pokládají buď sobě nebo kamarádovi.
  • Jak se valí kamínky z kopce? (Je třeba dbát na bezpečnost a předem připravit situaci.) Děti společně hází kamínky z kopce a dívají se, jak se kutálí. Potom se děti samy mohou stát kamínky a válí z kopce sudy.

B.  Kamínky u ucha

Hry a činnosti zaměřené na rozvoj sluchu, vnímání rytmu.

  • Kde se schovaly kamínky? – Paní učitelka nebo dítě se schová a ťuká o sebe kamínky, děti ji hledají, orientují se pomocí sluchu.
  • Jak si kamínky povídají? – Nastolíme situaci – např. v obchodě, v restauraci, … –, spolu s dětmi improvizujeme, používáme kamínky jako loutky – dorozumívají se nejrůznějšími zvuky: ťukáním, boucháním, klouzáním, …, využíváme také změny hlasitosti a rychlosti.
  • Kamenný koncert – Společně zpíváme písničky a doprovázíme se hrou na kamínky – můžeme použít i dirigenta. Můžeme také hrát nové improvizované skladby bez zpívání.

C.  Kamínek v ruce a v noze

Hry a činnosti na rozvoj jemné motoriky, taktilního vnímání.

  • Vyskládáme klikatý kamínkový chodníček, chodíme po něm bosýma nohama.
  • Skládáme kamínkové mozaiky, obrázky z kamínků.
  • Přemisťujeme různě velké kamínky z nádoby do nádoby – prsty, kleštičkami na cukr, lopatkou, naběračkou, pinzetou, …
  • Trefujeme se do různých nádob.
  • Nasypeme do 2 velkých nádob písek, do každé ponoříme několik kamenů – děti mají za úkol kameny vylovit: varianty – všichni najednou, každý zvlášť, oběma rukama zároveň.
  • Ruce jako váha – Který kamínek je těžší? Bude těžší hromádka písku, nebo kamínek? Můžeme kontrolovat na kuchyňské váze.
  • Kamínková koupel – Do nádoby s vodou házíme kamínky, díváme se, jak vypadají krásně, když se namočí. Můžeme si udělat kamínkovou masážní koupel nohou.
  • Noha jako jeřáb – Nohou lovíme kamínky z kýblu s vodou, nohu zvedneme do výšky a kamínek přemístíme na hromádku.
  • Domečky z kamínků – Stavíme z kamenů domečky, městečka, …
  • Vyhřívané a studené kameny – Několik kamenů necháme vyhřát na slunci, některé dáme do studené vody. Děti zavřou oči, dáváme jim kameny do rukou – který je studený, který teplý?
  • Kamínkové řady – Řadíme kamínky podle velikosti, barvy, teploty, … 

D.  Kamínkové tvoření

  • Barvíme kameny temperami nebo prstovými barvami.
  • Kameny jako tiskátka – Barvíme kamínky, otiskujeme je.
  • Přírodní koláže – Vytváříme z kamenů a jiných přírodnin sošky, koláže.
  • Kameny jako loutky – S kameny si můžeme zahrát také divadlo. Vybereme jednoduchou pohádku a najdeme kamínky, které by připomínaly postavy v pohádce. Potom ji společně zahrajeme.
  • Kamínek jako kouzelný předmět – Co všechno by kámen mohl být? Posíláme si kamínek po kruhu a každý si představí, že kamínek je nějaký jiný předmět (hřeben, jablko, pastelka, …) a předvede s ním, jako se zástupným předmětem, činnost, ostatní hádají, o který předmět se jedná.
  • Tvoříme v písku, štěrku – Kreslíme v písku prstem, klacíkem, kamínkem, obrázky můžeme polévat vodou, smazávat, …, pracovat můžeme na pískovišti, na chodníku nebo i ve třídě na táccích s pískem (pískovničkách).

E.  Počítáme s kamínky

Michal Černík

První oblázek se dovede kutálet.
Druhý oblázek chce spatřit svět.
Třetí oblázek se vodou jemně hladí.
Čtvrtý oblázek se s balvanem kamarádí. 
Pátý oblázek se sluní na písčité pláži.
Šestý oblázek se na všechny mile tváří.
Sedmý oblázek se sprchuje na dešti.
Osmý oblázek se svírá do pěsti.
Devátý oblázek drží velkou stěnu.
Desátý oblázek se přidal k němu.

A tak bych mohl představovat celou hodinu
všechny oblázky, co tvoří velikou rodinu.

Kamínky vybízí k mnoha početním hrám.

  • Děti mohou nosit tolik kamínků, kolik je jim roků.
  • Můžeme vyrobit kamínkové počítadlo.
  • Můžeme si hrát s kamínky na obchod a nakupování: kamínky – peníze.
  • Vytvářet různě dlouhé řady kamínků.

…a mnoho jiných jednoduchých, ale přínosných her. 

4.  Ukončení

Anička si povídá s kamínkem o tom, jak mu bylo, jak si pohrál. Děti si pošlou kamínek po kruhu, každý si jej vezme do dlaní, zavře oči a něco mu pošeptá.

Potom už je kamínek z toho hraní moc unavený, potřebuje spát, a tak mu děti s paní učitelkou najdou místo, kde by si odpočinul nejlépe, uloží ho a zazpívají na dobrou noc. 

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám