Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > gymnaziální vzdělávání > Základní charakteristiky operačního systému...

Ikona teoreticky

Základní charakteristiky operačního systému Linux

Ikona odbornost
Autor: Michal Černý
Anotace: Většina lidí si pod pojmem operační systém vybaví Windows. Nabídka je ale mnohem pestřejší a bohatší. V následujícím článku se stručně podíváme na základní charakteristiky operačního systému Linux, který je většinou veřejnosti považován za nástroj pro IT odborníky či počítačové hackery. Opak ale může být pravdou.
Obor příspěvku:Informatika a informační a komunikační technologie
Klíčová slova: bezpečnost, operační systém, Linux, Ubuntu
Vazby článku:
Tento článek navazuje na téma článku: Ubuntu jako nástroj pro výuku operačních systémů

Operační systém představuje nezpochybnitelně nejdůležitější software na počítači. Také to je důvod, proč by se mu měla věnovat náležitá pozornost. Jde o mimořádně složitý program, který není možné dobře ani teoreticky popsat, neboť je příliš komplexní (nejde spočítat jeho výpočetní složitost, dokázat korektnost všech algoritmů i celku atp.). Každý jednotlivý systém vzniká dlouhým a složitým vývojem, na kterém se podílí obrovské množství lidí. Je zcela přirozené, že v takových aplikacích je možné provádět optimalizace nebo nacházet do nekonečna řadu chyb či bezpečnostních nedostatků. Ostatně také proto jsou operační systémy cílem řady emocionálních útoků uživatelů, kteří nejsou (celkem pochopitelně) spokojeni s tím, že systém neodpovídá, je pomalý nebo zavirovaný.

Výuka ohledně operačních systémů se často točí jen okolo Windows, které představují asi 90 % z operačních systémů pro osobní počítače. Zbylý podíl mají (téměř výhradně) Unixové systémy Apple Mac OS a Linux. Právě Linuxu se budeme v následujícím článku věnovat. I když není třeba nainstalovaný na počítačích v počítačové učebně, má smysl o něm hovořit. Předně proto, že si žáci uvědomí, že operační systém může vypadat dosti odlišně od toho, který znají. Dále pak protože představuje základ pro populární mobilní operační systém Android a v neposlední řadě umožňuje ukázat řadu obecných konceptů v rámci operačních systémů.

My se v následujícím pokusíme popsat především klíčové oblasti, ve kterých se Linux a Windows liší, tak, aby byl žák schopen zvážit výhody a nedostatky obou systémů a vhodným způsobem se pro některý z nich rozhodnout. Na začátek uvedeme několik základních informací o historii a vývoji tohoto operačního systému.

Předně je třeba říci, že využívá unixové jádro a respektuje základní Unixové metody, přístupy a technologie. Název je odvozen z křestního jména jeho tvůrce (původně vznikl systém jako studentský univerzitní projekt v roce 1991) Linuse Torvaldse a koncové písmeno x odkazuje právě na Unix. Linux je šířen jako open source – to znamená, že je nejen možné jej bezplatně používat, ale také že jsou k dispozici všechny zdrojové kódy, a každý, kdo by chtěl, si je může upravit dle vlastních potřeb.

S tím, jak se systém rozšiřoval, došlo ke vzniku řady distribucí. Ty mají obvykle stejné jádro (linuxové, lišící se jen verzí podle data vzniku), ale různé balíčkovací systémy, repozitáře, grafická prostředí nebo předinstalované aplikace. Rozdílů by bylo možné vypočítat ještě více. Důležité je, že neexistuje žádný jeden univerzální Linux pro běžné užití, ale existují distribuce, které na linuxové jádro stavějí vlastní (nebo přejaté) doplňky či aplikace.

V následujícím popisu se tedy zaměříme především na to, co je z hlediska systému i uživatele značně odlišné v Linuxu a ve Windows.

Jádro operačního systému

Z hlediska funkčnosti a systému jako takového je samozřejmě nejdůležitějším rozdílem jádro. To má vliv mimo jiné na bezpečnost (v Linuxu není obecně potřeba antivir ani externí firewall), výkon, spotřebu i běh aplikací. Součástí vrstvy jádra jsou také ovladače hardwaru. Zde je možné vnímat možná největší slabinu Linuxu – ne všichni vývojáři podporují více operační systémů. Může se proto stát, že určitý hardware (typicky skener, televizní karta či výjimečně tiskárna) nebudou pracovat v Linuxu korektně či vůbec.

Jiné jádro je také důvodem, proč nelze pod Linuxem spouštět přímo aplikace pro Windows a opačně. Tento problém se řeší často emulací či virtualizací druhého operačního systému. Jde jistě o téma, které může žáky zajímat, ale naše možnosti výkladu v tomto článku překračuje.

Balíčky a repozitáře

Dost možná největším rozdílem mezi operačními systémy z pohledu uživatele je instalace aplikací a jejich správa. Zatímco ve Windows jsou programy instalované instalátory a o jejich aktualizace se musí starat sám uživatel (případně výrobce softwaru), v Linuxu je situace odlišná. Do systému se přidávají balíčky, které jsou zanesené do repozitářů (ty si lze představit jako knihovnu s aplikacemi).

Běžná instalace probíhá tak, že si uživatel vybere ze seznamu předpřipravených aplikací ty, které chce nainstalovat, a systém si poradí se vším potřebným. Tento koncept má řadu výhod – uživatel nemusí znát názvy programů, ale stačí mu, když si ve vyhledávači softwaru, který je obvykle součástí distribuce, napíše, co vlastně potřebuje, a jen si vybere z nabízených variant (každý balíček by měl obsahovat popis aplikace, její funkce, možnosti využití atp.) – například „editor fotografií“ vyhledá řadu aplikací, ze kterých si uživatel jednoduše vybere.

Instalace nemá obvyklé kroky jako ve Windows (volba cesty, souhlas s podmínkami, atp.), ale jen se odklikne požadavek na instalaci. Díky této struktuře je možné, aby se systém sám staral o aktualizaci softwaru, takže má uživatel neustále k dispozici plně aktualizované aplikace, což má pozitivní vliv na výkon i bezpečnost.

Právě zabezpečení představuje další výhodu tohoto modelu – jednak jsou do repozitářů zanášeny jen prověřené a bezpečné aplikace a pak před instalací čehokoli je třeba zadat heslo. Uživatel tak má dokonalou kontrolu nad tím, co se do systému instaluje a kdy. Díky repozitářům si také systém sám vyřeší všechny funkční závislosti, což Windows neumí (například nutnost instalovat GTK knihovny před instalací GIMP, Pythonu před SciDAVis atd.).

Je nutné se zmínit o tom, že balíčků je více druhů a lze podle nich rozčlenit linuxové distribuce do určitých rodin – DEB balíčky mají distribuce odvozené z Debianu (Ubuntu, Debian, Mint, Danix), které jsou nejrozšířenější. Následují RPM balíčky (odvozeno od Red Hat Package Manager), které využívají distribuce odvozené z Rad Hat (Fedora, OpenSuse, CentOS) či další méně obvyklé.

Grafické uživatelské rozhraní

Zatímco u Windows existuje jen jedno pevné grafické rozhraní (třeba i s více vzhledovými módy), u Linuxu existuje podstatně větší variabilita. Nad jádrem je obvykle vystavěno textové ovládací rozhraní, nad nímž pak funguje grafická nástavba.

Využívá se přitom X Window System, který se skládá z několika základních komponent (X Server, X protokol, knihovna Xlib), které mohou vývojáři použít pro různá grafická prostředí – některá mají ovládací panel nahoře, jiná dole či na straně, třetí mají jen kontextové menu na ploše. Některá používají objectdock, jiná nikoli atp. Tím je daná obrovská rozmanitost vzhledu, který může být skutečně téměř libovolný.

Mezi nejznámější grafická prostředí patří nepochybně KDE, Gnome, Xfce, Windows Maker či Fluxbox. Pokud bychom měli provést nějakou velmi generalizující diferenci, tak KDE je grafické prostředí, které je zřejmě esteticky nejhezčí a nejpropracovanější. Je spojeno s řadou dalších aplikací a podporuje koncept sémantického desktopu. Nevýhodou je větší hardwarová náročnost. Gnome je ideálním grafickým prostředím pro práci a také aplikace pro něj určené jsou často pracovního či kancelářského rázu. Xfce je pak vhodné především pro slabší počítače či ekology – má malé nároky na hardware i spotřebu.

Jednotlivá grafická prostředí neovlivňují jen vzhled operačního systému, ale zahrnují většinou také řadu aplikací. Ty jsou často speciálně optimalizované pro zmíněná grafická prostředí, pod kterými jsou hezčí, rychlejší a využívají jejich knihoven.

Závěrem

Rozdílů bychom mezi oběma systémy mohli najít více. Ať již jde o nastavení práv pro uživatele, způsobu práce s příkazovou řádkou nebo jiného způsobu uspořádání souborů na disku či adresářové struktury. Dovolím si tvrdit, že právě tyto věci jsou v Linuxu řešeny lépe, logičtěji a praktičtěji. Hlavní nevýhodou tohoto bezplatného operačního systému tak není složité ovládání či nepěkný vzhled, jak by se mohlo zdát, ale především slabší podpora hardwaru a menší výběr softwaru, který je k dispozici. Chybí MS Office a především řada známých her, což může pro žáky představovat vážný hendikep systému.

Řada důležitých aplikací ale nechybí – namátkou je možné jmenovat LibreOffice (OpenOffice.org), Firefox, Chrome, VLC a řadu dalších, a nebo existují efektivní náhrady, které jsou často lepší než jejich vzory – DoubleCommander místo Windows Commander, Amok místo WinAmp atp. Také to patří k důležité části výkladu o operačním systému Linux.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Operační systémy.

Ostatní články seriálu:

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 04. 04. 2012
Zobrazeno: 5106krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 3.6667

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ČERNÝ, Michal. Základní charakteristiky operačního systému Linux. Metodický portál: Články [online]. 04. 04. 2012, [cit. 2019-07-23]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/15423/ZAKLADNI-CHARAKTERISTIKY-OPERACNIHO-SYSTEMU-LINUX.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 04. 04. 2012 10:16
Užitečný článek a pro nás, zaryté zastánce OS Windows, jistě poučný. Uživatelé Linuxu si tento operační systém pochvalují a upřednostňují pro jeho výhody. Naše současná civilizace je však "Microsofťácká" a tudíž obyvatelům planety nezbývá nic jiného, než kupovat a platit a využívat to, co je dosud pro jejich profesní vývoj podmínkou (MS Office).
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.