Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > gymnaziální vzdělávání > Elektronické poznámky pro žáky i pedagog...

Ikona teoreticky

Elektronické poznámky pro žáky i pedagogy

Ikona odbornost
Autor: Michal Černý
Anotace: Správa poznámek bývá jak pro pedagogy, tak také pro žáky často poměrně složitá. Mnohdy nebývá lehké se v nich po delším čase vyznat. Jako jedno z možných řešení se nabízí využít software pro tvorbu a správu poznámek.
Téma příspěvku:Informační a komunikační technologie
Klíčová slova: didaktika, ICT, poznámky, ZIM

S rozšiřováním počítačů do učeben – ať již mezi učiteli, tak také mezi žáky – se stále více mohou prosazovat programy, které by ještě před časem své místo v oblasti vzdělávání hledali jen velmi obtížně, jako jsou nástroje na tvorbu a správu poznámek. Dnes je již poměrně časté, že pedagog do každé hodiny bere počítač, ze kterého promítá prezentace nebo přímo zapisuje známky do školních informačních systémů. V tomto kontextu se jistě bude jevit jako užitečné používat počítač jako náhradu řady papírů a sešitů, které s sebou velké množství učitelů nosí.

Podobná situace může být také mezi žáky, kteří si již na prvních experimentálních školách nosí notebooky či tablety přímo do vyučování a používají je jako standardní učební pomůcku, která jim pohodlně nahradí učebnice, sešity či žákovské knížky.

V následujícím příspěvku se tedy podíváme jednak na několik aplikací, které umožňují právě takovouto práci s poznámkami, jednak ale ještě dříve, nežli k tomuto kroku přistoupíme, pokusíme se alespoň několika slovy krátce zastavit u toho, jakým způsobem vést poznámky nebo na co si při jejich tvorbě dát pozor. 

Je třeba speciální software?

Pokud přijde řeč na práci s poznámkami během výuky, obvykle se objeví dva krajní názory – první prosazuje užívání notepadu a jiných čistě znakově orientovaných programů s tím, že žáky nerozptylují zbytečné nástroje na formátování textu a že jakékoli další zpracování textu je ze souborů TXT nejjednodušší. Druhá početná skupina pak doporučuje užívat Word či Writer pro jejich robustnost a dobré možnosti práce s textem, vzorci, tabulkami či obrázky.

Zdá se, že ani jeden z přístupů dobře nenaplňuje to, co bychom od elektronické správy poznámek očekávali – rychlost, přenositelnost, organizovanost či snadné vyhledávání. Jistě je možné použít efektivně Word pro zapisování vysokoškolských přednášek, ale například na vedení běžných úkolů nebo poznámek o tom, kde jsme skončili ve výuce, je podobný program poměrně nevhodný.

Jako dobré řešení se tak jeví specializované programy, které jsou k tomuto účelu speciálně vybavené. Snaží se nabídnout takové ovládání, které bude maximálně rychlé a efektivní v tom, co člověk většinou u poznámek potřebuje. Samozřejmostí by měly být klávesové zkratky, automatická organizace poznámek a vyhledávání v nich.

Jistě nezanedbatelným kritériem, na které je dobré se podívat, budou také možnosti exportu, tedy to, jak je možné poznámky sdílet nebo publikovat. Programy pro práci s poznámkami navíc většinou nabízejí automatické ukládání, což jistě nejeden uživatel také ocení. Snaha je také o to, aby takové programy byly co nejrychlejší.

Ač speciální software bezpodmínečně nutný není, osobně jej velmi doporučuji i pro občasné poznámky. Není náročný na výkon ani ovládání a benefity, které vám nabídne, jistě oceníte. Při výběru programu se řiďte především vaší vlastní intuicí – psaní musí být rychlé a pohodlné, jinak nemá význam; ani stokrát nejlepší program, který se vám subjektivně nelíbí, tak nebude dobrou volbou. 

Aplikace pro zprávu poznámek

Obecně je možné nástroje na správu poznámek rozdělit do dvou velkých skupin – na online a instalované. Rozhodně není možné říci, která skupina by byla lepší. K webovým aplikacím má uživatel přístup odkudkoli, kde je internet, ale obvykle nejsou tak rychlé a pohodlné oproti instalovaným. Na druhé straně často nabízejí jednodušší sdílení nebo možnost týmové spolupráce. Vždy je třeba uvážit, co je pro daného uživatele nejpraktičtější.

Osobně bych ve školním prostředí ale doporučoval spíše instalované aplikace. Jednak se vyhnete závislosti na internetu, který nemusí vždy fungovat, pokud budou službu používat žáci, nemusí být kvůli ní na síti, což je láká k jiným než studijním aktivitám, a dle mého soudu nabízejí větší pohodlí pro dlouhodobou soustavnou práci. Sdílení se dá vždy nějakým rozumným způsobem vyřešit.

ZIM

Zřejmě nejznámější a nejvybavenější program na práci s poznámkami je ZIM, který je dostupný jak pro Windows, tak také pro Linux a je lokalizovaný. Jeho ovládání není na první pohled právě příjemné, ale když si zvyknete, zjistíte, že je velice rychlé a logické. Vše podstatné se navíc dočtete v mimořádně pěkně udělané nápovědě.

ZIM
1. ZIM

K dispozici jsou dva základní módy práce s poznámkami – buď můžete vést záznamy dle kalendáře nebo podle témat. Oba přístupy je možné spojit, což je pro školní prostředí zřejmě nejlepší možnost. Do poznámek je mimo textu možné vkládat také obrázky, odkazy na soubory, URL a zásuvné moduly. Právě ty jsou zřejmě největší devizou aplikace – k dipozici je možnost vkládat LaTeX, grafy či výpočty v R, úkolovník (ToDo list) nebo editor diagramů. Pokud se je žáci naučí dobře používat, tak v R vyrobí graf podstatně rychleji a zcela přesně než kantor na tabuli, a psaní rovnic v LaTeX je také poměrně rychlé. Pro učitele je tak ZIM velmi dobře použitelný na tvorbu příprav. Tím, že jsou poznámky strukturované, katalogizované a mohou se na sebe odkazovat, získá učitel výborného pomocníka, který mu umožní se připravovat rychle a efektivně.

ZIM
2. ZIM

Největší nevýhodou ZIM je absence možnosti tvořit tabulky. Tomu se lze vyhnout použitím tabulky v LaTeX, ale to není ani pohodlné ani praktické. Osobně oceňuji také existenci portable verze – ZIM je možné mít na USB disku a spustit jej na libovolném počítači.

RedNotebook

Další zajímavou aplikací na práci s poznámkami je RedNotebook, který je multiplatformní a existuje také v portable verzi. Oproti ZIM nenabízí tolik funkcí, sází na poměrně jednoduché formátování textu, možnost vkládat obrázky, soubory nebo psát v odrážkách. Ke každému příspěvku je možné vygenerovat obláček nejpoužívanějších slov nebo mu přiřadit tagy pro lepší vyhledávání. Překvapí také přítomností šablon pro tvorbu příspěvků a poměrně snadným ovládáním.

Bohaté jsou také možnosti exportu – od PDF přes čistý text až po LaTeX či HTML. Poznámky je možné také nahrát na web (podporovány jsou FTP, SSH a WebDAV), což může být pro řadu uživatelů důležité. Učitel tak může během minuty dát obsah celé hodiny nebo zadanou úlohu na web k dispozici žákům, nebo naopak žáci mohou snadno odevzdat domácí úkol přímo učiteli.

RedNotebook
3. RedNotebook

Mezi nevýhody je možné zařadit především absenci podpory tabulek, omezené možnosti vkládání vzorců nebo možnost jen jednoho listu poznámek na den.

Mezi další instalované aplikace je možné zařadit NoteCase, KJots či TomBoy. 

Google Notebook

Google Notebook je jednoduchá služba Google, která slouží na práci s poznámkami, ale již není aktivně vyvíjena. Jednotlivé zápisky je možné sdružovat do skupin, například podle data či tématu. Text je možné rychle a jednoduše formátovat, vkládat je možné také odkazy. Nechybí ani možnost exportu do Google Dokumentů, přesouvání poznámek pomocí „táhni a pusť“, jejich označování tagy, třídění nebo rozmisťování do sekcí. Pokud hledáte opravdu rychlý a klasicky pojatý nástroj na psaní poznámek online, pak Google Notebook za vyzkoušení rozhodně stojí.

Zoho Notebook

Zoho Notebook je založený na poněkud odlišném konceptu nežli doposud prezentované nástroje. Nenabízí jen vkládání poznámek ve formě textu, ale můžete je třeba namalovat, napsat tabletem, vkládat do poznámek RSS kanály, webové stránky nebo jiné aplikace z balíku Zoho. Každá stránka poznámek nabízí poměrně zajímavé multimediální možnosti. O seznam úkolů nebo práci s kalendářem se pak postarají další moduly Zoho kanceláře. Osobně si myslím, že možnosti tohoto nástroje pro výuku jsou poměrně bohaté – můžete kreslit do poznámkového bloku, toto promítat žákům dataprojektorem na zeď a vzápětí jim dát materiály na síť k dispozici, vložit webovou stránku o daném problému, atp. Velice dobře je také uděláno sdílení souborů mezi uživateli. 

Závěr

Nástrojů na práci s poznámkami je poměrně velké množství a nabízejí rozdílné přístupy k jejich tvorbě – od čistě textových (např. TomBoy) až po poměrně svobodné, multimediální a grafické (např. Zoho Notebook). Všechny zmíněné nástroje jsou zdarma dostupné a žáci je tak mohou používat doma i ve škole.

Osobně bych pro školní využití doporučoval ZIM, a to především díky velkému množství zásuvných modulů, které jej dělají použitelným i pro práci v matematice. Ať již se poznámky rozhodnete používat k tvorbě příprav, psaní si informací o hodinách či žácích nebo na evidenci známek, jistě vám nabídnou dobrý komfort a velice rychle je rádi nasadíte místo klasických papírových.

I když je jejich užívání žáky spíše v plenkách, jistě se vyplatí mít přehled o možnostech jejich nasazení a práce s nimi i z případné žákovské pozice.

S dalšími nástroji je možné se seznámit například v článkcích na serveru Root.cz: Kam si píšete poznámky? Zkuste Zim a Poznámky: pořádně, efektivně a v počítači.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 31. 08. 2011
Zobrazeno: 7381krát
TOP příspěvek
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 4.3333

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
2 uživatelé Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
ČERNÝ, Michal. Elektronické poznámky pro žáky i pedagogy. Metodický portál: Články [online]. 31. 08. 2011, [cit. 2019-08-21]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/13089/ELEKTRONICKE-POZNAMKY-PRO-ZAKY-I-PEDAGOGY.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 31. 08. 2011 12:29
Díky autorovi článku máme možnost opět nahlédnout do sotwarových novinek použitelných ve školství. Oceňuji jeho badatelský přístup, kdy prozkoumá a nám předkládá vždy několik variant s výčtem jejich kladů i záporů a současně doporučí programy ve vlastní praxi vyzkoušené.
1.Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 01. 09. 2011 12:01

Zcela souhlasím, že je přehled velmi užitečný pro praxi. Domnívám se ale, že by právě problematika tvorby aktuálních poznámek ve výuce měla dnes již reflektovat též potřebu multiplatformního přenosu dat. Dá se předpokládat, že poznámky budou často čteny i tvořeny na mobilních zařízeních. Pokud je mi známo, je nejčastěji na internetu zmiňován tyto účely plnící nástroj Evernote. Můžete vyzkoušet.

2.Autor: RNDr. I. MarekVloženo: 02. 09. 2011 22:25

Pro žáky i pedagogy? To ale mohou být dvě diametrálně rozdílné oblasti! Předpokládám, že žáci budou požadovat zejména snadnou obsluhu a schopnost obsáhnout nejrůznější formáty (vedle textu i grafiku, vzorce, audio, možná i video), zatímco u pedagogů se výběr formátů ustálí (a nejspíš zredukuje), ale na síle získá požadavek (automatického) začlenění do rozsáhlé osobní databáze a stabilita prostředí.

Tedy například nějaký on-line prostředek, který je neustále vyvíjen a dvakrát denně "vylepšován", se bude líbit studentům, ale pedagoga by dohnal k šílenství - pamětníci snad vzpomenou, jak "inovativní" byly v době svého vzniku veřejné poštovní servery.

Osobně vytvářím moje poznámky ve formátu .txt (navíc s jednoduchými formátovacími značkami). Odtud je jednoduchý program překonvertuje do HTML (a zohlední ty formátovací značky) a nakonec shell script takto vytvořené HTML soubory (čili stránky) rozdělí podle oblasti (práce, rodina, hobby), označí datem vzniku a zařadí do HTML databáze, Moje osobní databáze je hierarchická, s "rychlým" ručním vyhledáváním rok - měsíc - den - oblast a "pomalým" strojovým hledáním dle klíčového slova.

Rád bych studenty naučil, že potřebují TAKOVÉTO poznámky a takovouto osobní databázi, ale obávám se, že je to další z dlouhé řady nepřenosných zkušeností. Teprve až se stanou profesionály, třeba zjistí, že právě takhle nějak by mohla (nebo měla?) vypadat vývojářova dokumentace, a že pokud ji dokážou víceméně automaticky vytvářet, mají výhodu před konkurencí.

Chválím autora za připomenutí velice zajímavého tématu!

Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.