Diskusní pavučina (zaměřeno na sdílení)

Popis výukové situace

Petra Soukupová v novele, která byla oceněna v roce svého vydání Ortenovou cenou, předestírá složité vztahy a jejich prožívání děmi v rodině, která je pravděpodobně dost typickou v rámci Evropy. Téma a učitelem očekávaný výstup, tedy porozumění zápletce knihy, lze evokovat například frontálně položenou otázkou, zda si žáci vybaví, kdy naposledy jeli se sourozenci dlouho autem či jiným dopravním prostředkem a co v průběhu cesty dělali, o čem se bavili.

Struktura sdílení:

Žák vyjadřuje svou bezprostřední reakci na četbu

K diskusi navrhujeme položit žákům ve dvojici zjišťovací otázku Chtěli byste být Bárou / kluci Petrem?

Proč ano, proč ne. Žáci si mohou vybrat jednu z postav a psát jen o ní, potom je samozřejmě nutné, aby ve dvojici oba psali o téže postavě. Žáci nejprve samostatně hledají odpověď a argumenty. Učitel dbá, aby argumenty nacházeli na základě ukázky a aby je uváděli ve vztahu ke konkrétní citaci textu novely. Žáci si argumenty pro a proti zapisují na jeden papír, který je rozdělen tak, že vprostřed je zapsána otázka, na jednu stranu žák zapisuje argumenty pro a na druhé proti. Vybrali jsme pět stran žákům většinově neznámého textu, pro jeho přečtení a zorientování se v něm doporučujeme vyčlenit asi 20 minut. Učitel by měl žáky vést k přečtení celého úryvku, aby žáci zaznamenali co nejvíce o situaci Báry či Petra. Pokud skupiny pracují rychle, je možné jim doporučit, aby diskutovali i o druhé z nabídnutých postav a zapsali si alespoň nějaké argumenty.

Žáci potom ve dvojici cizelují argumenty, znovu procházejí své záznamy a hledají co nejpřesnější a nejjasnější vyjádření svých postojů a argumentů pro ně (10 minut). Potom se dvojice spojí do čtveřic a vedou debatu, v níž původní dvojice zastávají protichůdné stanovisko. Výsledkem debaty není argumentačně zvítězit, což není při percepci literárního textu vhodné a účelné. Debata slouží k rozvíjení komunikativní a sociální a personální kompetence a ještě zpřesňuje žákovské vnímání textu. Tato část zabere téměř celý zbytek vyučovací hodiny. Žáci na závěr mohou diskutovat o nejzajímavějším postřehu spolužáka, popřípadě může učitel téma reflektovat „štafetou novinek“. Žáci dobrovolně vystupují s krátkými příspěvky o tom, co nového a zajímavého se v hodině dozvěděli, ať o sobě, o spolužácích nebo o vybraných postavách.

Na tuto aktivitu může učitel navázat v následující vyučovací hodině například tím, že žákům rozdá stejný úryvek a pracovní list s tabulkou, do níž si žáci budou zaznamenávat věty, repliky či kousky dialogů vztahujících se k jednotlivým dalším postavám knihy a ve třetím sloupci je budou stručně komentovat. Výsledek práce mohou sdílet v původních čtveřicích. Závěr hodiny obstará opět štafeta novinek nebo dobrovolné výstupy žáků.

Struktura vysuzování:

Žák hledá a nalézá v textu souvislosti, rozpozná, jak to, co čte, souvisí s jinými texty a jeho zkušeností

Struktura vztah ke čtení:

Žák si vybírá k četbě texty podle vlastní volby

Celý blok může uzavřít krátká anketa, kdo z žáků by si chtěl přečíst celou knihu a proč, kdo by si ji přečíst nechtěl a proč. Učitel může také zadat jednoduchý úkol, který zjišťuje schopnost přesného porozumění textu ukázky a zároveň zadání. Např:.

Struktura porozumění a částečně vysuzování:

Žák hledá v textu informace, které potřebuje ke splnění úkolu

Otázka „Proč my nemáme svačinu?“ (s. 79, 3. řádek od konce strany) znamená zcela nepochybně (podle celého úryvku):

1. Johanka vyčítá sestře, že neudělala svačinu jako obvykle.
2. Petr, Klára a dívky zapomněli připravit na cestu svačinu.
3. Johanka se chce vysmívat sestře, protože ta je tlustá a má často hlad.
4. Johanka a Adéla jsou sestry, Johance je líto, že jim jejich matka neudělala svačinu, zatímco maminka Báry a Jíti ano.

Odpovědi sdílejte ve třídě a bavte se o tom, zda je možná jediná (B), a nebo je možno volit i další, a to vzhledem k zadání úkolu.