Využití principu pravoúhlého promítání a kooperativní činnosti studentů

Anotace

Kontext

Školní třídy, ve kterých lze tuto metodu využít, jsou první ročníky oboru interiérová tvorba, navrhování nábytku a dřevěné konstrukce. Ve dvou třídách je v  současné době 20 (NDK1A) a 19 (NDK1B) žáků. Žáci standardně během výuky sedí ve školních lavicích po dvou osobách. To je také využito v tomto případě příkladu dobré praxe.

Mezi žáky jsou dobré sociální vztahy založené na spolupráci mezi sebou i mezi žáky a pedagogem. Vzájemně se respektují a přiměřeně se mezi sebou také slušně chovají.

Úroveň jejich znalostí a dovedností při rýsování je rozdílná, závislá na individuálních schopnostech a také vyplývající z různé úrovně těchto kompetencí na příslušných základních školách, odkud tito žáci přicházejí. Většina žáků má srovnatelné průměrné znalosti a dovednosti, méně je těch nadprůměrných a slabých.

Východiska

Při realizaci této metody výuky vycházíme ze základních poznatků o plošných obrazcích a křivkách a ze základních návyků a zručnosti při používání rýsovacích a měřících pomůcek, které žáci získali v základní škole.

Na uvedené základy se navazuje, prohlubují se a rozšiřují o nové poznatky a dovednosti. Spoléhá se také na vzájemnou spolupráci žáků ve dvojicích, na jejich připravenost na výuku a potřebnou vybavenost rýsovacími a měřícími pomůckami.

Využívají se následující principy kooperace:

1. interakce tváří v tvář – práce ve dvojicích
2. interpersonální dovednosti – žáci potřebují navzájem komunikovat, a to přesně a srozumitelně, potřebují se znát

Cíle

hlavní:

• nácvik metody pravoúhlého promítání
• nácvik dovedností rýsování a měření
• rozvíjet schopnost práce v týmu
• plnit odpovědně úkoly
• formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle
• respekt k druhým osobám
• pomoc ostatním při řešení problémů
• efektivně se učit a pracovat

dílčí:

• přínos k rozvoji průřezových témat z programu PILOT–S, a to:

a) člověk a svět práce – přínos metody nejen při studiu odborných předmětů, ale také při realizaci výrobků v praxi

b) ICT technologie – přínos metody při odhalování případných chybných zadání při používání výpočetní techniky pro řešení konstruktivních úloh v praxi

Realizace

1.      úvodní část vyučovací hodiny (zhruba 10 minut) – nejdříve učitel seznámí žáky s podstatou a cíli společné práce:

Jde o procvičování rýsování pravoúhlých průmětů těles podle modelů. Využívá  se metody zobrazování lidské hlavy na fotografiích z různých pohledů (profilů), například jako při policejním pátrání po pohřešovaných osobách.

Žáci si ve dvojicích vzájemně měří hlavní rozměry hlavy a zjednodušeně jí zobrazují do 2 – 3 pravoúhlých průmětů. Společně přitom komunikují, rozvíjejí sociální kompetence.

Během práce se musí dodržovat zásady bezpečnosti práce s měřícími pomůckami (nezranit se ostrými hranami).

Činnost bude rozdělena na několik fází:

1.      nejdříve provádět měření a kreslit náčrt se zápisem rozměrů
2.      rýsování průmětů hlavy (domácí přípava, případně práce ve škole)
3.      vyhledání příkladů "policejních profilů" na internetu, v učebnicích (domácí příprava)

2.  podrobné vysvětlení a zadání úkolů (zhruba 10 minut):

• rýsovat nebo kreslit náčrty na volné listy papíru formátu A4 nebo do pracovních sešitů používaných ve výuce
• rýsovat tužkou, využívat kružítko, pravítka, křivítka
• nejdříve nakreslit od ruky náčrt tvaru hlavy (nárys a bokorys neboli profil) ve zjednodušeném zobrazení a poté rýsovat pomůckami
• tvar hlavy abstrahovat do základních nebo složitějších geometrických útvarů, např. hlavní obrys tvaru hlavy při pohledu zepředu se jeví jako elipsa, kruh, ovál
• obdélník apod., případně je složený z těchto křivek (tvar očí – eliptický, tvar nosu trojúhelníkový atd.)
• správně na výkresu zachytit vzájemné vzdálenosti typických částí hlavy a jejich velikosti
• tvary hlavy odměřovat pomocí pravítek případně jiných měřicích pomůcek
• nárys a bokorys rýsovat do základního obdélníkového nebo čtvercového ohraničení podle vnějších rozměrů hlavy ve správné poloze obou průmětů
• rýsovat v měřítku zobrazení M 1:1 nebo zmenšeném M 1:2

3. samostatná práce studentů (zhruba 20 minut):

• žáci pracují ve dvojicích, měří rozměry a kreslí náčrty hlavy (práci si řídí sami, například jeden žák změří část hlavy a zakreslí a pak ten druhý provede to samé)
• vhodně spolupracují (kooperace)

4. závěr, zadání domácí práce (zhruba 5 minut):

• žáci samostatně v domácích podmínkách narýsují originál výkresu dvou pravoúhlých průmětů hlavy svého spolužáka podle náčrtu, který si zhotovili ve škole
• úpravu výkresu provedou standardním způsobem
• práci společně s náčrtem odevzdají příští vyučovací hodinu
• zároveň vyhledají v knihách a na internetu obrázky jednoho příkladu "policejního profilu" a vytisknou je na volný list papíru formátu A4 a také odevzdají společně s originálem výkresu
• učitel krátce zhodnotí průběh práce s důrazem na to, jak žáci  spolupracovali, jaké byly při práci problémy

5. poznámka: podle individuálních schopností žáků začnou někteří z nich rýsovat výkres při vyučovací hodině na volné rýsovací papíry formátu A4, které mají vždy připravené s sebou na výuku deskriptivní geometrie

Předpokládané cíle PDP se ve dvou třídách podařilo splnit na odlišných úrovních. Většina žáků již z předcházející výuky metodu chápala a dovedla jí aplikovat a rozvíjet. Horších výsledků žáci dosáhli v grafické úrovni svých prací. Zde se projevuje různá úroveň individuální dovednosti a zručnosti při rýsování. Přesto byl patrný určitý posun ve kvalitě rýsování ve srovnání s přechozími pracemi podobné náročnosti (žáci lépe dodržovali tloušťky čar, tvary technických křivek byly čistější a  také čáry nebyly rozmazané).

Pozitivně lze určitě hodnotit schopnosti žáků pracovat ve dvojicích, vzájemně si pomáhat a snažit se o efektivní práci.

Uvedenou metodu nácviku rýsování pravoúhlých průmětů těles lze využít nejen v předmětech deskriptivní geometrie a konstrukce, ale také v širších mezioborových souvislostech v rámci školního vzdělávacího programu – mezi skupinami výukových předmětů technologické přípravy. V těchto případech by bylo vhodné použít jiných modelů pro nácvik rýsování pravoúhlých průmětů těles (například oborových výrobků – nábytek).