Odborný článek

Kde se berou memy?

2. 1. 2023 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Zpráva o online zdrojích nových myšlenek (memů) založená na statistice vývoje hlavních platforem za posledních 12 let.

Pro nás učitele je docela dobré vědět, kde nejčastěji vznikají nové myšlenky (memy), které se pak lavinovitě šíří mezi lidmi, naše žáky nevyjímaje. Jedním z míst, kde se lze v tom, jak se memy šíří, orientovat, je portál KnowYourMeme (pozor, je americký a komerční). Pokouší se mapovat memy na vědecké a profesionálně novinářské úrovni. Nedávno tam vyšel přehledový článek studenta pařížské pobočky (newyorské) Columbia University Aidana Walkera ukazující vývoj za posledních 12 let [1].

Možná ani nebude nutné následující historický vývoj toho, na kterých sociálních sítích vzniklo nejvíce nových memů, nějak komentovat. Je dost názorný.


Snad jen pár základních postřehů. Na počátku sledovaného období vítězil YouTube a k podobnému účelu původně vytvořená americká virtuální nástěnka 4chan. Obě tyto platformy z pohledu novinek postupně ztrácejí a nahrazují je jiné. Zajímavým vývojem prošla mikroblogovací služba Tumblr., která se v roce 2014 vyhoupla dokonce do čela, a od té doby spolu s oblibou tvořit blog vytrvale klesá (naše blogovací služby na tom asi budou podobně).

Nikoho asi nepřekvapí, že nejrychleji v současnosti roste na videa orientovaný čínský TikTok, který má v oblibě i naše mládež. Absolutní prvenství však dosud patří Twitteru, který nedávno koupil Elon Musk. Uvedl se tím, že propustil polovinu zaměstnanců. Někteří odborníci předpovídají, že to bude mít neblahý vliv na funkčnost [2]. Už teď vznikl problém s ověřováním věrohodnosti majitelů placených účtů. Je zřejmé, že hlavním cílem majitelů těchto sociálních platforem (kromě Twitteru též Facebook, nyní Meta) je ovlivňovat (v Číně kontrolovat) veřejné mínění a volby (Internet nás zavádí na scestí!).

Bude zajímavé vývoj sledovat. Rozhodně však stále dbejte na to, abyste věděli, komu můžete při příjmu nové informace důvěřovat, porovnávejte ji s jinými zdroji a snažte se odhalit, proč je zveřejňována.

Literatura a použité zdroje

[1] – WALKER, Aidan. Where Do Memes Come From? The Top Platforms From 2010-2022. 2022. [cit. 2022-11-14]. Dostupný z WWW: [https://knowyourmeme.com/editorials/insights/where-do-memes-come-from-the-top-platforms-from-2010-2022].
[2] – STOKEL-WALKER, Chris. Here’s how a Twitter engineer says it will break in the coming weeks. 2022. [cit. 2022-11-14]. Dostupný z WWW: [https://www.technologyreview.com/2022/11/08/1062886/heres-how-a-twitter-engineer-says-it-will-break-in-the-coming-weeks/].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Bořivoj Brdička

Hodnocení od uživatelů

Jan Maršák
24. 1. 2023, 13:55
Pojem mem (angl. meme) byl zaveden Richardem Dawkinsem jako analogie k pojmu gen ( viz např. jeho knihu The Selfish Gene): gen chápaný jako jednotka biologického vývoje a mem jako jednotka kulturního vývoje. Nejde však o nic jiného než o (nepovedenou) metaforu. Skutečně zatímco části (segmenty) DNA, tj. geny reálně přecházejí (šíří se) při biologickém vývoji přímo z jedinců (organizmů) na potomstvo, neexistuje žádná taková věc jako přímý přechod (šíření) částí (segmentů) poznání (tj. memů neboli myšlenek či idejí ap.) přímo k jiným mozkům. Jestliže na rozdíl od genů, ideje (memy) nejsou ani živé ani samostatně existující materiální entity , pak je jasné, že memy (na rozdíl od genů) se ani nereplikují ani nevyvíjejí samy o sobě.
Zatímco geny podléhají náhodným mutacím, kulturní rysy (memy) jsou výsledkem záměrných (neboli nenáhodných) aktivit, jsou umělé.
Byly dokonce snahy na základě pojmu mem formulovat jakousi nauku nazývanou memetika (angl. memetics). Což měla být opět určitá analogie s genetikou. Ale zatímco genetika je etablovanou vědou studující dobře testované zákony vzniku, přenosu a transformace genů při biologickém vývoji organizmů, žádné testovatelné zákony vzniku, přenosu a transformace memů v kulturním vývoji se dosud objevit nepodařilo. A jak by se to také mohlo podařit vzhledem k nejasnému statusu pojmu mem. Ukazuje se tak, že při vytváření různých metafor a analogií ve vědeckém výzkumu a v technologiích je potřeba být vždy maximálně opatrný a tyto metafory podrobně racionálně analyzovat. Analogie mezi genem a memem to jen potvrzují.
Bořivoj Brdička
25. 1. 2023, 08:51
Při vší úctě k vědeckému poznání konstatuji, že pojem "mem" natolik výstižně ukazuje analogii s genem, že se pravděpodobně nepodaří jeho používání vymýtit.
Jan Maršák
25. 1. 2023, 19:14
Reakce na Bořivoj Brdička
Výstižně? To stěží. Jak může analogie něco výstižně ukazovat? Analogie často věci spíše zatemňují, než objasňují. Což je i případ analogie mezi genem a memem. A že se nepodaří používání pojmu mem vymýtit? To je sice možné, ale to nic nemění na faktu, že analogie mezi genem a memem je pouhá bezobsažná metafora.
Bořivoj Brdička
26. 1. 2023, 08:37
Bezobsažná metafora?
Obsah memu je klonován (přeposílán) k jiným uživatelům a přitom dochází k jeho soustavnému lehkému modifikování. Pro mě je to výstižná analogie. Samozřejmě souhlasím, že vědecká postata je jiná. Museli bychom autory memů považovat za bohy.

Vaše hodnocení

Ohodnoťte hvězdičkami:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.