Jak známo, Čína má ambici, stát se globálním lídrem světa. Již dnes významně ovlivňuje obchod, politiku či životní prostředí. V rozvoji digitálních technologií zvolna dosahuje úrovně USA. To platí zvláště pro umělou inteligenci, s jejíž pomocí se snaží řídit celou společnost – tedy cca 1,5 miliardy lidí (Když velký bratr dostane velká data). Pod pojem řídit spadá důkladná kontrola, ale i výchova občanů s cílem sjednotit všechny skupiny obyvatel bez rozdílu v národnosti, náboženství či etniku k přijmutí onoho v úvodu formulovaného cíle, který se pod taktovkou totalitní „komunistické“ strany a jednoho vůdce, jak se zdá, přibližuje.
Zajímavou roli v poslední době hrají influenceři (tzv. Key Opinion Leaders). Možná to pro vás bude novinka, ale v Číně již existují umělou inteligencí generované osobnosti (deepfake), které na čínských verzích sociálních sítí fungují jako virtuální influenceři a mají miliony fanoušků [1]. Na první pohled je jejich činnost, stejně jako u těch skutečných, hlavně komerčně orientovaná. Firmy, které do jejich působení investují nemalé prostředky, jejich prostřednictvím generují nemalý zisk a ovlivňují myšlení lidí v masivním měřítku (nejen co si mají koupit). Dá se říci, že z vývoje virtuálních osobností se stává samostatné průmyslové odvětví.
Inside China’s World of Virtual Influencers Who Are Reshaping Social Media | Future Tense
Nemalý zisk je v totalitním prostředí dosti nezdravý. Ty největší lidské celebrity vydělávají stovky milionů dolarů a jsou náchylné ke korupci. Stát se však s nimi nemazlí. Bez zaváhání zakáže činnost i těm nejznámějším [2] [3]. Důvodem vždy nemusí být korupce, může to být třeba neetické chování. Jeho rozpoznání však není věcí soudu, ale úřadu. Je proto zřejmé, že se musí mít všichni na pozoru. K propagaci něčeho, co není v souladu s oficiální politikou státu, rozhodně dojít nemůže. Týká se to jistě i influencerů virtuálních.
Nedávno Peking zveřejnil Akční plán obecně regulující vlastnosti umělých avatarů v online prostředí. Je součástí Digitálního ekonomického rozvoje v rámci 14. pětiletky (my starší si ještě dobře pamatujeme, co je pětiletka).
Jedná se vlastně o první pokus o regulaci svého druhu. Dotýká se obecně softwaru, jehož funkcí je napodobovat lidské chování [4]. Akční plán se zaměřuje na dvě základní témata čínské technologické politiky: bezpečnost osobních informací a podporu „zdravého a řádného rozvoje společnosti“, která se samozřejmě neobejde bez cenzury. Součástí je ještě větší izolace čínského metaverzního či digitálního ekosystému od zahraničí. Plán také signalizuje, že vláda převezme aktivnější roli při nakládání s osobními daty generovanými těmito platformami.
Jak se zdá, všichni uživatelé budou nuceni prokazovat v online prostoru svou skutečnou identitu. To má sice pozitivní dopad na bezpečnost, zato to velmi omezuje osobní svobodu, na kterou jsme v demokracii zvyklí. Negativní dopad to jistě bude mít i na některé klíčové kompetence Číňanů, např. na tvořivé myšlení, které má zásadní význam pro současnou transformaci vzdělávacích cílů školství na celém světě.
Dá se očekávat, že se čínský průmysl virtuálních osobností bude stále více orientovat na zvyšování rozsahu svých služeb na další oblasti kromě e-komerce. Typickým příkladem může být virtuální asistentka pro Zimní olympijské hry 2022 od Alibaby Dong Dong. Podobných digitálních agentů bude brzy plno.
Nenechte se mýlit, jistě se brzy dočkáme i virtuálních tutorů majících lidskou podobu vybavených umělou inteligencí (Co dokážou současní AI tutoři?).
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
