Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Sborové učení online
Odborný článek

Sborové učení online

Anotace

Zpráva o podobenství, které se šíří v komunitě online učitelů. Názorně ukazuje, jak by mohlo kvalitní vzdělávání vypadat.

Přirovnání skupinové výuky ke sborovému zpěvu má určitý inspirativní půvab, ale i nedostatky. S těmi se vypořádáme hned na začátku. Anglické zdroje používají termín „chorus“, který by mohl někdo snadno zaměnit s českým „chorálem“, což je sborový přednes písně či modlitby, při němž všichni zpívají stejný hlas. Takové učení by mohlo být přirovnáváno nanejvýš k nábožensky orientovaným školám, kde se deklamují texty (typicky z koránu) a všichni dělají totéž. Tak takto to podobenství vnímat nebudeme. Zde jde o sbor, v němž má každý svůj vlastní hlas, a přesto zpěv dohromady ladí.

Historicky je toto přirovnání již dost staré. My začneme u Michaela Caulfielda, výzkumníka University of Washington specializujícího se na online vzdělávání, který na svém blogu Hapgood v roce 2016 publikoval studii zabývající se sborovou tvorbou OER materiálů [1]. Základní myšlenka je jednoduchá. Tradičně volně dostupné výukové materiály (OER) publikované pod licencí CC vznikají jako dílo jednoho člověka s tím, že si je mohou učitelé přizpůsobovat podle svých aktuálních potřeb. Studenti pak dostávají všichni stejný hotový učební materiál. Nejsou ale všichni stejní, a tak by každý potřeboval vyložit danou látku trochu jinak.

To je přesně ten důvod, proč nevystačíme ani s Wikipedií, na níž mají jednotlivá hesla jen jednu podobu, i když často vznikají jako konsenzus více editorů. Zkusme si proto představit, zda by nemohl existovat nástroj, který by poskytoval několik různých výkladů stejné problematiky. Cestu mohou naznačit služby jako Quora či Stack Exchange, které ve většině případů poskytují hned několik různých odpovědí na otázky uživatelů. Představují kombinaci wiki (společná tvorba jednoho obsahu) a fóra (postupné reakce na počáteční téma).

Jak známo, vůbec nejúčinnějším výukovým postupem je snaha naučit danou věc někoho jiného. Proto Michael navrhuje postup, v němž všichni členové studijní skupiny mají za úkol se pokusit danou problematiku vyložit po svém, a pak se zjišťuje, komu se to povedlo nejlépe. V případě zveřejnění všech takto vytvořených materiálů by si každý studující mohl vybrat, který je pro něj nejvhodnější. Existují dokonce i pokusy vytvořit nástroj, který by tento nápad podporoval – Federated Wiki.

Nedávno se k tomuto tématu vrátil Dave Cormier, který patří ke stálicím našich inspirátorů [2]. Snaží se ve své výuce formou „sborových“ aktivit podporovat aktivní online zapojení účastníků do (hybridních) kurzů. Učí sice na vysoké škole, to ale neznamená, že jeho nápady nemohou určitým způsobem inspirovat i učitele na nižších úrovních. Podstatnou myšlenkou je vyvolat ve studijní skupině (třídě) pocit sounáležitosti a pochopení, že budování poznatků je společná kolaborativní práce, která přináší užitek všem.

Dave implementuje metodiku sborového učení následujícím způsobem. Každý týden vybere nějaké téma a úkolem studentů je vytvořit vlastní vysvětlující materiál využívající citace, příklady a protikladné názory lidí podporujících odlišné koncepty. Cílem je dospět k co nejširšímu pohledu na dané téma a nespokojit se jen s jednou jednoduchou definicí.

Jako učitelé si musíme uvědomovat potřebu rozdílného přístupu ke studentům s různou úrovní kompetencí. Začátečník potřebuje poznat nejzákladnější principy dané problematiky. To se většinou realizuje tak, že je mu předložena definice, která nepřipouští žádné pochybnosti a problematiku zjednodušuje. Sborový přístup naproti tomu od začátku zahrnuje různé pohledy a nenutí studenta začít schváleným obsahem učebnice.

Podstatu velmi pěkně vystihuje také jiné Davovo přirovnání, a sice „oddenkové učení“, jež je reprezentováno heslem „komunita kurikulem“. Komunita společně se učících jedinců se při sborovém učení stává prostředkem, díky němuž dochází k poznávání u všech účastníků. Čím lepší je vzájemná podpora, tím kvalitnější je výsledek. Dá se říci, že internet tak ve skutečnosti umožňuje zavádět postupy, které jsou při běžné prezenční výuce nerealizovatelné (digitální pedagogika).

V neposlední řadě nezapomínejme na přítomnost laterálních principů ve sborovém učení (viz Laterální čtení, Bonovo laterální myšlení). V pozadí je Davova snaha předat studentům schopnost vnímat „nejistotu“, která je ve větší či menší míře přítomna u každého zdroje, nejen online.

Na závěr pro zvláštní zájemce vkládám webinář, který na dané téma Dave vedl v rámci edX kurzu Pivoting to Online Teaching: Research and Practitioner Perspectives.

Week 3 – Live Session

 

Literatura a použité zdroje

[1] – CAULFIELD, Michael. Choral Explanations and OER: A Summary of Thinking to Date. 2016. [cit. 2022-9-13]. Dostupný z WWW: [https://hapgood.us/2016/07/12/choral-explanations-and-oer-a-summary-of-thinking-to-date/].
[2] – CORMIER, Dave. Choral Explanations as a way of opening the conversation. 2022. [cit. 2022-9-13]. Dostupný z WWW: [http://davecormier.com/edblog/2022/08/24/choral-explanations-as-a-way-of-opening-the-conversation/].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Bořivoj Brdička

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Vaše hodnocení

Ohodnoťte hvězdičkami:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.