Domů > Odborné články > Neformální vzdělávání > Zažívej příběhy 20. století
Odborný článek

Zažívej příběhy 20. století

Anotace

Článek představuje zážitkové workshopy neziskové organizace Post Bellum, které vznikly na základě propojování formálního a neformálního vzdělávání v rámci projektu OP VVV. Jeho cílem je podpořit pedagogy k využívání nových forem výuky moderních dějin na českých školách. Základem workshopů jsou metody a techniky výchovné dramatiky a zážitkové pedagogiky, které vedou žáky k aktivnímu poznávání minulosti, podporují jejich zájem o dějiny 20. století, umožňují jim uvažovat v širších souvislostech a hledat paralely v současnosti.

Workshopy jsou určené žákům základních, středních škol a gymnázií a přinášejí účastníkům pohled na historii rodné země očima pamětníků. Žáci v rámci workshopu vstupují do konkrétních postav a jsou postaveni do dramatických situací, ve kterých musí udělat řadu rozhodnutí (např.: zapojím se do odboje; zůstanu, či odjedu z tábora; půjdu na ilegální koncert či demonstraci; podepíšu souhlas s okupací).

Při hře v roli si žáci uvědomí, jaké dopady měly události našich dějin na obyčejné lidi, jaké problémy museli řešit, jaké důsledky to přineslo společnosti. Atraktivní a interaktivní formou se seznamují s historickými reáliemi a problematikou lidských práv, čímž rozvíjejí a obohacují svou schopnost samostatně kriticky myslet a reflektovat tehdejší společenské dění. Skrze tyto příklady se naučí vidět paralely ve svém životě, a tak budou mít možnost poznat více sebe a svět, ve kterém žijí. Workshopy také přispívají k mezigeneračnímu porozumění a sblížení generací s odlišnými osobními a dějinnými zkušenostmi.

Ve workshopech je uplatňována práce individuální, díky které žáci rozvíjejí schopnost orientovat se v nějaké krizové situaci a identifikovat své vlastní postoje, i skupinová, při níž dochází ke kooperativnímu učení a je kladen důraz na respekt k ostatním, toleranci názorů druhých, spolupráci a vnímání osobní zodpovědnosti při společné tvorbě. Dále žáci rozvíjejí svou sociální i emoční inteligenci, komunikační a argumentační dovednosti a schopnost kriticky myslet. Aktivní účastí na programu se zlepšuje vnitřní klima tříd, žáci i učitelé mají možnost se poznat z nových stránek a společně pracovat na řešení problému. Workshopy využívají i audiovizuální složky – žáci si mohou poslechnout audio i video nahrávky pamětníků, prohlédnout si fotografie nebo dokumentární filmy a tím podporují svou mediální gramotnost.

Metody a techniky

Program se opírá o metody a techniky výchovné dramatiky a zážitkové pedagogiky. Nejčastěji využívanou metodou je hra v roli – žáci se promění v hokejové hráče, skauty, obyvatele jednoho pražského domu či obce Slavonice. Dalšími hojně využívanými metodami jsou pantomima a improvizace – hráči se připravují na mistrovství světa v ledním hokeji, skauti si staví skautský tábor, občané Slavonic se procházejí po návsi, studenti nacvičují hesla na prvomájový průvod nebo připravují studentskou stávku.

Účastníci jsou také motivováni k vlastní improvizaci v průběhu celého workshopu. Kromě uvedených metod se při vedení programu také pracuje s následujícími technikami – hlasy v hlavě (např.: co se honí postavám v hlavě, o čem přemýšlí), deníkové záznamy (např.: napiš si jako skaut do deníku svoje pocity, když jsi musel opustit tábor; přečti si záznamy z Evina deníku nebo živé obrazy (např.: sousoší s názvem „Zdravověda“, „Faul“, „Příjezd T. G. M.“).

V průběhu workshopu se používají různé metody vedení: instrukce, vyprávění, otázky, učitel v roli (např. jako skautský vedoucí, hokejový trenér, soudružka učitelka, agent StB či domovnice). Zážitková část je vždy ukončena reflexí, která může mít nejrůznější podobu, například diskuse ve dvojici, postojová osa, známkování workshopu prsty jedné ruky nebo výběr fotografie nebo předmětu, který odpovídá pocitu z workshopu. V první fázi je při reflexi ošetřena emoční pohoda účastníka, v další fázi pak účastníci diskutují nad tématy programu a učí se na ně nahlížet z nových úhlů. Verbalizací dochází k uvědomění a rekapitulaci vlastního prožitku, který je žák poté schopen hlouběji reflektovat a přenášet ho do nových životních situací.

Způsob realizace

Programy jsou realizovány prezenčně a mohou být součástí dopolední výuky. Každý workshop má rozepsanou časovou strukturu, je dělen na časově ohraničené tematické bloky a plnohodnotně zaplní čtyři až pět vyučovacích hodin. Jednotlivé bloky jsou propojeny libretem inspirovaným jedním nebo více příběhy pamětníků zaznamenanými na portálu „Paměť národa“, které jsou zasazeny do dějinného kontextu a které představí žákům příslušné reálie. Všechny workshopy zahrnují učivo dějepisu a občanské výchovy, týkají se vzdělávacích oblastí Člověk a jeho svět a Člověk a společnost a naplňují zejména tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Mediální výchova.

Metodika jako inspirace

Metodiky workshopů lze využít tak, jak jsou napsané. Každý pedagog si může vybrat dle svého uvážení některou z aktivit a zpestřit tak svou výuku. Například asociační kruh nebo živé obrazy mohou žáky rychle uvést do situace a určité emoce, která prohloubí jejich prožitek a především umocní zájem o probíranou látku.

Témata

Každý workshop je věnován jednomu občanskému tématu, např. principy demokracie, svoboda a odpovědnost, lidská práva, svoboda projevu, a hlubší pochopení těchto témat je jeho hlavním cílem. 

Základní škola – 1. stupeň  

Na tomto odkazu (https://zazivej.pametnaroda.cz/zakladni-prvni/) najdete dva workshopy určené 4. a 5. ročníkům ZŠ – Slibuji na svou čest a Kdo je vítěz.

Žáci se stávají členy skautského oddílu v období začínající 2. světové války. Seznámí se s chodem skautského oddílu, jeho činností, organizací a také hodnotami, které skauti vyznávají. Ve družinách tvoří vlajky, pokřiky, vymýšlejí, jakým způsobem vydělat peníze na nákup táborového vybavení. V létě roku 1940 odjíždějí na tábor, který si sami staví, hrají hry, seznamují se se zdravovědou, vázáním uzlů, službou v kuchyni a připravují dřevo na večerní slibový oheň. V rámci hry se snaží vysvětlit pojmy, které obsahuje skautský slib (čest, slib, povinnost, zákon, dobrý skutek, vlast), a tím také více pochopit, co pro skauty znamená tento slib plnit.

Záhy se ale dostanou do situace, kdy se musí na základě událostí v naší republice rozhodnout, zda tábor z důvodu bezpečnosti opustí, nebo zůstanou. Rozhodnutí padne, skauti jdou spát, ale do tábora nečekaně vtrhne gestapo, ničí vše, co oddíl postavil, nahání skautům strach. Po jeho odchodu zůstává tábor zničený a skauti druhý den jedou domů. Své pocity si zaznamenávají do deníků. Hra končí a následuje reflexe, ve které se ošetří pocity ze hry v roli, sdílejí se deníkové záznamy, vyprávějí se příběhy skautských pamětníků a také to, co následovalo.

V tomto workshopu žáci nahlédnou do roku 1968–69 z pohledu hokejových hráčů. Nejprve mají možnost prožít výuku ve škole v 50. letech a porovnat ji s výukou v současném světě. Poté se již stávají členy československého hokejového týmu v roce 1968 a připravují se se svým trenérem Jardou Pittnerem na Mistrovství světa, které se má konat v naší republice. Do radostných příprav však zasáhne okupace, MS se přesouvá do Švédska a hráči spolu s trenérem Pittnerem a politickým dozorcem Borisem vyrážejí do Stockholmu. Tam je kromě plánovaných zápasů, nejen se Sovětským svazem, čeká rozhodnutí, zda a jakým způsobem dát najevo nesouhlas se sovětskou okupací. Napíší nějaké heslo, podají soupeřům ruku po zápase, nebo se takových protistátních gest raději neúčastní?

Během workshopu jsou akcentovány a diskutovány především tyto otázky: Jakým způsobem může strach a zastrašování ovlivnit chování jednotlivce a skupiny? Je odvaha nakažlivá? Může mít gesto odvahy a vzepření se útlaku velký dopad na společnost? Je možné projevit odvahu a nesouhlas s danou situací v rámci svého oboru?

Základní škola – 2. stupeň

Žákům druhého stupně jsou určeny workshopy uvedené na tomto odkazu (https://zazivej.pametnaroda.cz/zakladni-druhy/).

Workshop žáky přesune od období protektorátu. Stávají se členy jedné rodiny, které se omezování lidských práv dané doby velmi dotýká. Členům rodiny se naskytne možnost udělat něco pro to, aby došlo k nějaké změně. Pomocí skutečného příběhu dvanáctileté Evy si vyzkouší, jakou museli mít odvahu nejen dospělí, ale i děti, které se na činnosti odbojové skupiny podílely.

Žáci budou přemýšlet nad důvody, proč do odboje vstupovat a proč ne; uvědomí si, jaké podoby může mít strach a co znamená nést za své rozhodnutí odpovědnost a následky.

Workshop začíná v roce 1918, kdy nadšené davy vítají v Praze Tomáše Garrigua Masaryka a oslavují vznik Československa. Dějiny samostatného státu se začínají rozbíhat, co tomu ale předcházelo a jaké to mělo důsledky? Abychom to zjistili, přesuneme se s žáky zpět do roku 1914, kde se stávají obyvateli obce Slavonice složené z různých komunitních skupin – české, německé a židovské. Po dohledání a sestavení téměř shořelé kroniky Slavonic spolu občané začínají žít, objevují se první spory a neshody, sociální či ekonomické rozdíly. Záhy vypukne válka, na kterou každý pohlíží trochu jinak. Válka končí, vzniká Československá republika. Jak tuto významnou událost vnímají občané Slavonic? Jaká pravidla soužití musí sepsat, aby to vyhovovalo každému z nich.

Žáci si uvědomí, jaký vliv měly konkrétní historické události na život v Sudetech, jak se proměňují názory a postoje jejich sousedů, přátel či známých v průběhu pohnutých let 1. poloviny 20. století.

Tento workshop nabízí žákům pohled na rok 1968 očima postav žijících v jednom činžovním domě. Žáci si nejprve sami napíší svůj vlastní životní sen či plán na následujících 5 až 10 let. Poté dostanou občanské průkazy z roku 1967 a stávají se členy několika rodin. Na domovní schůzi se setkávají se soudružkou domovnicí (učitel v roli), která je provází roky 1967–1969. V rámci hry nahlédnou do rodinné historie, zakusí pocit blížící se svobody během pražského jara, ale i pocit při následné okupaci, učiní rozhodnutí, zda podepsat/nepodepsat souhlas s okupací a také vidí konkrétní následky svých činů. Ve hře v roli pocítí, co znamená ztratit svůj životní sen a co je naopak zapotřebí pro jeho naplnění obětovat.

Žáci si uvědomí, jaký dosah měla invaze na obyčejné lidi a jak mnohdy změnila jejich životní sny, plány a představy. Také vnímají fakt, že se daná situace týká každého z nás a že každý neseme určitou zodpovědnost za to, co se může stát.

Střední školy a gymnázia

Se středoškoláky lze využít metodiky workshopů, které naleznete na tomto odkazu (https://zazivej.pametnaroda.cz/stredni-skoly/).

Zážitkový workshop je situován do období padesátých až osmdesátých let 20. století. Zavede žáky do světa ekologie v době normalizace a je rozdělený na tři části. V každé části je téma ochrany přírody zakomponováno do různých her, přičemž v každém herním bloku jsou žáci aktivními hráči. V první části se na chvíli stanou orientačními běžci a poznávají podle fotek a popisků národní parky a chráněné krajinné oblasti naší republiky, ve druhé části se promění v účastníky konference a zpracovávají medailonky Otakara Leiského a Bedřicha Moldana, ve třetí části si zahrají strategickou deskovou hru, při které v roli konkrétních lidí plánují výstavbu dálnice D8.

Ve hře každý žák zastupuje jednoho člena výběrové komise za městskou radu, ekology, veřejnost, majitele domů, podnikatele a zaměstnavatele, zástupce Ředitelství silnic a dálnic. V této roli musí jednat a komunikovat s konkrétním záměrem dané postavy. Po hře následuje reflexe hry a celého workshopu.

Žáci se seznámí s tématem ochrany přírody v naší zemi po válce. Zodpoví si otázku řešící změnu ochrany přírody dnes a před rokem 1989 a hledají, v čem se liší. Uvědomí si, že i malá snaha má svůj smysl.

V tomto workshopu žáci prožijí období normalizace z pohledu kulturního undergroundu. V úvodní části programu si každý žák vytvoří vlastní postavu a stává se žákem jedné střední školy v Českých Budějovicích v roce 1974. Ozve se zvonění, do třídy vstupuje soudružka učitelka, začíná třídnická hodina, ve které žáci vyplňují dokument o volbě vysoké školy. Vyučování je již v plném proudu a do třídy s neuvěřitelnou výmluvou vstupuje disidentský spolužák Malina. Pochopitelně dostává od soudružky poznámku do žákovské za opakovaný pozdní příchod. O přestávce všem rozdává pozvánku na nelegální undergroundový koncert a žáci se rozhodují, zda na něj do místní hospody v Rudolfově půjdou, nebo zůstanou ve škole na povinné nacvičování prvomájových hesel. Jak se rozhodnou, je jen na nich.

Třída se dělí na dvě skupiny. Jedna odchází na koncert, druhá zůstává ve škole. Na koncertě se však objeví příslušník StB, který účastníkům dává ještě jednu šanci: podepiš spolupráci, jinak budeš vyhozen ze školy a na vysokou školu můžeš zapomenout. Jak se zachovat? Ani ti, kteří zůstali ve škole, to nemají jednoduché. Vědí o koncertě a je jen na nich, zda budou spolužáky krýt, nebo je „napráskají“. Následky na sebe nenechají dlouho čekat. Jaké pocity mají ti, kteří byli na koncertě, ti, kteří podepsali spolupráci, ti, kteří oznámili soudružce, kde jejich spolužáci jsou? I tyto pocity a myšlenky jsou v rámci workshopu sdílené formou postojové osy a následné diskuse a reflexe.

V poslední části se žáci dočítají o skutečném historickém pozadí dané události skrze svědecké výpovědi a rozhlasové ukázky. Zasadí si celou událost do širšího kontextu doby a mají prostor k rekapitulaci celého workshopu z pohledu svého i z pohledu svých spolužáků.

Myšlenka T. G. Masaryka „Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k jiným“ se stala mottem tohoto workshopu, ve kterém se žáci seznámí s důležitými událostmi 2. světové války. Na tuto dobu se podívají očima dvou mladých lidí – Josefa, českého chlapce žijícího v Praze, a Hildy, německé dívky, obyvatelky jedné malé vesnice v Jeseníkách. Nejprve mají možnost setkat se s Josefem v situaci, kdy končí válka a on se svými kamarády hlídá barikádu na Žižkově. Postupně se vracejí v čase až do roku 1935 a odhalují celý jeho příběh, stejně tak jako příběh a události ze života Hildy.

Společně zakreslují na osu života oba tyto příběhy, porovnávají je, hledají jejich silné i slabé chvilky. Nakonec vstoupí do role Josefa a setkávají se s Hildou. K jejich setkání dochází v květnu 1945 v Jeseníku, kde je Josef zástupcem revoluční gardy a Hilda představuje zlo německé říše. Co se Josefovi honí hlavou? Jaký názor má na Hildu, poté co poznal její životní příběh? A jak to s Hildou bude dál? Hra končí, nastává reflexe a žáci se také dozvídají osudy obou pamětníků na základě poslechu audio nahrávek.

Díky prožitku si žáci udělají názor na válečná i poválečná léta v Praze a pohraničí; uvědomí si sílu nenávisti a pomsty; zamyslí se, co člověka vede k tomu vzít do ruky zbraň a zapojit se do činnosti ozbrojené skupiny.

Tento workshop se skládá ze tří částí. V první se žáci seznámí s historickými dekádami 20. století. Na základě informací a fotografií si ujasní rozdíly mezi 50., 60., 70. a 80. léty. Poté se stanou žáky jedné střední školy v Praze a prožijí události odehrávající se v období od 17. do 21. listopadu 1989. V poslední části diskutují a vyzdvihují vlastní názory na současné problémy v naší republice či ve světě a snaží se hledat možné cesty k jejich řešení.

Žáci si ve hře v roli uvědomí, jak různé byly a jsou názory a postoje mladých lidí na stejnou situaci. V následné diskusi si vzájemně předávají širokou nabídku „problematických“ témat a společně hledají informace o tom, jaké jsou občanské nástroje a možnosti tyto problémy řešit.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jitka Míčková

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Vaše hodnocení

Ohodnoťte hvězdičkami:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.