Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Rozvoj hudebního sluchu při modelování tónů (covid necovid)
Odborný článek

Rozvoj hudebního sluchu při modelování tónů (covid necovid)

18. 5. 2021 Základní vzdělávání
Autor
Jaromír Ehrenberger

Anotace

Mezi první problémy, které musí řešit učitel při hudební výchově, patří nedostatečně rozvinutý hudební sluch dětí. K nápravě slouží kinestetická metoda modelování tónů. Bez položení základů hudebního vnímání by zůstala krása hudební kultury pro mnoho dětí neznámou krajinou.

1. Úvod      

Ve školní třídě se sejdou děti s různou úrovní hudebního rozvoje. Krajní případy lze znázornit následovně:

a) Dítě z hudebně podnětného prostředí má rozvinutý hudební sluch, tzn. že slyšené tóny mají svůj odraz v jeho sluchové paměti. K rozvoji sluchového analyzátoru dochází na úrovni první nervové soustavy (1. NS), a to průběžně již od narození. Dítě sluchově a hlasově připravené z rodiny se dokáže přiladit ke hlasu učitelky a snadno se učí zpívat nové písničky.

 

b) Dítě z hudebně nepodnětného prostředí neumí sluchem rozlišovat tóny. Při společném zpěvu se přidává jen slovy, nevnímá výšku svého hlasu. Melodika je pouze konverzační, nerespektující výšku tónů. Takový hlasový projev se nazývá „monotonie“ nebo „mluvozpěv“. Podíl takto hudebně nerozvinutých dětí s beztónovým hlasovým projevem se v populaci stále zvyšuje.

 

2. Prvním úkolem učitele při HV je rozvinout sluch všech dětí ke vnímání výšek tónů. Používáme k tomu metodu senzorického tréninku s použitím pomůcky tónový trojzubec. Hračka obsahuje tři kuličky (noty), které můžeme přesunovat do tří výškových poloh. Modelováním kuliček vytváříme různé slabiky a hlasem tóny zpíváme.

 

Základní slabiky mají jména, jejichž význam je zřejmý ze souvislosti. Procvičováním se sluch dětí naučí rozpoznávat základní vztahy mezi tóny: stejný, vyšší, nižší. Vytvořená citlivost na výšku a směr pohybové změny umožňuje postupně zdokonalovat hlasovou nápodobu tónů. Pomůcku lze zhotovit podle návodu na stránkách www.didaktikahv.webgarden.cz nebo zapůjčit na adrese uvedené tamtéž.

 

 

 

3. Vlastní procvičování probíhá způsobem volání–ozvěna. Učitel slabiku nejprve přezpívá, pak zpěv opakuje pomaleji za postupného modelování slabiky na trojzubci (z pohledu dětí zleva doprava). Děti modelují také, podle svých schopností buď předbíhají, nebo následují učitele. Při této činnosti dochází ke spojování slyšené tónové změny s reálnou změnou výšky hmotného tónového symbolu. Ke zvyšování citlivosti a rozlišovací schopnosti sluchu přispívají rovněž hlasové napodobovací pokusy (notování brumendem). Průběžné vyhodnocování tónových změn se postupně stane součástí sluchové analýzy.

Ve výsledku dokáže dítě plynule sledovat řadu tónů jako hudební myšlenku. Z této schopnosti se odvozuje dovednost plynulé hlasové nápodoby melodie.

 

 

4. Procvičováním pomocí her při metodickém modelování (tónová štafeta, škatulata) zaměstnáváme pozornost dětí, jejich 2. NS. Sluchová citlivost se zvyšuje a informace o smyslu tónových změn se zaznamenává na úrovni 1. NS.

Více informací na www.didaktikahv.webgarden.cz.

5. Po získání schopnosti rychlé reakce na změnu výšek tónů (stejný, vyšší, nižší) přejdeme k náročnějšímu symbolickému znázorňování výšky tónů. Dítě již nebude na modelu vykonávat svislý pohyb, ale předem se rozhodne pro správnou výšku použitého symbolu.

 

Uvedený princip je uplatněn u další pomůcky – tónového slabikáře. Její používání připravuje děti na chápání notového zápisu a procvičování vokální intonace. 

Autor díla: Jaromír Ehrenberger

Modelování na tónovém slabikáři umožňuje ztvárňovat melodie v rozsahu celé stupnice do délky cca 10 tónů.

6. Výhodou metody je možnost použití i v době koronavirové pandemie.

Literatura a použité zdroje

[1] – SEDLÁK, František. Hudební vývoj dítěte. Praha : Editio Supraphon, 1974.
[2] – EHRENBERGER, Jaromír. Rozvoj hudebních představ pomocí vícesmyslové stimulace. 1. vydání. Hudební výchova 3/2020 : Univerzita Karlova – PedF, Praha, 2020. 8 s. ISBN 1210-3683 .

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jaromír Ehrenberger

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
18. 5. 2021
Článek přehledně objasňuje, jak lze pomocí názornosti a senzorického tréninku s použitím pomůcky Tónový trojzubec rozvíjet u dětí vnímání výšek tónů. Činnost lze používat také v době, kdy je zakázáno zpívat, neboť metoda je založena na brumendu (tichém notování se zavřenými ústy).

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Vaše hodnocení

Ohodnoťte hvězdičkami:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Vazby na další články:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

individuelní žákovská pomůcka Tónový trojzubec, individuelní žákovská pomůcka Tónový slabikář