„Chceme-li pomoci žákům kriticky uvažovat a řešit problémy, nestačí, když jim dáme příležitost přemýšlet a zviditelňovat, co vymyslí, musíme jim zároveň poskytnout cílenou zpětnou vazbu zdokonalující jejich rozhodovací a řešitelské schopnosti.“ Jeff Heyck-Williams, ředitel Two Rivers Public Charter School [1].
Two Rivers (dvě řeky) se do názvu této inovativní školy na počátku dostaly asi kvůli umístění v blízkosti soutoku řek Potomac a Anacostia na Capitol Hillu přímo v centru hlavního města USA. To se psal rok 2003. Dnes jsou navíc přiléhavým symbolem pro systém hodnocení výuky, který tato škola ve spolupráci se Stanford Center for Assessment a podporou několika sponzorů vyvinula (Assessment for Learning Project).
To hodnocení má dvě základní vzájemně se doplňující složky – sumativní a formativní. Sumativním hodnocením (zpětně orientovaným) se americké školy ve skutečnosti nemusí moc zabývat. Žijí v prostředí povinného standardizovaného plošného testování všech žáků, jež opakovaně ověřuje základní kognitivní schopnosti v oblasti matematické, jazykové a přírodovědné. Mnohem obtížnější, avšak o to důležitější, je hodnocení formativní, jehož cílem je formovat poznávání přítomné a budoucí.
Two Rivers realizuje formativní hodnocení hlavně v rámci projektové výuky, která má formu 10–12týdenní expedice, v níž se žáci zabývají skutečným problémem z reálného světa, který nemá jednoduché řešení.
Jeho základní funkcí je dávat učitelům dostatek informací umožňující zdokonalit a personalizovat výuku. Snaží se odhalit, do jaké míry se žákům daří získávat takové obtížně získatelné a měřitelné nekognitivní schopnosti, jako je kritické myšlení a řešení problémů (včetně dosud neznámých).
Two Rivers své metodické doporučení definuje takto:
Začněte tím, že popíšete schopnosti, kterých by měli žáci dosáhnout a žáci je budou v praxi potřebovat. Potřebujete získat široké pochopení, co vámi použité termíny opravdu znamenají. Buďte co nejkonkrétnější. Je mnoho možností, jak popsat výukové cíle. Snažte se úspěšnost definovat tak, aby byla obsahově neutrální, takže se pak dá stejný popis aplikovat na různý obsah napříč celým kurikulem.
Two Rivers pracuje ve svém formativním hodnocení s následujícími 5 složkami úspěšnosti [2]:
Máte-li definované složky potřebných schopností, musíte každou z nich blíže definovat. Two Rivers doporučuje tento postup [1]:
Máte-li popsáno, jak by měl úspěch každého žáka vypadat, je třeba přikročit k přípravě aktivit (úkolů), které budou potřebné formy myšlení vyvolávat. Je třeba vzít v úvahu vhodné prostředí, potřebný čas a snažit se zakomponovat všechny dříve definované složky kritického myšlení. Vhodně volené intervence (otázky) by měly vést žáky k vyšším formám myšlení. Jednou z variant expedice aplikované Two Rivers je nám již dobře známá metodika Hodina géniů.
Pozor, je třeba hodnotit to, co skutečně sledujete. Třeba v situaci, kdy je cílem schopnost přemýšlet a žák má potíže se čtením, se snadno může stát, že místo myšlení sledujete něco jiného. V takovém případě je třeba buď snížit nároky na čtení, nebo mu potřebné texty přečíst (lze dnes automatizovat). Je třeba, aby mohl soustředit svou energii hlavně na zviditelnění svého myšlení.
Nezapomeňte, že vaším úkolem je dovést žáky ke schopnosti používat hlavu v různých situacích. Připravte jednoduché procedury, které v několika krocích podnítí pozornost žáků a vyvolají potřebný posun myšlení. Tyto procedury pak ve třídě aplikujte v rámci různých aktivit.
Konečná podoba hodnocení má podobu tabulky, kde v řádcích jsou jednotlivé složky a jejich komponenty, a ve sloupcích úrovně naplnění (včetně počtu bodů, používáte-li tento způsob hodnocení).
Každou dílčí aktivitu realizovaného projektu podle tabulky vyhodnoťte, výsledek dejte žákům k dispozici a s každým zvlášť ho projděte. Výstupem vždy musí být plán dalšího postupu vedoucí k osobnímu růstu a vyšším formám myšlení.
Assessment for Deeper Learning
Ještě připojím poznámku. Na metodiku Two Rivers Assessment jsem poprvé narazil mezi podporovanými aktivitami v Helsinkách sídlící neziskovky HundrED, která se zabývá šířením vzdělávacích inovací po celém světě.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.