Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Asistenti pedagoga pod vedením koordinátora inkluze I.
Odborný článek

Asistenti pedagoga pod vedením koordinátora inkluze I.

21. 2. 2019 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Lada Flachsová

Anotace

Poslední dobou zažívá každá škola velký nárůst asistentů pedagoga. Škola od školy a ředitel od ředitele mají různý pohled na práci asistentů pedagoga. Aby mohla fungovat spolupráce mezi vyučujícími a kvalitní vedení asistovaných žáků, je třeba mít nastavená jasná pravidla. Vzhledem k množství asistentů na naší škole jsme přistoupili k zavedení funkce koordinátora inkluze, který asistenty pedagoga v jejich práci profesionálně vede.

Jsme běžná základní škola ve středočeském kraji, Základní škola T. G. Masaryka Milovice. Vzhledem k tomu, že se snažíme být školou pro širší spektrum žáků, věnujeme se jak dětem znevýhodněným po různých stránkách jejich vývoje, tak i žákům nadaným. Snažíme se poskytnout maximální personální podporu pedagogům. Na naší základní škole v současné době máme 26 tříd s 627 žáky a 25 asistentů pedagoga. Ve dvou třídách máme i 2 asistenty. Kromě fungující spolupráce uvnitř školy se snažíme o nastavení kvalitní, prosperující spolupráce a komunikace se zákonnými zástupci. Díky dlouhodobějším zkušenostem v péči o tyto žáky jsme si pro svoji potřebu zpracovali několik dokumentů, které jsou přínosem pro naši práci, pro spolupráci a následnou reflexi péče.

Integrace v současném školství – a jak s ní naložit – je nelehký úkol, převážně pro učitele na základní škole. Nebudu se zabývat otázkou připravenosti učitelů, vychovatelů, asistentů pedagoga či celého systému v době spuštění, ale spíše tím, jak se s narůstající integrací nejlépe vypořádat.

V naší škole pracuje fungující školní poradenské pracoviště (ŠPP), které čítá v dnešní době již 10 profesionálů počínaje vedením školy, přes výchovného poradce, metodika prevence, speciálního pedagoga, sociálního pedagoga, školního psychologa, koordinátora inkluze a koordinátora nadání.

Jedním z odborníků pracoviště je koordinátor inkluze, pod kterého spadá péče o asistenty pedagoga. Jak již z názvu profese „asistent pedagoga“ (AP) vyplývá, jedná se o podporu pedagoga. AP je do třídy přidělen z toho důvodu, aby pomohl v práci pedagogovi směrem k žákům. Podle potřeby může pracovat s žákem či ostatními žáky třídy, pomáhá při výchovné a vzdělávací činnosti, v adaptaci na školní prostředí, v přípravě na výuku, na akcích pořádaných školou, v komunikaci se zákonnými zástupci.

Jako učitelka či jako matka žáka, který má určité problémy při výuce, mohu dát návrh na vypracování Plánu pedagogické podpory (PLPP). Při zpracování PLPP a jeho dodržování by měla být na prvním místě souhra mezi rodinou, vyučujícími, AP a žákem. Po ukončení určitého období (zpravidla tří měsíců) by mělo dojít k vyhodnocení s určitými závěry, které by měly korespondovat s následnou péčí. Každý jsme jiný, někdo rád spolupracuje v týmu, někdo však nezvládne společnou práci a více mu vyhovuje individuální zpracovávání zadaného tématu. Proč mu tuto výsadu nedopřát? Zvládne zadaný úkol za poloviční či naopak za dvojnásobně delší čas než ti ostatní?

Někdy je totiž zpracování PLPP naprosto zbytečné, pokud takovéto „drobné odchylky“ učitel respektuje vůči individualitě žáka. Jindy však, kdy žák např. bez pomoci prvního kroku zadaný úkol již od začátku řeší nesprávně, je nezbytné k vypracování PLPP přistoupit, neboť obsahuje takové postřehy pedagoga, které ale žákovi pomohou být úspěšným. I přes to, že nemá žák přiděleného AP, je jeho dopomoc na místě – jeho či pedagoga v dané hodině. Většině žáků nevadí horší známka, důležitější pro ně je to, že se mohou ve třídě o někoho opřít, nemusí mít strach z „prohry“ či z výsměchu spolužáků.

U některých žáků se ukáže, že učitel, v některých případech i zákonní zástupci, požaduje zprávu ze školského poradenského zařízení (ŠPZ). Dle zprávy z ŠPZ je žákům zpracován Individuální vzdělávací plán (IVP). Pokud je ve třídě více než 5 žáků 2.–5. stupně PO, může být třídě přidělen AP – pro práci se třídou podle §18 vyhlášky.

Od 3. stupně podpory, ŠPZ na základě doporučení základní školy, která vyplňuje formuláře o žákovi, může dát doporučení k přidělení AP. Úvazek AP je stanoven dle vážnosti závěrů ze zprávy ŠPZ v poměru 9 : 1 (přímá x nepřímá pedagogická práce).

Vzhledem k narůstání počtu žáků, kteří potřebují pomoc AP, a tím rozrůstání skupiny AP, jsme na naší škole přistoupili k vytvoření místa koordinátora inkluze. Tato osoba má na starosti všechny AP na škole. Pravidelné schůzky všech AP a koordinátora se staly součástí plánování jeho práce.

Práce koordinátora inkluze má několik fází: přípravná, fáze vedení, průběžná spolupráce, fáze hodnocení.

Takzvaná fáze přípravná počíná přijetím zprávy o vyšetření žáka s doporučením AP. Podle velikosti přiděleného úvazku ze ŠPZ a ze závěrů se začíná tvořit rozvrh AP, jakou hodinu v té které třídě a předmětu je třeba, aby asistoval. Některému žákovi je nutná pomoc v naukových předmětech, jinému např. v hodinách tělesné výchovy. Ne vždy je třeba pomoc jen jemu, ale mnohdy také učiteli – např. v rámci bezpečnosti samotného žáka nebo ostatních žáků.

Pokud žák získá podporu ve výši úvazku 0,5, znamená to, že má nárok na asistenci na 20 hodin týdně. Podle novely vyhlášky č. 27/2016 Sb. (ve znění novely č. 416/2017 Sb.) se od 1. ledna 2018 stanovuje poměr mezi přímou a nepřímou pedagogickou činností AP takto: 90 % tvoří činnost přímá a 10 % činnost nepřímá. Při úvazku 20 hodin týdně určí koordinátor AP 18 hodin přímé práce v hodinách, 2 hodiny se pak AP bude na hodinu po dohodě s učitelem připravovat, popř. vykonávat práce související.

Možná překážka: Často spojujeme úvazky AP a vychovatelky školní družiny. Ráno začíná asistovat u žáka v 8:00, většinou 5 vyučovacích hodin, když končí smlouva na asistenci pedagoga, navazuje druhá povinnost, vychovatelka ŠD na poloviční úvazek, což bývá denně cca do 16:30 hodin. Poté by měla navazovat nepřímá práce jak AP, tak vychovatelky ŠD. AP sice nemá zodpovědnost za vzdělávání žáka, to je zodpovědnost učitele, ale spolupráce s různými učiteli, respektování různých požadavků na jejich práci v hodině, účast na poradách, u velké části dětí i setrvávání ve třídách v průběhu přestávek … to vše je psychicky velmi náročné.

Na druhou stranu učitelé, kteří mají ve třídě různé složení žáků, již kvitují přítomnost AP, který při dobrém „nastavení“ spolupráce může velkou měrou ve výuce pomoci a být učiteli oporou. I my se stále učíme spolupracovat, neboť nikdo učitele nepřipravoval na to, že ve třídě budou dva dospělí, kteří mají co do činění s výukou. Než dojde k nastavení fungujících rozvrhů, které vyhovují všem (dětem, vyučujícím, AP), trvá tento proces v některých případech i celý měsíc. Stává se, že i v průběhu školního roku se rozvrh změní, protože žákovi je přidělen vyšší nebo naopak nižší počet hodin asistence.

Průběžnou spoluprací mezi AP a koordinátorem inkluze je v případě potřeby výběr kurzu pro AP. Požadavky na odbornou kvalifikaci AP uvádí zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (ve znění zákona č. 198/2012) v § 20.

Pokud je domluven nástup AP od nového školního roku již v průběhu předchozího roku, snažíme se v rámci možností o náslechy ve třídě, kam by AP měl nastoupit. Je ku prospěchu všech navázání spolupráce se současnou AP, která již zná reakce žáků na různé podněty, a její postřehy jsou k nezaplacení.

Další částí první fáze práce koordinátora je založení Asistenčního deníku1) s AP pro každého asistovaného žáka. Toto je prvotní seznámení s potížemi žáka. Součástí deníku je zpráva ze ŠPZ, rozvrh žáka, denní/týdenní zápisy, měsíční hodnocení a na 2. stupni také pololetní práce (může sloužit k intervenci či náhledu na posun žáka v určité oblasti). Pokud je zpráva AP méně srozumitelná a potřebuje některé pojmy z ní vysvětlit, rozebrat, pochopit, nastupuje ke spolupráci speciální pedagog, další člen ŠPP. Pochopení diagnózy žáka je jedním ze základních předpokladů vhodného přístupu.

Denní zápisy jsme po několika letech upravovali na co nejjednodušší záznam, ale takový, který by byl vypovídající a měl smysl při reflexi. Tyto zápisy jsou nezbytné při tripartitních schůzkách, pro pololetní hodnocení úspěšnosti a posunu žáka a konečně i při vyvozování závěrů při různých nastávajících problémech či jako podklady ke zprávě pro vyšetření do poradny.

Druhým, velmi důležitým dokumentem, je Komunikační deník, který slouží pro komunikaci mezi AP a zákonným zástupcem dítěte. Do tohoto sešitu má možnost zapisovat jak AP, tak i učitel (pokud má potřebu cokoli rodiči sdělit). Zápisy jsou velmi jednoduché, krátké a výstižné, aby rodič měl zpětnou vazbu ze školy. Většinou je domluvena každodenní „zprávová komunikace“, protože kromě postřehů z výuky je do tohoto deníku zapisována i domácí práce pro žáka. Toto ho však nezbavuje povinnosti si úkoly zapisovat samostatně. Zápisy je třeba psát velmi jednoduše, výstižně, volnou formou, není třeba sepisovat slohy (rodiče nemají čas a ani nechtějí číst slohové práce). I tímto směrem je zpočátku součinnost koordinátora nezbytná.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Lada Flachsová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Téma článku:

Speciální vzdělávací potřeby