Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Školní sociální síť
Odborný článek

Školní sociální síť

23. 6. 2016 Základní vzdělávání
Autor
Miroslav Dvořák

Anotace

Článek pojednává o využití informačních technologií ve výuce dějepisu.

1.   Cíl příspěvku

Cílem příspěvku je rozšířit povědomí českých pedagožek a pedagogů o možnostech elektronické komunikace se třídou v rámci školní sociální sítě, resp. systému pro řízení výuky (LMS). V článku budou probrány výhody i rizika takové komunikace ve školním prostředí a budou zmíněny konkrétní příklady využití v hodinách dějepisu na II. stupni základní školy. Jako doplněk k hlavnímu tématu je ve článku zmíněn systém Kahoot, který lze snadno použít pro získání zpětné vazby od žáků.

2.   Text příspěvku

a)    Úvod

České školy jsou v oblasti informačních technologií stále vybavenější. V posledních letech přibyly na mnoha českých školách tablety a počítač v každé učebně začíná být standardem. Navíc i většina samotných žáků a studentů je již nyní vybavena tablety či chytrými mobilními telefony (smartphony) a lze s jistotou předpokládat, že tento trend bude pokračovat. S růstem počtu žákovských zařízení bude na dveře českých učeben stále více klepat koncept BYOD (Bring Your Own Device – přines si své vlastní zařízení) a čeští učitelé budou stále častěji stát před otázkou, zda namísto využívání školních zařízení nevyzvat žáky a studenty, aby při výuce využili svá vlastní zařízení. Školními zařízeními poté bude např. možné dovybavit žáky, kteří mobilní zařízení nevlastní.

Samotná zařízení však přirozeně nejsou cílem, představují především prostředky, které mohou výuku obohatit tím, že ji učiní více zajímavou a efektivní. Sluší se však zároveň říci, že už samotné využívání IT zařízení při výuce je důležitou hodnotou, neboť informační technologie pronikají do stále většího počtu profesí. Žáci, kteří informační technologie při vyučování využívají, tak mohou mít jistou výhodu v budoucnosti.

Přirozeně se pak nabízí otázka, jak konkrétně IT při vyučovací hodině smysluplně využít. Troufám si říci, že pomalu ale jistě končí doba, kdy využívání IT ve výuce spočívalo v jednorázové návštěvě počítačové učebny. Návštěva pak často spočívala v práci s výukovým programem a další hodinu se žáci či studenti vrátili k běžné výuce. Současnou tendencí není využívat IT jen v počítačové pracovně či v hodinách informatiky, ale smysluplně a efektivně zakomponovat využívání IT v různorodých předmětech. Takové využívání pak může usnadnit práci samotnému učiteli a pro žáky učinit hodiny zajímavější.

Zkušenosti z naší školy napovídají, že s větším zapojením IT do výuky roste potřeba využívat nějaký zastřešující systém, kde můžete shromažďovat a archivovat elektronické materiály a efektivně komunikovat se třídou. Ve svém článku proto shrnuji nejdůležitější postřehy a zkušenosti, které jsme v naší škole ohledně elektronické komunikace s žáky nasbírali. Moje osobní zkušenost pak vychází především z hodin dějepisu vyučovaných na druhém stupni ZŠ a MŠ Červený vrch v Praze 6. Součástí článku je také kritické zhodnocení zkušeností z vyučování.

b)    Komunikace se třídou v e-learningovém prostředí

Doba, kdy se žáci a studenti poprvé setkali s počítačem právě ve škole, je již dlouho minulostí. Mnoho žáků a studentů má dnes svůj vlastní tablet či chytrý telefon a jejich počet bude v následující době nadále růst. Stejná změna se ale odehrává na straně pedagogů, kde zejména mladší generace (ale nejen ta!) má své přípravy většinou právě v elektronické formě.

Dříve nebo později se začne nabízet otázka, jak výukové materiály rozličných druhů třídě předávat. Jako první varianta se přirozeně nabízí papír a v některých případech jde o nejefektivnější prostředek. V řadě jiných případů je však elektronická forma vhodnější. Zejména u delších textů, ve kterých žáci či studenti pracují jen se zlomkem obsahu, je tisk materiálu neefektivní. Z vlastní zkušenosti mohu navíc říci, že část žáků a studentů rozdané materiály pravidelně ztrácí. Další nevýhoda je v tom, že nemocný žák či student se k materiálům dostane před příchodem do školy jen velmi obtížně. V neposlední řadě se přes papír špatně předávají žákům a studentům odkazy na výuková videa umístěná např. na YouTube či na jiné výukové zdroje, které jsou umístěné on‑line.

Práce s elektronickými materiály s sebou nese řadu výhod. Mohou se jednoduše předávat odkazy a snadno se pracuje s multimédii. K materiálům se dostanou i nemocní žáci a studenti a v ideálním případě jsou všechny výukové materiály přehledně seřazeny na elektronickém úložišti. Právě poslední bod slouží jako argument, proč nepředávat žákům materiály pomocí e‑mailu. E‑mail je po papíru nejpřirozenější volbou, jak elektronické materiály předat. Mají ho velmi pravděpodobně všichni žáci či studenti a všichni včetně pedagoga s ním umějí zacházet. Stačí si ale představit, že se žák či student bude chtít vrátit k látce z předchozího měsíce. Taková látka by se v e‑mailových zprávách hledala jen velmi obtížné. Nemluvě o tom, že by na stejnou e‑mailovou adresu chodily také zprávy a materiály od jiných vyučujících.

Efektivnější je použít některý ze systémů řízení výuky (Learning Management System – LMS), ve kterém budou žáci rozděleni do jednotlivých kurzů. V rámci těchto kurzů, resp. skupin může pedagog snadno zveřejňovat výukové materiály či on‑line odkazy, které jsou potom v přehledném uspořádání dostupné všem žákům či studentům. Tím ale výhoda LMS nekončí. Se třídou je v něm možné komunikovat, tj. uveřejňovat v něm vzkazy, na které mohou studenti reagovat, vytvářet ankety či testy. U hodnocení testů pak mohou pedagogové díky automatickému vyhodnocení uzavřených otázek ušetřit mnoho času.

c)     Školní sociální síť

Systémů pro řízení výuky je celá plejáda. Od velkých placených cloudových systémů (např. Blackboard) přes cloudové systémy zdarma (např. EdModo či Google Classroom) až k systémům, které jsou instalovány na zpravidla vlastní server (Moodle). Zmínku si jistě zaslouží také ryze český projekt iTřída.

Sám jsem se pro výuku rozhodl využívat dva systémy: školní sociální síť Yammer a Moodle. Druhý jmenovaný je pomyslným nestorem LMS, který se prosadil po celém světě. Systém Moodle jsme dříve na celé škole využívali jako primární LMS, avšak nyní je využíván výhradně pro testování probrané látky. Primárním LMS se u nás ve škole stala sociální síť Yammer, které je součástí Microsoft Office 365.

Systém Moodle splňuje všechny požadavky na kvalitní systém řízení výuky s mnoha funkcemi a možnostmi. Jeho obsluha je ale komplikovanější, což může být zejména na základních školách překážkou jeho většího rozšíření mezi pedagogy. Také na naší škole byl systém pro svou relativní komplikovanost využívaný pouze hrstkou pedagogů. Prostředí navíc dnes působí mírně zastaralým dojmem. Škola v této době již využívala bezplatný systém Office 365 pro školní e‑maily a každý z žáků již měl v Office 365 svůj školní účet. Rozhodli jsme se zkusit využít jako náš systém pro řízení výuky sociální síť Yammer, která je součástí Office 365. Nebylo proto třeba zakládat žádné další účty či systém nějak propojovat se školní databází.

Větší intuitivnost a snadnost zakládání skupin pro předměty či různé projekty nakonec přebyly mnohofunkčnost systému Moodle. Zvýšil se také počet pedagogů, kteří elektronickou formu pro komunikaci se svými třídami začali používat. Klíčem byla a je podobnost školní sociální sítě s celosvětově známou sítí Facebook. Na rozdíl od ní je však školní sociální síť Yammer sítí uzavřenou a komunikovat na ní mohou pouze žáci a učitelé. Přestože bude dále ve článku popisována právě sociální síť Yammer, většina návrhů a aktivit je použitelná i pro sociální sítě založené na jiné platformě.

d)    Příklady využití školní sociální sítě v hodinách dějepisu

Již staří Římané věděli, že příklady táhnou, proto bych rád uvedl, jak sám školní sociální síť využívám. Často potřebuji žákům ve třídě něco oznámit či připomenout. Ať už jde o blížící se test, významné výročí, pozvánky na výstavy a jiné akce. Vše mohu snadno uveřejnit v naší skupině a k informaci se dostanou i žáci, kteří právě nejsou ve škole. V sekci informací pak zveřejňuji plán výuky pro následující hodiny. Žáci tak mají přehled o tom, co je čeká, i o tom, co vše jsme již probrali. Úprava plánu je jednoduchá a moji žáci ihned vidí všechny změny.

Vhodnou funkcí pro vyučování je používání jednoduchých anket, které se dají v prostředí sociální sítě vytvořit doslova pár kliknutími. Pro učitele mohou tyto ankety sloužit jako zpětná vazba. Díky jednoduchosti vytváření je navíc mohou vytvářet i samotní žáci a po kontrole pedagoga si takto navzájem ověřovat znalosti. Nejednou vznikly v mých skupinách ankety spontánně, protože se žáci chtěli ostatním pochlubit, že anketu již dokáží vytvořit sami.

Anketa v prostředí školní sociální sítě

V rámci hodin dějepisu žáci vytvářejí vlastní prezentace na konkrétní historické téma. Žáci si dříve prezentace nosili na flash discích či ukládali do svých osobních e‑mailů. Vždy to znamenalo drobné zdržení a odpoutání pozornosti žáků, kteří se velmi zajímali o to, co že to spolužák u učitelského počítače provádí. Jak náročné je pak pozornost žáků obrátit zpět správným směrem, ví asi každý pedagog nejlépe sám. S počátkem používání školní sociální sítě jsme si ve třídách zavedli pravidlo, že se žákovské prezentace budou uveřejňovat výhradně v naší dějepisné Yammer skupině. Prezentace si žáci sami nahrávají přímo do skupiny pro podporu výuky dějepisu, a já tak mám možnost prezentace předem prohlédnout a případně upravit. Především ale mohu prezentaci snadno zobrazit před hodinou přímo v prostředí sociální sítě. Sociální síť Yammer je totiž součástí Office 365, a dokumenty je možné zobrazit přímo v prohlížeči bez nutnosti je stahovat na PC a spouštět další aplikace. Mohu si tedy vše potřebné pro hodinu předem připravit a vyhnout se krátkým přerušením vynuceným instalací žákovských flash disků či stahováním a otevíráním souborů. Ve skupině mám navíc při ruce vše důležité: plán hodin, zajímavé odkazy i archiv všech materiálů.

Ukázka otevření souboru s prezentací přímo v prostředí sociální sítě

Kromě uveřejňování informací a materiálů lze sociální síť použít i pro odevzdávání domácích úkolů či jakýchkoli jiných prací v elektronické formě. Pro Yammer existuje navíc aplikace pro mobilní zařízení (Android, iOS i Windows), takže příspěvky lze snadno vkládat i bez přístupu k PC. Toho jsme využili např. při celoroční aktivitě, při které mají žáci za úkol vyfotit se s pamětihodností dle vlastního výběru a napsat k této „selfie“ s památkou, kdy a v jakém slohu byla postavena. Za každou takovou fotku jsou pak žáci odměněni. Při hodině pak s touto „selfie“ dále pracujeme, všímáme si prvků typických pro daný sloh či historie, která je s místem spjatá. Je velký rozdíl, zda při podobném výkladu použijete obecnou fotku či fotku od některého ze spolužáků. Taková fotka třídu zaujme více než obecná fotka pamětihodnosti a se získanou pozorností žáků pak lze dále pracovat.

„Selfie“ s oblíbenou pamětihodností

V souvislosti se stavebními styly využíváme ještě jinou aktivitu – puzzle Jigsaw Planet na adrese jigsawplanet.com. Ta již s využitím školní sociální sítě souvisí jen velmi volně. Sociální síť v tomto případě slouží pouze jako místo, kde žáci najdou odkaz na konkrétní puzzle obrázek. Puzzle využívám jako odpočinkovou aktivitu. Žáci mají za úkol sestavit obrázek, při sestavování je možné nechat žáky soutěžit na rychlost, ale není to nutné. Aktivita je vhodná zejména pro práci s tablety, přičemž jeden tablet je možné použít také pro skupinu žáků. Se sestaveným obrázkem lze stejně jako v případě „selfie“ s památkou dále pracovat. Puzzle lze použít pro rozličné aktivity, konkrétní využití záleží jen a jen na naší kreativitě.

Puzzle na tabletu jako práce s historickými slohy

Komunikace skrze školní sociální síť je také vynikající pro rozličné školní projekty, protože je možné komunikovat kdykoli a odkudkoli. Toho jsem využil např. při koordinaci skupiny žáků, kteří se podíleli na projektu Příběhy našich sousedů, ve kterém zpracovávali příběh pamětníka Bohumila Glückaufa, který byl za protistátní činnost vězněný v nacistických káznicích a na konci války šel jeden z tzv. pochodů smrti. Na školní sociální síť jsme přidávali materiály a fotodokumentaci z interview. Samotný rozhovor pak žáci natáčeli pomocí školních tabletů. Příkladné využití technologií pak korunoval fakt, že byl celý rozhovor uveřejněn v digitálním archivu Paměti národa a zůstane tak zachován jako cenné svědectví, které by bez práce žáků mohlo být zapomenuto.

Práce na projektu „Příběhy našich sousedů“

Závěrem ještě zmíním, že máme v předmětových skupinách stálý odkaz na žákovský elektronický sešit, který mohou žáci využívat v rámci aplikace OneNote. Jsem přesvědčen, že v blízké budoucnosti bude tematika elektronických školních sešitů stále více aktuální. Tematika elektronických školních sešitů je však rozsáhlá a jde nad rámec tohoto článku.

e)    Kahoot.it

Tento norský projekt od svého vzniku v roce 2013 získal desítky miliónů uživatelů po celém světě a jeho popularita dále roste. Kahoot.it s problematikou školní sociální sítě přímo nesouvisí, tento nástroj ale v hodinách  dějepisu využíváme tak často, že si svou zmínku rozhodně zaslouží. Myšlenka, na které je Kahoot postaven, je přitom až překvapivě jednoduchá. Učitel či žák vytvoří ve webovém rozhraní uzavřené otázky s maximálně čtyřmi odpověďmi a test či anketu spustí. Žáci se následně do testu, resp. ankety přihlásí pomocí zobrazeného sledu číslic a poté se žákům promítají s časovým limitem otázky, na které odpovídají pomocí jakéhokoli zařízení, které má připojení na internet. Otázky se zobrazují pouze na PC učitele, v klasické třídě je proto nutné použít větší zobrazovací plochu (projektor či obrazovka s velkou úhlopříčkou). Zařízení, která žáci využívají, fungují pouze jako hlasovací zařízení. Výhodou je, že lze využít jakkoli malé zařízení, tedy i malé žákovské mobilní telefony. Musejí být ale připojené na internet, což může zajistit fungující školní Wi-Fi síť.

Právě snadnost využití žákovských zařízení je podle mého názoru jedním s faktorů, který ovlivnil úspěch tohoto dnes již světového fenoménu. S rozšiřováním konceptu Bring Your Own Device se dá očekávat, že počet aplikací a systémů, které na tomto konceptu stavějí, bude přibývat.

V praxi je kvůli využití vlastních zařízení nutné dovybavit pouze ty žáky, kteří takové zařízení nemají. A ze své vlastní zkušenosti můžu říci, že je velký rozdíl v tom, zda si na hodinu nesete v ruce čtyři tablety pro dovybavení žáků, nebo jich přivážíte třicet pro celou třídu. Ve své výuce používáme Kahoot především pro  rychlou zpětnou vazbu, která zabere obvykle 5–10 minut. Díky přehlednému reportu, který se vygeneruje po každém testu či anketě, je možné Kahoot využít i pro známkované ověření znalostí. Zejména v případě známkovaných testů je však důležité myslet na individuální poruchy učení jednotlivých žáků a nějakým způsobem je zohlednit, např. prodloužením času pro odpovědi.

Ukázka prostředí Kahoot z hodiny dějepisu v 9. třídě. Vlevo je učitelem promítaný obraz na plátno či interaktivní tabuli, vpravo žákovský telefon, který slouží jako hlasovací zařízení.

f)      Závěr

Školní sociální síť může pomoci učinit komunikaci mezi žáky a pedagogy snazší a efektivnější. Kromě samotné komunikace lze školní sociální síť použít pro rozličné výukové aktivity a koordinaci školních projektů. Učitelé mohou skrze školní sociální síť alespoň částečně vstoupit do světa, ve kterém se žáci a žákyně denně pohybují, a využít tento svět pro své výukové cíle.

3.   Autoevaluace používání školní sociální sítě

Školní sociální síť a aktivity s ní spojené se na naší škole používají dvě čtvrtletí. Oproti předchozímu stavu, kdy jsme používali především systém Moodle, se zhruba zdvojnásobil počet pedagogů, kteří elektronickou komunikaci se třídou aktivně používají. Ještě větší úspěch má školní sociální síť u žáků, kde ji aktivně používá na 370 žáků školy (z celkových zhruba 700 žáků), konkrétně celý druhý stupeň a některé třídy ze stupně prvního. Žáci sami aktivně zakládají sociální skupiny pro své třídy nebo se sdružují podle společných zájmů. Hlavní cíl, tedy zlepšit komunikaci mezi třídou a učitelem a přiblížit ji tomu, co je žákům vlastní, se podařilo naplnit. Žáci a žákyně navíc díky prostředí školní sociální sítě vidí, že informační technologie a internet lze využívat také pro vzdělávání. To je pro dnešní generaci, která tráví mnohem více času na internetu než u televize, velmi důležité.

Aktivně začalo sociální síť na naší škole využívat přibližně deset pedagogů. Ačkoli se jedná o výrazný posun oproti systému Moodle, stále se jedná pouze o zhruba 20 % pedagogů ve škole. Dobrým signálem je, že pedagogové, kteří síť aktivně používají, tak činí z vlastního zájmu a bez vnějšího tlaku. Z genderového hlediska odpovídá poměr zapojených pedagogů a pedagožek poměru v učitelském sboru. Z hlediska věku pak převažují spíše mladší pedagogové a pedagožky, jde ale jen o mírnou převahu.

Velkou překážkou v nasazení školní sociální sítě může být na mnoha školách absence školních účtů  žáků či studentů. Naše výchozí pozice byla příznivá v tom, že každý žák měl již svůj školní účet v Office 365, a nasazení systému Yammer bylo proto jednoduché. I naše škola však před několika lety procesem vytvoření žákovských účtů prošla, a protože jsem u jejich zrodu sám stál, vím dobře, že se jedná o náročnou práci, kterou je nutné předem dobře rozmyslet. Jakmile ale škola školní účty pro žáky či studenty zavede, bude z tohoto kroku již jen profitovat.

Ačkoli existuje dotyková aplikace školní sociální sítě Yammer pro všechny hlavní mobilní platformy, většina žáků využívá klasický přístup přes internetový prohlížeč, kde je nutné se přihlásit. S růstem počtu vlastních žákovských zařízení lze ale předpokládat také růst počtu žáků, kteří budou využívat mobilní aplikaci. S aplikací je možné mnohem lépe pracovat v terénu, protože dokáže přímo využít fotoaparát/video mobilního zařízení a tím podpořit kreativní formu vyučování. Navíc částečně odbourává nutnost být v terénu stále on-line. Aplikace a mobilní využití tak zůstávají příležitostí do budoucna.

Z principu fungování sociální sítě jako takové je třeba mít na paměti hrozby, které s sebou taková síť přináší. Síť je interní, takže je možné vyloučit obtěžování žáků a žákyň externími uživateli. To, co vyloučit nelze, jsou však interní hrozby. Z nich je nejpalčivější kyberšikana, která se může odehrát prostřednictvím soukromých zpráv či v rámci uzavřených žákovských skupin. Administrátor systému má sice právo do těchto skupin nahlížet, avšak ideální je podobným případům předcházet a ještě před prvním použitím sítě stanovit jasná pravidla jejího používání. Tato pravidla by ideálně měla být součástí školního řádu. Rozsáhlá pravidla, která jsme si ve škole stanovili, by se dala shrnout do následující věty: „Co je nevhodné ve třídě, je nevhodné i na sociální síti.“ Seznámení s pravidly pak zapisujeme do elektronické žákovské knížky stejně jako např. seznámení s bezpečností v určité pracovně. Díky kladení důrazu na pravidla se během téměř půlročního používání na naší škole neobjevil žádný závažný případ nevhodného chování.

Školní sociální síť Yammer nedokáže ze své definice nahradit všechny funkce plnohodnotných systémů pro řízení výuky. Její předností je však jednoduchost, kterou si během několika málo týdnů získala oblibu pedagogů i žáků. Oproti době, kdy jsme na naší základní škole používali klasický systém pro řízení výuky, stoupl počet uživatelů z řad pedagogů na dvojnásobek a počet uživatelů z řad žáků se přibližně zčtyřnásobil. Celkově tedy školní sociální síť splnila očekávání, která jsme do ní vkládali.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Miroslav Dvořák

Hodnocení od uživatelů

E Kocourek
26. 6. 2016, 22:08
Vynikající článek! Požadavky na SW prostředky pro výuku, přehled jak se jednotlivé prostředky s těmito požadavky vyrovnávají, výhody a nevýhody, vlastní zkušenosti, školní zkušenosti a statistika, návrhy pro běžnou praxi a návrhy spíše exotičtější. Špičkové!
Mám pár poznámek, ale předznamenávám, že proti hvězdné úrovni článku jsou úplně, ale úplně malicherné.
Zarazilo mě hodnocení prostředku Moodle: "splňuje všechny požadavky na kvalitní systém řízení výuky". Cože?! Naštěstí autorův popis pokračuje "Jeho obsluha je ale komplikovanější, což může být zejména na základních školách překážkou jeho většího rozšíření mezi pedagogy. Také na naší škole byl systém pro svou relativní komplikovanost využívaný pouze hrstkou pedagogů." Pan autor zřetelně ví o čem mluví, ale vyjadřuje se o mnoho diplomatičtěji, než by se na jeho místě vyjadřoval jiný uživatel Moodlu.
Bohužel ve mně hlodá podezření, zda se pan autor nevyjadřuje diplomaticky i o těch ostatních prostředcích, které zmiňuje (a o kterých já nic nevím).
Moje druhá malicherná poznámka se týká využití e-mailu. Pan autor správně vyzdvihuje úložiště ("v ideálním případě jsou všechny výukové materiály přehledně seřazeny na elektronickém úložišti" - naprostý souhlas!) ale s následujícím tvrzením nesouhlasím: "Právě poslední bod slouží jako argument, proč nepředávat žákům materiály pomocí e‑mailu." Neměl snad pan autor na mysli "proč primárně nepředávat žákům materiály pomocí e‑mailu" ? Cožpak nelze mít materiály "přehledně seřazeny na úložišti" a současně je vybraným žákům (dlouhodobě nemocní, žáci na individuálu) předávat (či spíše vypichovat, zdůrazňovat) e-mailem?
Schválně, zda pan autor časem nezjistí, že výukové materiály mohou být umístěny a zpřístupněny adresátům ještě efektivněji nežli na úložišti.
Ivan Ryant
27. 6. 2016, 10:55
Yammer? Ten název mi připomíná jednoho staršího kolegu -- kéž JHVH veváže jméno jeho do svazku živých -- který Jammertal nazýval Nuslí (Nussel nebo Jammertal -- prašť jako uhoď). Jamrovat jako ajvajovat, tak to by se alternativní svobodný produkt mohl jmenovat Ay-vay. Hlavní věc, že Yammer funguje a uživatelé ho rádi užívají.
Bořivoj Brdička
27. 6. 2016, 10:57
Opravdu s velkým potěšením sleduji, jak se úroveň využití technologi Na Červeném Vrchu zvyšuje. Zdá se, že tato ZŠ bude brzy vzorem pro model 1:1. Chce se mi jen dodat, že vývoj v oblasti použitelných výukových multiplatformních aplikací je překotný, a proto je třeba ho neustále sledovat a modifikovat. Jen rozhodnutí o tom, kterou platformu použít jako základ, je třeba vnímat jako dlouhodobé. Před tímto krokem je proto třeba zvažovat všechny možností. V našich podmínkách přichází v úvahu nejen Microsoft, ale také Google a v určitých případech asi i Apple. 
Janek Wagner
2. 7. 2016, 10:06
Souhlasím s kolegou Brdičkou: vývoj je neuvěřitelně překotný a je dobře, že ho někteří učitelé a některé školy stíhají sledovat a dokonce některé produkty implementovat... a o tom všem informovat ostatní ;-) Volba platformy je nelehkým úkolem, ale není už problém provozovat obě dominantní, tedy Google Apps for Education i MS Office 365, s využitím jednotného účtu (SSO). Faktem je, že podpora tohoto řešení z obou stran je velmi rozpačitá, ale řada škol ho provozuje bez problémů (tedy zatím vím o těch mimo ČR).
K textu má jen několik poznámek:
- většina systémů LMS je de facto i sociální sítí a také úložištěm, obecně online služby implementují sociální prvky či funkce běžných sociálních sítí, 
- Moodle existuje nyní i v cloudové verzi (https://moodlec….com/en/ ), správa může tedy být výrazně jednodušší, bohužel je zatím pro školy placená, na rozdíl od MS Office 365/Yammer či Google Apps for Education/Classroom.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Mediální výchova

Téma článku:

Informační a komunikační technologie