Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Role sociálních médií ve výuce
Odborný článek

Role sociálních médií ve výuce

17. 3. 2016 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Jiří Peňáz

Anotace

Úvaha nad rolí sociálních sítí ve výuce založená na studiích zahraničních odborníků spojená s návrhem, jak by problematiku měli vnímat učitelé.

Sociální sítě jsou samozřejmě důležitou součástí socializace v rámci vrstevníků, ale je s nimi spojena též celá řada problémů. Podívejme se, jak se na jejich roli ve vzdělávání dívají někteří zahraniční odborníci.

Sociální sítě se před našima očima rychle vyvíjejí. Je téměř nemožné vyhnout se vlivům této nové formy komunikace. Jsme-li dospělí lidé, je jen na nás, jakým způsobem s tímto fenoménem dnešní doby naložíme. Můžeme se řídit vlastním rozumem, můžeme se s někým poradit, pokud máme nějaké nejasnosti. Je však naší povinností, a to nejen jako pedagogů, ale i jako rodičů, usměrnit a poučit děti a dospívající tak, aby mohli bez obav využívat všech výhod sociálních sítí.

Social Media Revolution 2015 #Socialnomics

Pozitivní účinky sociálních médií na děti a mládež

Existuje mnoho pozitivních způsobů využití sociálních sítí. Nejde jenom o kontakty. Děti a dospívající mohou demonstrovat svoji kreativitu, komunikovat, učit se apod. Sociální sítě mohou nekonvenčním způsobem zaujmout žáky a motivovat je k učení [3]. Mohou se uplatnit při práci na domácím úkolu či při skupinových projektech.

Sociální sítě jsou důležitým aspektem života adolescentů. Mohou pomoci plachým dospívajícím v navazování přátelství či komunikaci s ostatními, protože nejsou „svazování“ kontaktem tváří v tvář [3]. Poskytují příležitost spojit se s těmi, kteří mají podobné zájmy. Jsou například místem, kde se dospívající (a nejen oni) mohou podělit s ostatními o své zážitky a zkušenosti v umění, hudbě nebo hrách [2].

Za pozitivní lze označit také skutečnost, jíž je rovnocenné postavení uživatelů. Uživatel není zatížen svým vzhledem, věkem, rasou, výši příjmu a dalšími okolnostmi, které jeho společenské vnímání ostatními v reálném světě ovlivňují.

Osobně považuji za největší výhodu možnost rychle zprostředkovat informaci. Nemám na mysli dozvědět se téměř ihned „kdo, kde, s kým“, ale pokud například žák tápe a není si jist, jak má něco udělat, na síti se to od spolužáků dozví velmi rychle.

Na sociální sítě se může člověk obrátit se svým problémem, žádostí o radu při řešení různých životních situací. Dospívající, kteří používají Facebook, prokazují více empatie ke svým přátelům na síti [3].

Negativní účinky sociálních médií na děti a mládež

Ačkoliv existuje mnoho pozitivních aspektů sociálních médií, negativních dopadů na děti a adolescenty je možná ještě více.

Sociální sítě mohou mít vliv na mentální zdraví teenagerů. Riziko negativního vlivu se stoupajícím využitím roste. Úroveň potěšení z přítomnosti na síti se může snižovat a pravděpodobnost, že se dostanou do potíží nebo budou jinak deprimováni, naopak stoupá. Dospívající, kteří nadměrně používají Facebook, mají tendenci být více narcističtí, antisociální, až agresivní [1].

Potvrdilo se to, co mnozí tuší – sociální sítě mají velkou schopnost rozptylovat. Mezi žáky všech stupňů studia dochází u těch, kteří bez kontroly světa online příliš dlouho nevydrží (za hraniční se uvádí interval 15 min.), k prokazatelnému zhoršení studijních výsledků – viz článek na Aktuálně.cz „Facebook straší psychology. Vychovává mladé narcisty“.

Kyberšikana nejenže dokáže přinášet svým obětem úzkosti, deprese, může též vést až k sebevraždě. Mnoho mladých uživatelů se může setkat s různými formami sexuálního obtěžování, či dokonce zneužívání.

Jedním z problémů, pokud jde o otázky ochrany soukromí na internetu, je, že nejen mladí lidé, ale i dospělí často nedodržují zásady ochrany osobních údajů. Mnozí si ani neuvědomují, že mohou být například ovlivňováni v tom, co kupují, protože reklamy se stávají cílenými, zaměřenými osobně. Je tomu tak proto, že weby sledují uživatelské zvyklosti, chování, četnost navštěvování určitých stránek, zaměření vyhledávaných informací apod. [2]

Učitel a sociální sítě

Tak jako v jiných profesích i učitelé by se měli za všech okolností chovat profesionálně. To znamená mimo jiné i schopnost posoudit, do jaké míry je ještě přípustné odhalovat své soukromí, když vystupují v roli „učitel“. Mnoho učitelů má možnost/povinnost používat k profesionální komunikaci školní e-mailovou adresu. Pokud se tedy rozhodnou vytvořit si profil na sociální síti a používat jej pro komunikaci se svými žáky, jako nejjednodušší alternativa se mi jeví založení čistě „profesionálního“ profilu s použitím pracovního e-mailu. Tento profil je pak vhodné využívat právě a jen k tomuto účelu (viz Soukromí je pryč, naučme se s tím žít!).

Nebude jistě od věci nechat si písemně potvrdit souhlas zákonných zástupců (v případě nezletilých žáků) s používáním konkrétní sociální sítě pro školní účely, publikováním jmen žáků, pořizováním a publikováním fotografií, jejich tvorby apod. Také bude vhodné do školního řádu zanést odstavec, ve kterém stanovíme přesná pravidla používání sociálních sítí.

Učitel by si měl vytvořit určitý vztah k žákům, kteří mu byli svěřeni, vždy však platí pravidlo vysloveně se se svými žáky online nepřátelit (to neznamená nekomunikovat). Žáci jsou především našimi klienty, kteří se mají pod naším vedením vzdělávat, a za to jsme také placeni.

Učitel by měl nalézt vhodný způsob využívání sociálních sítí pro účely výuky. Žáci takto sami zjistí, že tento způsob komunikace lze velmi dobře využít nejen pro zábavu se svými vrstevníky. Docela zajímavým způsobem sociální sítě využívají například vyučující češtiny pro cizince – viz Přednáška: Sociální sítě a audiovizualita ve výuce.

Závěrem

Stejně jako ve všech ostatních oblastech lidského konání je třeba dodržovat jednoduché pravidlo, které zní – všeho s mírou. Technologie není možno prohlásit za dobré nebo špatné, rozhoduje to, k čemu jsou použity. Vliv technologií je tím významnější, čím častější je jejich používání. Čím větší je neopatrnost plynoucí z neinformovanosti o podstupovaných rizicích, tím mohou být negativní dopady fatálnější.

Děti a mládež se s naprostou bravurou dokážou pohybovat na Facebooku a jiných sociálních sítích, jako by se s nimi narodili. Tomuto vývoji nelze zabránit, co bychom však jako učitelé měli dělat, je informovat je o všech úskalích a nebezpečích plynoucích z používání internetu.

Výborným pomocníkem může být internet sám, například weby známých projektů Bezpecne-online.cz, Bezpecnyinternet.cz a další. Nedávno mě zaujal nový projekt „Kraje pro bezpečný internet“, kde jsou kromě jiného dostupné též e-learningové kurzy. Kurzy jsou děleny podle cílové skupiny uživatelů na kurzy pro děti a žáky, pro rodiče, pro sociální pracovníky, pro učitele, pro policisty. Mohu doporučit absolvovat kurzy v tomto projektu nabízené. Učitel jich může po registraci (zdarma) dobře využít k informování žáků o dané problematice.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jiří Peňáz

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.