Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Zapojování tabletů do výuky má smysl
Odborný článek

Zapojování tabletů do výuky má smysl

19. 6. 2015 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Barbora Grečnerová
Spoluautor
Pavla Šabatková

Anotace

Tablety v posledních dvou až třech letech zavalily český trh, včetně toho vzdělávacího. Školy v rámci různých dotačních programů, jako byl např. EU peníze školám, inovovaly své IT vybavení a velmi často se rozhodly právě pro tablety. O oblíbenosti tabletů u žáků a studentů není sporu, je však otázkou, jak snadno s nimi pracují samotní učitelé a jak efektivně jsou schopni je zařadit do běžné výuky. . V následujícím příspěvku se zaměříme na čtyři oblasti vzdělávání, které podporují tablety.

Firmy dodávající hardware většinou nabízí krátké technické proškolení práce se zakoupenou technologií, které jen málokdy překročí hranice toho, jak tablet ovládat a jak do něj či z něj dostat data. Pro učitele je však zásadní především odpovědět si na otázku, proč mám se žáky tablet ve výuce vůbec používat, jaké jsou jeho výhody oproti jiným technologiím, kterými již škola disponuje. Jedná se opravdu o nástroj vzdělávání, nebo jen o zpestření výuky, kterým dá učitel zadosti znuděným žákům? V další fázi se poté učitel ptá, jak zorganizovat výuky ve třídě, v níž každý žák před sebou má tablet, na kterém se během okamžiku dostane polovina třídy na sociální síť nebo chat.

Evropský projekt Creative Classrooms Lab, podpořený grantem Evropském komise, reagoval na potřebu metodické podpory výuky s tablety. V rámci dvouletého projektu vzniklo celkem 7 výukových scénářů, které ukazují, jak lze tablety do výuky zapojit. Každý ze scénářů akcentuje určitou stránku  výuky, kterou tablety podporují. Scénáře jsou obecné a každý učitel si je upravuje dle svého vyučovacího předmětu a látky, kterou chce probírat. Jsou stejně dobře realizovatelné v matematice, přírodovědných či humanitních předmětech.

V rámci projektu se do pilotování zapojilo téměř 30 českých základních a středních škol a přibližně sedmdesát škol z dalších šesti zúčastněných zemí. Sedm oblastí definovaných ve scénářích jistě není kompletním přehledem všech metod výuky, k dosažení jejichž cílů tablety pomáhají. Jedná se však o centrální oblasti, které jsou spojeny s klíčovými kompetencemi 21. století a změnou způsobu vzdělávání. V následujícím příspěvku se zaměříme na první čtyři oblasti a nastíníme, jakou roli v nich mohou hrát právě tablety.

Kolaborativní učení

Kooperativní učení je zastřešujícím pojmem pro rozmanité vzdělávací přístupy zaměřené na spolupráci mezi žáky nebo mezi žákem a učitelem. Žáci pracují ve skupinkách a vzájemnou spoluprací se snaží propracovat k pochopení předloženého problému, společně hledají řešení modelových situací nebo tvoří skupinové výstupy.

Samotná spolupráce je dovedností, kterou si žáci musí osvojit a dále ji rozvíjet. Mohou se opřít o cílené vedení učitele, který je vždy připraven jim poradit a pomoci. Při tomto typu učení stojí ve středu zájmu žáci, kteří sdílejí své nápady a vědomosti s ostatními. Velmi důležitá je interakce dětí při řešení konfliktů, čímž získávají zkušenosti a upevňují dovednosti: sebekritika, sebereflexe a sebehodnocení.

Spolupráce žáků může podpořit rozvoj celého spektra kompetencí potřebných v 21. století, například komunikační dovednosti, interpersonální dovednosti, dovednosti kolektivního řešení problémů, kooperace, týmová práce a vůdcovské dovednosti. Kooperace je základním předpokladem pro sdílení cílů a úloh mezi členy skupiny.

Tablety podporují kooperativní formy učení (např. učení se s vrstevníky, mobilní skupinovou práci a projektovou práci) a dále umožňují:

  • shromažďovat podklady a zaznamenávat pokrok v plnění úkolu: provádět vlastní online výzkum; psát si poznámky; shromažďovat, zapisovat a zakreslovat nápady; pořizovat fotografie; kdekoliv a kdykoliv nahrávat materiály (zvukově nebo ve formě video záznamu), diskutovat
  • výměnu informací: se spolužáky, učiteli, odborníky a jinými osobami, např. prostřednictvím aplikací Skype, Hangouts nebo prostředí Twinspace
  • sdílení  nápadů/spolupráci  online: používání nástrojů pro online spolupráci, komunikační nástroje, nástroje pro sdílení (např. cloudová řešení), blogy, sociální média, také mezi školami synchronizovaně nebo nesynchronizovaně pracovat na sdílených dokumentech
  • získávat zpětnou vazbu: od učitelů nebo ostatních, například prostřednictvím online vzdělávacích prostředí jako Edmodo, ClassDojo

Převrácená třída

Koncept „převrácené třídy“ obrací naruby tradiční metody výuky. Výklad látky probíhá online mimo třídu, nejčastěji formou domácího úkolu, v rámci něhož se žáci mají samostatně seznámit s vyučovanou látkou. V hodinách se pracuje na úkolech vzešlých ze studia látky. Učitel pro žáky vytvoří nebo vybere materiály (např. videa, dokumenty, prezentace nebo screencasty). Žáci si zdroje a materiály samostatně prostudují vlastním tempem mimo vyučovací hodinu. Při tom zjišťují, s čím mají potíže a jaká témata bude třeba probrat s učitelem ve škole.

Přístup založený na konceptu převrácené třídy se snaží čas strávený ve třídě s učitelem co nejvíce využít k diskusi, sdílení a prohloubení získaných vědomostí a také umožnění přístupu žáků k online obsahu a službám mimo prostředí třídy a mimo vyučovací hodiny. Učitelé by měli žákům zadat smysluplné, uskutečnitelné a pedagogicky relevantní mimoškolní aktivity a připravit vhodnou kombinaci školních a mimoškolních úkolů. Tento přístup těží z toho, že stále více žáků má doma přístup k internetu, počítačům a tabletům.

Role tabletů v rámci metody převrácené třídy je zřejmá. Tablety umožňují:

  • přístup k materiálu pro domácí samostudium: videím, dokumentům, internetovým stránkám, návodům, a to jak online, tak i offline
  • přípravu otázek pro práci ve třídě: zaznamenávat si odpovědi, postřehy a nevyřešené otázky (ve formě textu, zvukového záznamu, video záznamu)
  • vést komunikaci: komunikaci mezi žáky mimo prostředí třídy prostřednictvím online vzdělávacího prostředí, např. Edmodo, přípravu na vyučovací hodinu se spolužáky, rozebírání složitých problémů
  • poskytovat zpětnou vazbu k samostudiu žáků: online písemky, na nichž si žáci ověří svůj pokrok a učitelé získají zpětnou vazbu, aby věděli, kterým pojmům bude potřeba se ve třídě znovu věnovat
  • pracovat během vyučovací hodiny kooperativně: prostřednictvím nástrojů pro online spolupráci, sdílených dokumentů

Personalizace výuky

Cílem je personalizovat učení, to znamená navrhnout aktivity, které odpovídají potřebám, dovednostem, schopnostem a vzdělávacím prioritám jednotlivých žáků. Personalizované učení využívá veškeré dovednosti a zkušenosti učitele. Učitel musí znát schopnosti všech žáků, jejich silné a slabé stránky, aby mohl navrhnout vhodné a stimulující vzdělávací aktivity. Učitel například může pomocí dotazníků, portfolií a osobních rozhovorů zjistit, jaký styl učení žákům vyhovuje a jaké mají vzdělávací priority. Konečným cílem je vést žáky k tomu, aby převzali odpovědnost za proces svého vzdělávání. Podpora samostatnosti v učení se netýká pouze vyhledávání a osvojování vědomostí, ale také hodnocení a stylů učení se, který se může u jednotlivých žáků lišit, různými cestami dojdou ke stejnému výstupu nebo osvojení znalostí.

Tablety mohou podpořit personalizované učení jak na straně žáků, tak na straně učitelů:

  • prostřednictvím online nástrojů pro hodnocení, např. ePace, pomohou určit studijní typ žáka, a to podle jeho upřednostňovaného stylu učení, silných a slabých stránek 
  • poskytnou přístup k nástrojům pro správu třídy – umožňujících mít přehled o žácích a jejich pokroku, např. ClassFlow  
  • umožní připravit obsah přizpůsobený různým stylům učení – prezentace, videa, zvukový záznam atd.
  • umožní žákům hlasovat o upřednostňovaném obsahu výuky, např. prostřednictvím aplikace EasyPolls
  • v personalizovaném vzdělávacím prostředí na tabletu poskytnou žákům přístup k individuálnímu souboru zdrojů, včetně personalizovaných aplikací, obsahu nebo vzdělávacích aktivit, např. vzdělávacích her
  • umožňují vést záznam o individuálním učení a pokroku, např. prostřednictvím eportfolií, blogů
  • umožňují sdílet náměty, co se žáci budou učit, např. na blozích nebo aplikaci Padlet, zamyšlení a závěry o tom, co se naučili, a o procesu učení

Tablety proměňují roli učitele a žáka

Vzdělávání v 21. století přináší změnu role učitele, který se stává průvodcem vzdělávání spíše než nositelem informací. Výuka s tablety tento vývoj potvrzuje. Během výuky, v níž byly zapojovány tablety, byla role učitele a žáků tato:

Učitelé

  • Průvodci, pozorovatelé, poradci
  • Motivují žáky
  • Plánují typy činností dle individuálních potřeb jednotlivých žáků

Žáci a studenti

  • Zkouší si různé role v závislosti na svých zájmech a dovednostech (reportéři, prezentující, mediátoři, oponenti, vedoucí)
  • Poslouchají ostatní a hodnotí vlastní pokrok
  • Pracují samostatně i ve skupinách
  • Pracují na úkolech i mimo školu a v čase mimo výuku

Jeden postřeh nakonec

Výstupy projektu i smysl toho, proč by tablety měly být součástí dnešní školy, shrnuje výrok Mgr. Martiny Baseggio z Gymnázia Hladnov, která byla do projektu zapojena jako pedagogický expert.

Zavedení tabletů a ICT do výuky je dlouhý proces, který výrazně změní dosavadní školství. Tablety dávají žákům i učitelům možnost spolupráce, která nepotřebuje 45 minutovou hodinu ani ohraničenou třídu, je to vyučování založené na komunikaci, sdílení informací a zodpovědnosti za vlastní výstupy. Rozhodně je nové pro obě strany, učitele i žáky.

Zdroje:

Publikace shrnující výstupy projektu je k dispozici v příloze.
Všech sedm scénářů je k dispozici zde.
Webová stránka projektu: www.creative.eun.org

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
1.15 MB
PDF
CCL - Publikace shrnující výstupy projektu

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Barbora Grečnerová

Hodnocení od uživatelů

E Kocourek
20. 6. 2015, 22:49
Učitelé by měli žákům zadat smysluplné, uskutečnitelné a pedagogicky relevantní mimoškolní aktivity - rozhodně ano! A stejný požadavek můžeme směle vztáhnout i na školní aktivity. Úkol připravit vhodnou kombinaci školních a mimoškolních úkolů už z toho vyplývá téměř automaticky. Na rozdíl od autorky soudím, že tyto požadavky s okolností, že stále více žáků má doma přístup k internetu, počítačům a tabletům, téměř vůbec nesouvisí.
Pokud by učitelé úkolovali svoje studenty výše uvedeným způsobem, skvělé výsledky by se nepochybně záhy dostavily. Školní inspekci by pak stačilo jenom obcházet školy a kontrolovat, zda opravdu všechny zadávané úkoly jsou smysluplné, uskutečnitelné a pedagogicky relevantní.

Pokusme se na začátku ujasnit některé nejasné či sporné pasáže. Čtenář může získat dojem, že autorka doporučuje, aby i učitel během vyučovací hodiny (nebo dokonce při přípravě na hodinu) používal tablet. Doufám, že tak to nebylo míněno.
Dále je v článku zmíněna otázka, proč mám se žáky tablet ve výuce vůbec používat, jaké jsou jeho výhody oproti jiným technologiím, kterými již škola disponuje. Tato otázka mi připadá špatná a zavádějící. Učitel by přece měl uvažovat opačným směrem - potřebuji pro činnost, kterou chci se studenty provádět, nějakou technologii? Pokud ano, postačí technologie, kterou škola již disponuje? Nebo je nezbytná nějaká další funkčnost - taková, kterou stávající zařízení nemají a kterou tablety mají?
Další otázka je naopak velice trefná. (Ale tabletoví pokrokáři by neměli podléhat iluzi, že tato otázka se vynořila až s příchodem tabletů.) Jak zorganizovat výuku ve třídě, v níž každý žák před sebou má tablet, na kterém se během okamžiku dostane (...) na sociální síť nebo chat. Odpověď začíná slovy "Není to snadné" a dál už to každý učitel zná a ne-učitel si dokáže něco domyslet. Podotknu jen, že právě zde se oddělí zrno od plev a skuteční studenti, vybavení potřebnou motivací a sebekázní, od osob, které se pouze z nejrůznějších důvodů dostavují do učebny. Dobrý učitel musí být schopen takovouto separaci provést rychle - v řádu týdnů, maximálně měsíců.
Zdůrazňuji, že jsem napsal "musí být schopen", nikoli že onu separaci má skutečně provést a "vzdělávání nehodné" ze třídy vyházet.
A ještě podotknu, že s tímto problémem se snáze vyrovnají na škole, která předpokládá (a umožňuje!), že studenti jsou on-line po celou dobu svého pobytu ve škole - o přestávkách i při vyučování, při výkladu i při psaní písemek, nežli na škole, která studentům v připojení brání (byť i jen nefunkční či nespolehlivou školní sítí) a milostivě jim je povolí jen ve vybraných "pokrokových" hodinách (které to pak nutně odskáčou za všechny ostatní).


Kolaborativní učení
by (možná) mělo smysl, buď kdyby všichni studenti byli přesně stejní - stejně schopní, stejně motivovaní, stejně komunikativní, atd. apod. - nebo kdyby jako subjekty vůči škole vystupovali ne jednotliví žáci, ale skupiny žáků. Ani jedno, pokud vím, neodpovídá skutečnosti. A proto kolaborativní učení narazí na nesnáze při hodnocení činnosti jednotlivých studentů v nejrůznějších situacích - když jeden student dělá práci za celou skupinu, když jeden student sabotuje práci skupiny, když jeden nebo i více studentů ve skupině nedokáže pracovat v požadované kvalitě a rychlosti.

Tablety, tablety, tablety
Z celého článku, ostatně stejně jako z celkového působení příznivců tabletů a prosazovatelů dotykovosti, získávám dojem, že jim jde o tablety, a nikoli o funkčnost tabletů. Osobně soudím, že by mělo jít o funkčnost, a to v každém jednotlivém případě (např. výukového projektu) o přesně vymezenou funkčnost, takže by nemělo pranic záležet na tom, zda onu požadovanou funkčnost studentovi poskytuje jeho chytrý telefon, PDA, netbook, notebook nebo tablet.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Informační a komunikační technologie 2. stupeň