Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Jak na metodu převrácené třídy
Odborný článek

Jak na metodu převrácené třídy

12. 2. 2015 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Jiří Tůma

Anotace

Přehled doporučení, které předkládají ve svých blogových příspěvcích odborníci na převrácenou třídu.

Využití výukového modelu převrácené třídy, který popsali mimo jiné Zuzana Kadlecová v článku „Khan Academy a ‚převrácená‘ třída“ nebo Bořivoj Brdička v článcích „Převrácená třída podle Dr. Lodge“ a „Má převrácená třída smysl?“ se stává stále více centrem pozornosti učitelů zavádějících do svých aktivit technologie. Úspěch je ve velké míře závislý nejen na schopnostech a aktivitě jednotlivých žáků, ale především na vzdělávací metodě, kterou zvolí jejich učitel. Pojem „převrácené“, nebo také aktivní učení, je termínem, který odkazuje na několik metod výuky, založených na vlastní odpovědnosti žáka za učení. Typicky se tak děje studiem výukových tutoriálu ve formě videí s výkladem dříve, než je příslušné téma řešeno ve výuce. Díky tomu, že se část aktivit přesouvá do mimoškolního prostředí, může učitel využít učební hodinu jinak než je běžné v tradiční výuce. Celý proces ale není jen prostým přenesením tradiční frontální výuky do tutoriálů bez dalších zásadních změn výukových postupů.

Vybral jsem pro vás několik podstatných informací ze zpráv, které na téma převrácené třídy na svých blozích publikovali odborníci na tuto problematiku.

Kelly Walsh

Modely převrácené třídy se zabývá např. Kelly Walsh, která v článku Flipping the Classroom Facilitates Active Learning Methods [1] uvádí 5 výukových metod pro převrácení výuky, které podporují následující modely:

1. Zkušenostní učení je jedním z modelů, které uvádí ve svém výčtu, Kelly Walch odkazuje na článek Dr. Jackie Gerstein Flipped Classroom: Full Picture for Higher Education a doporučuje navštívit výukový cyklus podle následujícího schématu.

Zkušenostní učení podle Jackie Gerstein [2]

Na obrázku je znázorněn proces převrácené třídy, který začíná nabýváním zkušeností například pomocí her, experimentů, společných projektů atd. V dalším kroku žáci objevují, co o daném tématu řekli odborníci. Informace jsou jim prezentovány prostřednictvím audio nebo video lekcí, on-line chatů. Ve třetím kroku mají žáci za úkol reflektovat pochopení toho, co se naučili v první a druhé fázi. Studenti mohou promítnout vlastní pochopení obsahu či tématu do blogů, diskuzí případně audio nebo video nahrávek. V rámci standardní třídy je to fáze kdy jsou studenti zkoušeni z dané látky. Během poslední fáze by měli žáci předvést, co se naučili, a aplikovat vědomosti způsobem který jim dává smysl. S každým novým výukovým tématem se koloběh opakuje. [2]

2. Badatelsky orientovaná výuka je charakteristická tím, že studenti musí sami nejprve dospět do situace, v níž potřebují znát určitou informaci k tomu, aby mohli řešit daný problém – tedy musí bádat. Znovu se ukazuje, že je podobný cyklus, jaký byl popsán výše nezbytný. Pouhým zadáním tutoriálu s výkladem žákům jako domácí úkol nelze zájem vyvolat a proto také pouhé převrácení tradiční třídy končí často nezdarem.

3. Projektově orientovaná výuka (PBL) klade důraz na praktické uplatňování učiva, které pomůže provést studenta celým cyklem učení. Je opět velmi podobné předchozím modelům, jen je příslušná aktivita jasněji časově i obsahově vymezena.

4. Problémově založená výuka je opět v mnoha směrech podobná předchozím modelům. I v tomto případě se jedná o praktické uplatnění vědomostí. V článku Scaffolding Techniques in the Flipped Classroom na webu Digital Sandbox učitel a ředitel Mike King vysvětluje: „Problémově založená výuka v převrácené třídě je zaměřena na prezentaci problému, nikoli přednášek, úkolů či cvičení. Vzhledem k tomu, že pouhý příjem znalostí není cílem výuky, je jím jejich aktivní použití k vyřešení problému“.

5. Konstruktivistické pojetí učení podle Walsh je založeno na aktivní účasti studentů na řešení problémů a kritickém myšlení. Studenti mají možnost ovlivnit učební postupy tak, aby pro ně byly relevantní a poutavé. Tím si budují své vlastní znalosti.

Jak vidíte, všechny modely jsou si velmi podobné, i když mají různé názvy. Jasně naznačují, že spolu se zavedením převrácené třídy je nutné též opustit tradiční výukové postupy a postoupit do světa všudypřítomných technologií, informací a propojenosti.

Další silnou teorií učení, která podporuje převrácenou výuku, kterou Walsh odkazuje, je tzv. Mastery Learning. Sams a Bergmann věnovali tomuto tématu celou kapitolu ve své knize Převraťte svou třídu: získejte každého studenta, v každé třídě, každý den. Bloggerka Tina Rosenberg vysvětluje: "V tradiční třídě učitel musí zaměřit přednášku na průměr třídy, takže se rychlejší žáci nudí a pomalejší nestíhají. Diferenciace a personalizace jsou velké výzvy. Mastery learning dovoluje každému studentovi učit se svým vlastním tempem a dosáhnout svého maxima (mistrovství)". [1] [3]

Joe Hirsh

Joe Hirsh publikoval na serveru Edutopia 4 kroky ke snadnému zavedení převrácené třídy. [4] Jejich podstatou jsou doporučení pro autory video-tutoriálů.

1. Nejprve výukové cíle, pak výstupy

Vytvoření videa, aniž by byla nejprve stanovena jeho vzdělávací hodnota, by se dalo přirovnat k zapřáhnutí vozu před koně. Tento postup označuje Hirsh za kontraproduktivní. Rozumnějším přístupem je podle něj identifikace cílů lekce, a to od nejjednodušších až po nejsložitější. Dále je nutné vytyčit cestu poznání, kterou se budou žáci ubírat. K nižším cílům patří to, „co“ by mělo být dosaženo prostřednictvím videa, k vyšším „jak a proč“. Ty jsou pak předmětem hlubšího studia s přímou podporou učitele. Cyklus Jackie Gerstein je do určité míry i zde přítomen.

Učitelé, kteří úspěšně aplikují převrácenou třídu, vždy začínají definováním cílů výuky. Nezačínají tedy tvorbou samotného videa, ale zabývají se tím, co mají žáci na konci umět a pochopit.

2. Využijte bohatou představivost a srozumitelnou řeč

Výuka pomocí vizuálního média, např. videa, je osvěžující a představuje výzvu. Video by mělo komprimovat úvodní informace do pěti minut a ponechává jen malý prostor pro slovní „odpad“ nebo nenápadité sekvence. Poté, co byly stanoveny hlavní cíle, kterých mají žáci dosáhnout, je čas si připravit prezentaci a doplnit ji obrázky a grafy. Rovněž není špatné si k videu napsat předem scénář. Do něj je dobré zahrnout podněty, které pomohou hladce přejít z jednoho snímku k dalšímu. Je třeba se ale vyhnout květnatému jazyku a rozvláčnému monologu. Nedotknutelným pravidlem pro tvorbu výukového videa je: „Být přímý, být jasný, a rychle od toho“.

3. Udělejte video, které ukáže, co studenti vědí

Vytváření videí je snazší než kdy jindy díky volným a snadno použitelným screencastingovým platformám. Otázkou ale je, co s nimi dělat po post-produkci. Hosting videa na kanálu YouTube nebo na webu či blogu je snadný, ale neposkytuje zpětnou vazbu o tom, co studenti dělají (zda se na něj vůbec podívali). Jednou z možností hostingu umožňujícího analýzu použití je eduCanon, interaktivní video prostředí dovlující učitelům videa dělat interaktivní. Umožňuje pokládat dotazy k tématu, větvit postup se podle odpovědí a zaznamenávat výsledky. Microsoft nedávno vyvinul podobnou aplikaci nazvanou Office Mix, který transformuje Power Pointové prezentace (verze 2013) do interaktivních videí s kvízy (Udělejte ze svých prezentací interaktivní výukový materiál).

4. Vezměte rodiče „na palubu“ (Onboarding)

Pokud chce učitel zavést koncept převrácené třídy, potřebuje podporu rodičů. Proto je nutné důvody smysluplně rodičům vysvětlit. Rodiče jsou aktivními partnery učitelů při vzdělávání dětí, a pokud se část aktivit odehrávat mimo školu je jejich podpora nezbytná. Flipped Learning Network nabízí specializovaný Onboarding packet, který je vhodné  před nasazením nových metod poskytnut rodičům k tomu, aby se z nich stali spojenci učitele. Je ale třeba vše vysvětlit ještě při osobním setkání.

Přínos převráceného učení je významný. Učitelé mohou ušetřený čas využít ve třídě k dosažení vyšších forem myšlení žáků (úrovní Bloomovy taxonomie).

John Bergmann

Metody využití ušetřeného času k prohloubení znalostí studentů popsal John Bergmann ve svém článku Flipped-Learning toolkit: 3 ways to take your students deeper [5].

1. Pomoc s méně srozumitelným obsahem

V běžných třídách se studenti seznámí s obtížným učivem nejprve v rámci výuky a poté ho musí nastudovat sami doma. V převrácené třídě dostanou k samostudiu jednoduchý obsah a těžší látku s nimi procvičuje učitel ve třídě.

2. Oprava mylné představy

Při tradičním výkladu nemá učitel prostor pro rychlé odhalení vznikajících omylů. V převrácené třídě při práci s jednotlivci či malými skupinami studentů může učitel případné mylné představy žáků ihned korigovat.

3. Dotazování

Video může obsahovat sérii otázek, které slouží ke kontrole, zda žák obsah pochopil. Ve třídě následuje diskuze o těchto otázkách.

Student díky této metodě získá osobnější kontakt s informacemi. A zvýší se také spolupráce mezi studenty, kteří se naučí pracovat společně. Převrácené učení znamená, že učitelé méně mluví a více naslouchají. Studenti jim za to budou vděčni.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jiří Tůma

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.