Domů > Odborné články > Předškolní vzdělávání > Rozvoj přírodovědné gramotnosti v předškolním vzdělávání
Odborný článek

Rozvoj přírodovědné gramotnosti v předškolním vzdělávání

2. 2. 2015 Předškolní vzdělávání
Autor
Mgr. Hana Splavcová
Spoluautor
Hana H. Vatalová

Anotace

Přírodovědná gramotnost je poměrně nový pojem, který bývá využíván v souvislosti se vzděláváním. V předškolním vzdělávání se jedná v podstatě o poznávání přírody, naplňované vzdělávacími cíli uvedenými v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. V článku se zaměřujeme na jednu z oblastí poznávání přírody – svět rostlin. Pro vzdělávací aktivity je třeba volit cíle přiměřené věku, možnostem a schopnostem dětí. Každá činnost musí být motivující, hravá, prožitková. Uvedené náměty by měly pomoci učitelkám MŠ při jejich přípravě, nastavování vzdělávacích cílů a volbě konkrétních činností.

Úvod

V současné době se můžeme v různých periodikách, publikacích i metodických materiálech setkat s pojmem "přírodovědná gramotnost". V předškolním vzdělávání se jedná především o podporu zájmu dětí zkoumat okolní svět prostřednictvím hry a prožitku, o vytváření pozitivního vztahu k přírodě, poznávání přírody a přírodních jevů.

Přírodovědná gramotnost prolíná všemi vzdělávacími oblastmi a její rozvoj podporujeme naplňováním vzdělávacích cílů z RVP PV.

Poznávání přírody je přirozenou součástí předškolního vzdělávání. Svět přírody přibližujeme dětem různými činnostmi venku i ve třídě. Na několika příkladech bychom vám chtěli nabídnout možnosti variability činností pro děti různého věku. Není třeba vždy hledat jiné činnosti pro děti různého věku, je možné přizpůsobovat připravené úkoly možnostem dětí zvyšováním míry náročnosti, rozšiřováním škály. Jinak řečeno, co děláme s malými dětmi, můžeme téměř vždy dělat zároveň trochu jinak s většími.

Autor díla: Bc. Hana H. Vatalová
Ukázka výtvarné činnosti v MŠ

 

Autor díla: Bc. Hana H. Vatalová
Ukázka výtvarné činnosti v MŠ

Poznávání přírody je velmi širokým tématem, které nelze postihnout najednou. Tentokrát se zaměříme na svět rostlin. Nebudeme nabízet konkrétní aktivity, ale pokusíme se nastínit rozdíly v přípravě učitelky pro zadávání vzdělávacích cílů určených dětem různého věku.

Při stanovování vzdělávacích cílů postupujeme podle věku dětí od výrazných rozdílů k menším. Ve všech činnostech vycházíme z podmínek dané lokality a vývojového rozložení dané skupiny dětí. Pokud je to možné, dopřejeme dětem pozorování zblízka, případně dotyk či manipulaci se zkoumaným objektem. Poznávací činnosti propojujeme s básničkami, říkadly, písničkami, hudebně pohybovými činnostmi. Podporujeme rozvoj slovní zásoby. Sledujeme proměnu kontextu objekt ↔ slovo.

Lokální možnosti mateřské školy

Pro vzdělávání v mateřské škole jsou vždy rozhodující místní podmínky. K těm patří samozřejmě vlastní vybavení školy, personální obsazení, velikost školy a uspořádání tříd.

Další podmínkou, důležitou pro aktivity mimo budovu školy, je lokalita, ve které se mateřská škola nachází. Jiné podmínky pro seznamování s přírodou bude mít vesnická škola v blízkosti lesů, polí a luk. Jiné podmínky budou ve velkých městských školách (například sídlištních). K těmto podmínkám je třeba při plánování činností přihlížet.

Přímý kontakt s přírodou je nenahraditelný. V různých lokalitách máme různorodé možnosti využití okolního prostředí. Pro představu uvádíme několik příkladů, kdy můžeme různé druhy rostlin vidět na procházce, výletě a seznamovat s nimi děti přímým pozorováním nebo zkoumáním. Tam, kde to podmínky mateřské školy neumožňují, musíme přímý kontakt nahradit jinými činnostmi, seznamovat děti zprostředkovaně. 

Jedovaté rostliny: Zejména pokud máme tyto rostliny v dosahu, je nutné děti varovat – vyskytují se kolem nás. I malé děti jsou schopny pochopit nebezpečí a respektovat zákaz, ale musí o nebezpečí vědět. Nestačí jen dětem říct, že něco nemají dělat, vždy musí dostat i vysvětlení PROČ (to platí i v jiných oblastech). Děti dokáží přijmout nebezpečí, pokud jsou s ním vhodným způsobem seznámeny. Situace dá se dobře demonstrovat třeba s maňáskem (co by se stalo, kdyby) aj.

Některé jedovaté rostliny mohou být zároveň chráněné (tis, ocún). I to bychom měli dětem říct. POZOR! Pokud přineseme do mateřské školy jedovaté rostliny nebo plody, musí být vždy uloženy mimo dosah dětí.

Houby: Děti by měly vědět, že jsou houby jedlé a jedovaté. Mohly by poznat hříbek  z pohádek, pracovních listů, identifikačních značek ve škole. Pokud chodíme s dětmi do lesa, učíme je pozorovat, ale neškodit (neničit ani jedovaté houby).

Autor díla: Mgr. Světla Vitingerová
"To je hezká houba!"

Vodní rostliny: Ty máme možnost pozorovat u rybníků, na březích řeky, farmách a v botanických zahradách (Průhonice, Liberec …).

Bylinky: Pěstování a používání bylinek je velmi oblíbenou činností dětí v mateřské škole. Podmínky pro pěstování může vytvořit většina škol. Na zahradě nebo za oknem, v truhlíku nebo v záhoně vypěstujeme s dětmi bylinky, které pak paní kuchařky použijí při vaření. Děti mohou podle chutě a vůně identifikovat použité bylinky, samy je přidávat do připraveného pokrmu (například pažitku do tvarohové pomazánky, bazalku do zeleninového salátu), předškoláci mohou připravit jednoduchou svačinu sami.

Na samotném pěstování se mohou podílet všechny děti – ty nejmenší pozorováním, větší děti setím a sázením, zaléváním, sklízením, zazimováním.

Nabízejí se další témata a otázky spojené s vařením a pěstováním.

  • "Jaké další rostliny jsou běžnou součástí našeho jídelníčku?"
  • "Jakou část rostlin používáme v kuchyni?"
  • "Jak se dá vypěstovat ...?"
  • "Kde roste ...?".
Autor díla: Bc. Hana H. Vatalová
Sázení bylin v MŠ

Poznávání rostlin a plodů

Cílem této kapitoly je přiblížit možnosti práce s dětmi v heterogenní skupině, kdy potřebujeme přizpůsobit náročnost vzdělávacích cílů všem dětem. Není třeba hledat různé činnosti, lepším řešením je mít připravené různé úrovně cílů. Obsah je orientační, zaměřujeme se na květiny, stromy, plody. Uvádíme vždy klíčové momenty, které zdůrazňujeme u dané věkové kategorie, i když je výběr pestřejší, jinými slovy, co by děti v určitém věku měly vědět nebo umět.

Zejména s malými dětmi se musíme zaměřit vždy jen na jednu vlastnost sledovaného objektu. Pokud bychom jim ukazovali více, pamatovaly by si hůř, nebo by si nezapamatovaly nic.

Děti ve věku 2 - 3 roky

Květiny: Vybereme 2 – 5 druhů květin kvetoucích ve stejnou dobu a výrazně se lišících velikostí, tvarem, barvou nebo vůní květů. Například: sasanka – fialka – petrklíč; pampeliška – kopretina – zvonek; jiřina – slunečnice – růže.
Děti učíme květiny pojmenovat, najít na obrázku, najít podle siluety.

Stromy: Stromy děti rozlišují pohledem a hmatem na jehličnaté a listnaté.

Plody: Plody ovocných stromů děti ochutnávají, poznávají pohledem opravdové plody, obrázky a makety plodů.

Děti ve věku 3 - 4 roky

Květiny: Rozšíříme škálu květin, děti zařadí jednotlivé druhy do ročního období. Děti uvádějí i barevné alternativy, pokud existují (pampeliška je vždy žlutá, růže může mít mnoho barev).

Stromy: Můžeme dětem nabídnout další činnosti, např.: vymalovánky podle představy, obtiskování listů, dlouhodobější pozorování – stromy sledujeme v proměně času (nejlépe na podzim: listy – zelené, postupné barvení, opadávání, nebo na jaře: květ – poupě, rozkvetlý, odkvetlý) – možnost využití fotografie.

Plody: Kde rostou které plody? Děti mohou přiřazovat plody rostlinám.

Děti jsou samostatnější, vybírají si samy ovoce ke konzumaci. Upozorňujeme je na bezpečnost a pravidla: ovoce je nutné vždy pečlivě umýt, když ovoce jíme, dáváme pozor na pecky (švestka, třešně, meruňka), pecičky (citron, pomeranč, grep). Co je vlastně pecka?

Můžeme zkusit vypěstovat z pecky rostlinku.

Autor díla: Bc. Hana H. Vatalová
Vánoční dílna s rodiči. Využití jablíček, sušeného ovoce a koření.

 

Autor díla: Bc. Hana H. Vatalová
Vánoční tvoření - děti vyráběly a dárkově balily ovocné kompoty.

Děti ve věku 4 - 5 let

Stromy: Poznáváme druhy kmenů – hladké, hrubé, podle barvy – hnědá, bílá (bříza). Sledujeme proměny stromů – stáří, například v lese, v sadu. Mladé stromky - stromy úrodné - stromy staré. Jak se obměňuje sad?

Autor díla: Bc. Hana H. Vatalová
Děti zkoumají kůru břízy.

 

Autor díla: Bc. Hana H. Vatalová
Děti pozorují korunu stromu.

 

Autor díla: Bc. Hana H. Vatalová
Pozorovaný strom

Plody: Rozlišujeme plody hmatem, učíme děti třídit plody na zeleninu a ovoce.

Využíváme plody k dalším činnostem, např. k výrobě křížal (zdravá výživa), reprodukci tvaru – modelování (model je menší / větší než realita), pozorování kde a jak jsou uložena semena (dýně, lusky, jablko, peckovice), pěstování od semínka po rostlinu se sledováním přírůstku na tyčce (hrách a čočku je možné při dobrých podmínkách vidět i kvést).

Děti ve věku 5 - 6 (7) let

Stromy: Pojmenováváme části stromů – kořeny, kmen, koruna, větve, větvičky, plody. Rozlišujeme různé způsoby pěstování stromů (sad vs. druhy lesa). Děti mohou vystřihovat nebo vytrhávat listy různých tvarů, vyhledávat stromy podle listů (v přírodě, v encyklopedii), přiřazovat strom – listy – plody (žalud, kaštany, bukvice, ořechy, šišky)

Ovoce, zelenina: Pro děti je velmi zábavné a poučné použití čerstvé šťávy (pro děti je nové zjištění, že ovoce / zelenina má v sobě vodu). Podle chutě šťávy děti mohou poznávat druhy ovoce / zeleniny. Mohou přiřazovat plod - šťáva - sušený plod. Dětem připomínáme význam ovoce a zeleniny pro zdraví člověka, jako zdroje důležitých živin a vitamínů.

Využíváme přírodniny také k dalším činnostem, např. čichové rozpoznávání zeleniny (mrkev, celer, cibule, česnek), koření (skořice, hřebíček, tymián, majoránka) – postupně rozšiřujeme škálu.

Autor díla: Bc. Hana H. Vatalová
Pěstování sukulentů v MŠ

Závěrem 

Při plánování činností je nutné si uvědomovat, že menším dětem dá každá činnost více práce, potřebují více času, prostoru a trpělivosti. Pro uložení do dlouhodobé paměti je nutné se k aktivitě s dětmi vrátit po jednom nebo dvou dnech, např. formou diskuse, obrázků; vhodné je poznávání v projektech.

Výběr a zařazení uvedených aktivit je pouze orientační. Menší děti mohou být součástí činnosti určené pro děti větší, musíme však počítat s tím, že se zapojí třeba jako pozorovatelé. Pokud se zapojí aktivně, potřebují výše zmíněný čas. Větší děti mohou být menším průvodci, mohou pro ně činnosti připravovat nebo pomáhat s řešením. Vždy je nutné dbát na aktuální možnosti každého dítěte.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Hana Splavcová

Hodnocení od uživatelů

Mgr. Bc. Jana Vinterová
29. 7. 2015, 21:17
Pěkný článek, využitelný například pro začínající paní učitelky jako "podrobná kuchařka" pro plánování aktivit ve smíšené třídě. Spousta nápadů pro vzdělávání a rozvoj oblasti přírodovědné gramostnosti. Jen těch sukulentů, z čeledi kaktusovitých, bych se obávala a v takové třídě bych je vynechala. Jinak - takových aktivit ve školách více; některé děti se od "přírody" hodně vzdalují :-( a to je škoda.

K rostlinám v interiéru MŠ např. na:
http://www.ucit…chiv& ;clanek=807&PHPSESSID=0f25f5ca140cecb2f5e2a53fa17d088d

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Předškolní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije

Organizace řízení učební činnosti:

Individuální, Skupinová

Organizace prostorová:

Vycházka do přírodního prostředí, Školní třída