Po ukončení I. a II. etapy Studia pedagogiky volného času v rámci projektu K2 – kvalita a konkurenceschopnost v neformálním vzdělávání byli lektoři a organizátoři kurzů požádáni o shrnující hodnocení jejich průběhu.Hlavními otázkami, o které se toto hodnocení opíralo, byly:
1. Jaká byla nejvíce diskutovaná témata v průběhu prezenčního kurzu SPVČ?
2. Co bych v dalším kurzu udělal/a jinak?
3. Co se rozhodně osvědčilo?
A jak to dopadlo? V následujícím článku srovnáme výstupy z hodnocení průběhu studia SPVČ ze strany lektorů a organizátorů z I. a II. etapy.
I. etapa | II. etapa | |
---|---|---|
Nejvíce diskutovaná témata |
|
|
![]() |
Shodná témata v obou etapách: šikana, bezpečnost při zájmovém vzdělávání, závěrečná práce a závěrečný test, zpracování pedagogické lekce, včetně stanovení cílů, práce se skupinami v různých fázích vývoje s ohledem na práci s „náctiletými“.
Tato shodná témata zřejmě svědčí o tom, že primárně je pro účastníky studia nutné zorientovat se ve studiu, v jeho vymezení a v jeho tématech. Stanovování pedagogických cílů patří mezi důležité pedagogické činnosti a zabývat se touto činností více je pro účastníky jen přínosem. Přirozeně pak následuje potřeba vymezit si rizika, která mohu pedagogickou činnosti provázet. Mezi jedno z největších a velmi těžko řešitelných rizik patří právě šikana, v dnešní době i kyberšikana.
Zajímavé je, že zatímco v první etapě se diskutovaná témata týkala především studia a jeho organizace, ve II. etapě už účastníci studia diskutovali i o tématech zabývajících se osobnostním rozvojem – sebepoznáním, sebereflexí a sebehodnocením. Nechybělo tu ani téma „vnější motivace“.
I. etapa | II. etapa | |
---|---|---|
Co bych v příštím kurzu udělal/a jinak? |
|
|
Z uvedené tabulky lze vyčíst, že zatímco v I. etapě SPVČ lektoři a organizátoři kurzů vnímali jako svou rezervu převážně samotnou organizaci kurzu, ve II. etapě už lektoři a organizátoři kurzu ve své reflexi řešili i jiná témata, např. formy a metody výuky, způsob, jak co nejefektivněji předat zkušenosti apod. Toto jsou úvahy tím nejlepším směrem a svědčí o tom, že SPVČ nabízí víc, než jen rychlé získání certifikátu.
I. etapa | II. etapa | |
---|---|---|
Co se rozhodně osvědčilo? |
|
|
Z tabulky je patrné, že palec zvednutý nahoru patří garantům SPVČ za dobře zpracované materiály/metodické listy. Dále se osvědčilo vyzkoušet si „ostrý test“ nanečisto. I to lze přičíst k dobru organizaci a výstavbě celého studia SPVČ. V tabulce se dočítáme také o tom, jak je důležité zvládnout formální organizaci kurzu. Naplánovat si vše důkladně předem, obeslat studenty s vysvětlujícím mailem, práce s menšími skupinkami, dodržovat termíny a zadávat je včas a v neposlední řadě i nabídka individuálních konzultací. V hodnocení toho, co se osvědčilo, také zaznívá potřeba střídat teorii s praxí, měnit činnosti a používat něco, co by studium ozvláštnilo. Tento fakt by mohl být motivující pro všechny studenty, kteří uvažují o absolvování SPVČ, neboť lektoři a organizátoři kurzů jsou etapu od etapy zkušenější a mohou nabídnout v poměrně krátkém čase velice přínosný, ale i příjemný vhled do pedagogických a psychologických tajů.
Bára Polívková, garantka Studia pedagogiky volného času
![]() |
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.