Domů > Spomocník > Neformální vzdělávání > A co děti ohrožené sociálním vyloučením?
Odborný článek

A co děti ohrožené sociálním vyloučením?

24. 4. 2011 Neformální vzdělávání Spomocník
Autor
Jiří Zajíc
Spoluautor
Jiří Zajíc

Anotace

Děti a mládež ohrožené sociálním vyloučením versus děti z běžné populace. Jak ovlivňuje sociální zázemí dítěte vnímání prostředí školy, popisovanou situaci v rodině a subjektivní pocit štěstí v životě? Na základě srovnání dvou výzkumů NIDM provedených v rámci projektu Klíče pro život na tyto otázky odovídá následující článek

      Výstupy z výzkumu „Hodnotové orientace dětí ve věku 6-15 let“ nám přinesly i možnost porovnat běžnou populaci dětí se skupinou, která je ohrožená sociálním vyloučením. Do dotazníku bylo zařazeno několik otázek, které byly již dříve použity při šetření "Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání" (realizovaným pro potřeby stejnojmenného průřezového tématu, který je součástí klíčové aktivity Systém vzdělávání). Jaká je tedy situace v jejich rodině? Jak vnímají prostředí školy? Jsou v životě šťastné stejně jako ostatní děti? Na tyto otázky najdete odpověď v dalším článku z cyklu „Hodnotové orientace dětí ve věku 6-15 let“. 

    Pokud bychom porovnali situaci v běžné rodině s rodinou respondenta výzkumu "Zdravé klima v zájmo- vém a neformálním vzdělávání", je možné konstatovat, že rodiče dětí ohrožených sociálním vyloučením se daleko méně zajímají o způsob trávení volného času svých potomků. V těchto rodinách také děti pociťují méně soukromí a cítí se méně příjemně, naopak jsou zde častější hádky. Významnější rozdíly ovšem trochu překvapivě nebyly zjištěny v případě zájmu rodičů o školní výsledky nebo v tom, zda mají děti v rodině své povinnosti.

 

 

 

 

 

     Obě zkoumané skupiny dětí mají prostředí školy spojené především s tím, že zde mají své kamarády. Děti ze skupiny ohrože- ných sociálním vyloučením se ovšem ve škole častěji nudí a také se tam necítí dobře a pociťují stres.

 

 

 

 

 

 

 

     Teprve srovnání s běžnou popu- lací dětí ukazuje, že subjektivní pocit štěstí zcela jistě souvisí se sociálním prostředím, ve kterém mladý člověk vyrůstá. Zatímco běžné děti jsou v téměř polovině případů v životě rozhodně šťastné a 46% procent je spíše šťastno, děti ze skupiny ohrožených sociální exkluzí se cítí být v životě šťastné v daleko menší míře.

 

 

 

 

 

 

 

     Možnost smysluplně trávit svůj volný čas je jednou ze základních hodnot v životě člověka a podepisuje se i na celkové spokojenosti v životě jako takovém. I když si pravděpodobně tuto skutečnost děti ve věku 6-15 let ještě plně neuvědomují, situace v jejich případě nebude jiná. Jak z dalších zjištění vyplývá, volný čas dětí je z velké části spojen s organizovanou činností, jako jsou kroužky nebo sportovní oddíly. Zdravé klima v těchto aktivitách spojených se zájmovým a neformálním vzděláváním může nepochybně přispívat k tomu, jak šťastné dnešní děti jsou.

Hana Maříková, odborná pracovnice Výzkumu
hana.marikova@nidm.cz

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jiří Zajíc

Hodnocení od uživatelů

Jana Petrů
25. 4. 2011, 10:33
Mohla bych poprosit o vaši "definici" nebo kritéria výběru dětí a mládeže ohrožené sociálním vyloučením? Kolik takových dětí v populaci je? (Podle počtů respondentů by to vypadalo na cca 1/7?!) Děkuji.
Hana Maříková
11. 5. 2011, 22:36
Dobrý den, děkujeme za Váš zájem o výzkum. Prostřednictvím výzkumu Hodnotové orientace dětí ve věku 6-15 let bohužel nebylo možné zjistit podíl dětí ohrožených sociální exkluzí v populaci (zjišťován byl pouze socioekonomický status rodiny) a ani to nebylo jeho cílem. Na tyto děti se zaměřil rovněž pro potřeby projektu Klíče pro život realizovaný výzkum Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání, na kterém jsme při sběru dat spolupracovali s nízkoprahovými kluby v celé ČR. Abychom mohli oba soubory alespoň rámcově komparovat, zařadili jsme do dotazníku některé shodné otázky. Ačkoliv oba soubory nelze úplně optimálně srovnávat (nevyrovnané věkové skupiny, odlišný způsob sběru dat...) přinesla nám vzájemná komparace zajímavé výsledky, které mohou pomoci odhalit rizika, které jsou s touto skupinou dětí spojena. Pokud budete mít zájem o doplňující informace neváhejte se na nás obrátit. H. Maříková

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Neformální vzdělávání
  • Personální a sociální kompetence
  • mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého životního stylu a závislostí;
  • Neformální vzdělávání
  • Občanské kompetence a kulturní povědomí
  • uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých;