Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
RSS Titulka > Modul články > Seznam článků autora

Zobrazit na úvodní stránce článků

Seřadit dle: Hodnocení uživatelů, Nejlépe hodnocené
Podle názvu:
Podle autora:
Počet komentářů:
Datum publikace:
Počet zobrazení:

Proč a k čemu taxonomie vzdělávacích cílů?

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Proč se zabývat taxonomiemi? Jsou k něčemu užitečné? Taxonomie vzdělávacích cílů jsou známé a používají se od konce 50. let 20. století. Jsou vítané, ale i zatracované, a také často kritizované. Mohou napomoci učiteli v sebehodnocení: „Je moje výuka dostatečně náročná?“ Ale i k hodnocení učitele: Je jeho výuka dostatečně náročná? Tento příspěvek vychází z vlastních zkušeností autora, ze studia zahraniční literatury, z vlastního šetření. Příklady vycházejí z geografického vzdělávání, které je velmi často kritizované za encyklopedičnost a popisnost. Pomáhá znalost taxonomie překonat tyto kritizované jevy ve vzdělávání?
Autor Jaroslav Vávra

Litosférické desky a Kontinentální drift v základním vzdělávání. Zaměření na transfer vědeckých znalostí a kvalitativní hodnocení s ověřením některých poznatků v 6. ročníku zeměpisu

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Předložený soubor textů představuje rámec znalostí, vědomostí, dovedností a poznávání v geografickém základním vzdělávání na příkladu litosférických desek a kontinentálního driftu. Téma je založené na vědomostech a dovednostech, které žák nemůže získat ze svého bezprostředního okolí, které by poznával svými smysly, a ze zkušenosti z pobytu v takovém měřítkově odlišném prostředí. Může jen navštívit a svými smysly a chápáním poznat určitá místa, například v Itálii nebo na Islandu. Studijní text je rozdělený do čtyř kapitol: Stav a vývoj vědeckého poznání litosférických desek a kontinentálního driftu; Transfer/zprostředkování těchto znalostí a vědomostí ve vzdělávacím geografickém obsahu; Kognitivní dimenze s použitím slovesa KRESLIT v tématu desková tektonika a kontinentální drift; Příklady konkrétních výsledků žáků 6. ročníku a jejich zhodnocení.
Autor Jaroslav Vávra

Stav a vývoj vědeckého poznání v tématu Desková tektonika a Kontinentální drift

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Tato kapitola je součástí souboru textů tématu Litosférické desky a Kontinentální drift v základním vzdělávání. Zaměříme se v ní na stav a vývoj vědeckého poznání v tomto tématu, abychom jej v následném článku (Transfer/zprostředkování odborného tématu Tektonické desky a Kontinentální drift do tématu vzdělávacího) prezentovali ve vzdělávání. V povolání učitele jsou velmi důležité vědecké znalosti (vzdělávací obsah), které se ve vzdělávacím procesu přenášejí/zprostředkovávají do formálního vzdělávání. V tomto textu se zaměříme na téma desková tektonika a kontinentální drift. Nejdříve se seznámíme se stavem a vývojem vědeckých konceptů, teorií či modelů. Ty se v případě deskové tektoniky a kontinentálního driftu vyvíjely přibližně od roku 1910. K základní představě využijeme práci oxfordského geologa Anthonyho Hallama (1973), A Revolution in the Earth Sciences. From Continental Drift to Plate Tectonics (česky Revoluce ve vědách o Zemi. Od kontinentálního driftu k deskové tektonice) a Atlas of World Geography (2003).
Autor Jaroslav Vávra

Transfer/Zprostředkování odborného tématu Tektonické desky a Kontinentální drift do tématu vzdělávacího

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Článek je součástí souboru textů Litosférické desky a Kontinentální drift v základním vzdělávání. Tento text navazuje na předchozí článek s názvem Stav a vývoj vědeckého poznání v tématu Desková tektonika a Kontinentální drift. Prezentujeme transfer/zprostředkování ve vzdělávání. Číslování obrázku a tabulek navazuje na předešlé texty.
Autor Jaroslav Vávra

Taxonomie a demografický model podle spirálového kurikula v 6. a v 9. ročníku

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Článek je zařazen do seriálu Demografický model, spirálové kurikulum a SOLO taxonomie. V tomto textu se zaměřím na konkrétní využívání tématu demografický model s využitím SOLO taxonomie a revidované Bloomovy taxonomie (dále RBT, více viz Vávra, 2011; Vávra, 2017) zaměřené na kvalitu geografického myšlení. Uvedu jednotlivé úrovně od nižších přes vyšší ročníky na 2. stupni základní školy. Čísla obrázků navazují na předcházející text. Použitá literatura je uvedena na konci celého souboru článků s touto tematikou.
Autor Jaroslav Vávra

Oborově vzdělávací téma „Teplá a studená fronta“

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Stav a dynamika atmosféry v oblasti polární fronty nad Evropou, to jsou rychlé změny počasí, které nastávají při přechodu teplé nebo studené fronty v tlakové níži (angl. wave cyclone) (Strahler & Strahler, 1996, s. 138). Studená a teplá fronta se liší svými charakteristikami (rychlost větru, intenzita srážek, rychlost a doba trvání přechodu přes sledovanou oblast, změna teploty). Frontální vlna (tlaková níže na polární frontě) je meteorologický jev, kterému se nedá ve střední Evropě uniknout a je součástí každodenního života lidí v této části Evropy. Tento článek tvoří tři texty: 1) Oborově vzdělávací obsah; 2) Myšlenková/koncepční mapa tématu a rešerše učebnic a 3) Analýza kazuistiky a hospitační videostudie v pedagogickém kontextu. Použitá literatura je na konci třetího textu.
Autor Jaroslav Vávra

Analýza kazuistiky a hospitační videostudie tématu Teplá a studená fronta

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
V následujícím textu analyzuji kazuistiku a hospitační videostudii, kterou publikovali Janík, a další (2013). V blogovém příspěvku Oborová didaktika/oborové vzdělávání „mezi“ se zamýšlím nad vztahem oborově vzdělávacím obsahem (CO) a pedagogickým způsobem (JAK) (více ZDE). Upozorňuji na oddělenost jak v přípravě a ve vzdělávání budoucích učitelů zeměpisu, tak i ve školské praxi, která se projevuje ve výuce. Odborníci na pedagogiku (pedagogický výzkum) z Masarykovy Univerzity v Brně publikovali studii a výsledky pedagogického výzkumu Kvalita (ve) vzdělávání (Janík, a další, 2013), ve které se věnují, kromě jiných oborů, i obsahově vzdělávacímu tématu z oboru zeměpis/geografie Teplá a studená fronta. Za tímto textem najde čtenář použitou literaturu i z předešlých dvou textů, které tvoří celý článek: 1) Oborově vzdělávací obsah; 2) Kognitivní mapa oborově vzdělávacího tématu Teplá a studená fronta a rešerše vybraných učebnic.
Autor Jaroslav Vávra

Afrika: šířková pásmovitost jako zrcadlová/osová souměrnost podle rovníku/osy s dopady na hydrologii řek Nil a Kongo

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Afrika je ilustrativním/příkladným geografickým obrazem, který reprezentuje základní princip geografického uspořádání klimatu – šířkovou pásmovitost zrcadlově/osově uspořádanou podle rovníku. Pokud vyjdeme z geometrického zobrazení, jde o osovou souměrnost, kde jsou zachované vzdálenosti (i úhly), a jde o druh shodnosti, která se geometricky (v ploše mapy) zobrazuje stejnou vzdáleností (i úhly) obratníků od rovníku. Cílem tohoto textu je učitelům představit zeměpisné téma v komplexní úrovni s využitím internetu (mapy, grafy, tabulky), pomoci učitelům se s těmito internetovými podklady naučit pracovat, nebo ve své výuce využívat. Téma je další vzdělávací podporou pro učitele, která navazuje na již publikované příspěvky na Metodickém portálu RVP.CZ. Téma je možné využít s elektronicky přístupnými učebnicemi zeměpisu, které česká nakladatelství školám nabízejí. Na konci článku jsou otázky, odpovědi a úkoly, které mohou učitele inspirovat v tématu podnebí a řeky. V příloze zájemci najdou animovanou prezentaci s přiřazováním konkrétních klimadiagramů ke konkrétním lokalitám na afrických vodních tocích Nil a Kongo.
Autor Jaroslav Vávra

Reakce na Výzkumnou zprávu o tvorbě gymnaziálního kurikula z roku 2011

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Článek reaguje na výzkumnou zprávu, která má titul: Kurikulární reforma na gymnáziích. Případová studie tvorby kurikula. Základem výzkumu jsou individuální rozhovory s učitelem příslušného vzdělávacího oboru. Text tohoto článku se věnuje obecným kvalitativním přístupům (triangulace, hermeneutika), které jsou ve výzkumu použity, a zaměřuje se na případovou studii geografie/zeměpisu (historický vývoj, geografické pojmy a koncepce). Zpráva je dostupná z uvedené literatury u tohoto článku.
Autor Jaroslav Vávra

Poznávání a poznání ve výuce českého (gymnaziálního) zeměpisu II: styly a strategie

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Tento text navazuje na článek Poznávání a poznání ve výuce českého (gymnaziálního) zeměpisu I: historie a současnost. V tomto textu se věnuje pozornost výukovým stylům a strategiím, které jsou vhodné pro výuku zeměpisu. Jsou k tomu využita videa zeměpisné výuky na gymnáziu. Výuka je také prezentovaná z pohledu zahraničních zdrojů včetně porovnání s českou realitou a zkušenostmi, především z pracoviště autora, který připravuje budoucí učitele zeměpisu.
Autor Jaroslav Vávra
Celkem: 26