Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
RSS Titulka > Modul články > Seznam článků autora

Zobrazit na úvodní stránce článků

Seřadit dle: Hodnocení RVP.CZ, Nejlépe hodnocené
Podle názvu:
Podle autora:
Počet komentářů:
Datum publikace:
Počet zobrazení:

Oborově vzdělávací téma „Teplá a studená fronta“

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Stav a dynamika atmosféry v oblasti polární fronty nad Evropou, to jsou rychlé změny počasí, které nastávají při přechodu teplé nebo studené fronty v tlakové níži (angl. wave cyclone) (Strahler & Strahler, 1996, s. 138). Studená a teplá fronta se liší svými charakteristikami (rychlost větru, intenzita srážek, rychlost a doba trvání přechodu přes sledovanou oblast, změna teploty). Frontální vlna (tlaková níže na polární frontě) je meteorologický jev, kterému se nedá ve střední Evropě uniknout a je součástí každodenního života lidí v této části Evropy. Tento článek tvoří tři texty: 1) Oborově vzdělávací obsah; 2) Myšlenková/koncepční mapa tématu a rešerše učebnic a 3) Analýza kazuistiky a hospitační videostudie v pedagogickém kontextu. Použitá literatura je na konci třetího textu.
Autor Jaroslav Vávra

Kognitivní mapa oborově vzdělávacího tématu Teplá a studená fronta a rešerše vybraných učebnic

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Vzdělávací téma Teplá a studená fronta vychází z oborově vzdělávacího obsahu, který vychází z přírodní sféry a z její části atmosféry. Pro učitele a následně i pro žáky je důležité rozumět důsledkům pohybu Země, oběhu Země kolem Slunce.
Autor Jaroslav Vávra

Analýza kazuistiky a hospitační videostudie tématu Teplá a studená fronta

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
V následujícím textu analyzuji kazuistiku a hospitační videostudii, kterou publikovali Janík, a další (2013). V blogovém příspěvku Oborová didaktika/oborové vzdělávání „mezi“ se zamýšlím nad vztahem oborově vzdělávacím obsahem (CO) a pedagogickým způsobem (JAK) (více ZDE). Upozorňuji na oddělenost jak v přípravě a ve vzdělávání budoucích učitelů zeměpisu, tak i ve školské praxi, která se projevuje ve výuce. Odborníci na pedagogiku (pedagogický výzkum) z Masarykovy Univerzity v Brně publikovali studii a výsledky pedagogického výzkumu Kvalita (ve) vzdělávání (Janík, a další, 2013), ve které se věnují, kromě jiných oborů, i obsahově vzdělávacímu tématu z oboru zeměpis/geografie Teplá a studená fronta. Za tímto textem najde čtenář použitou literaturu i z předešlých dvou textů, které tvoří celý článek: 1) Oborově vzdělávací obsah; 2) Kognitivní mapa oborově vzdělávacího tématu Teplá a studená fronta a rešerše vybraných učebnic.
Autor Jaroslav Vávra

Učit (se) místem, první (obecná) část

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Tento článek je součásti dvoudílného textu Učit (se) místem. První článek se věnuje této geografické koncepci obecně, druhý se zaměřuje za zkušenosti s touto koncepcí v přípravě budoucích učitelů zeměpisu a FP TU v Liberci. Použitá literatura je na konci druhého článku.
Autor Jaroslav Vávra

Učení (se) místem v libereckém geografickém vzdělávání, druhá část

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Tento článek navazuje na první obecnou část. V tomto textu také navazuje na první část číslování, rámečků, tabulek a obrázků. Na konci tohoto textu je uvedena použitá literatura pro obě části.
Autor Jaroslav Vávra

Znalosti a schopnosti. Část I: Znalosti (knowledge)

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
České školy čeká revize rámcových vzdělávacích programů. České geografické vzdělávání se prezentovalo první publikací Koncepce geografického vzdělávání (2017). Její recenzi může čtenář najít na tomto portálu (Vávra 2019). Jak se mění geografické vzdělávání v anglicky mluvících zemích? Jaké koncepty se tam uplatňují? Na tyto otázky se autor snaží odpovědět v následujícím textu. Americký psycholog učení Robert Haskell (2001) ve své knize Transfer of Learning. Cognition, Instruction, and Reasoning (Transfer v učení, v kognici, ve výuce a v uvažování/přemýšlení) tvrdí, že je nutné se ve výuce posouvat od strategií směrem k řešení problémů a k paradigmatu, který je založený na znalostech. Podobně v případě geografického vzdělávání mluví britská odbornice na badatelský přístup Margaret Roberts (2003, 2013), která zdůrazňuje geografické myšlení a badatelský přístup. Znalosti (knowledge) bývají základním srovnávacím etalonem jak pro jednotlivého žáka, tak pro učitele, pro školu, pro rodiče a širší veřejnost, tak pro instituce, které hodnotí efektivitu vzdělávacího (formálního) systému. Jak je to s kvantitou/kvalitou těchto získávaných znalostí? Se znalostmi je však nutné dále pracovat, umět je využívat, například dalším objevováním/zkoumáním, ale třeba i kritickém myšlením. Dostáváme se k schopnostem (capabilities). Celý text je vstupem do problematiky vzdělávání založeném na (geografických) znalostech a je doplněný základní literaturou, která dosud nebyla z angličtiny do češtiny přeložena. Článek je rozdělený do dvou částí – v první části je zaměřený na znalosti a v druhé části na schopnosti. Doprovodné obrázky jsou v 2. části návazně číslované/pokračují z 1. části. Na konci 2. části je použitá literatura. Tam, kde to v textu bylo možné, jsou přímo odkazy na použitý zdroj, který se v případě zájmu a kliknutí na link otvírá v novém okně prohlížeče.
Autor Jaroslav Vávra

Znalosti a schopnosti, část II: Schopnosti (capabilities)

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
V části II se zaměřením na kvalitu znalostí ve vzdělávání a jejich ‚implementaci‘ a ‚internalizaci‘ ve schopnostech žáka (u ‚internalizace‘ znalostí však nelze pominout ani samotného učitele), v dosahování jeho vzdělávacího potenciálu.
Autor Jaroslav Vávra

Proč a k čemu taxonomie vzdělávacích cílů?

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Proč se zabývat taxonomiemi? Jsou k něčemu užitečné? Taxonomie vzdělávacích cílů jsou známé a používají se od konce 50. let 20. století. Jsou vítané, ale i zatracované, a také často kritizované. Mohou napomoci učiteli v sebehodnocení: „Je moje výuka dostatečně náročná?“ Ale i k hodnocení učitele: Je jeho výuka dostatečně náročná? Tento příspěvek vychází z vlastních zkušeností autora, ze studia zahraniční literatury, z vlastního šetření. Příklady vycházejí z geografického vzdělávání, které je velmi často kritizované za encyklopedičnost a popisnost. Pomáhá znalost taxonomie překonat tyto kritizované jevy ve vzdělávání?
Autor Jaroslav Vávra

Stav a vývoj vědeckého poznání v tématu Desková tektonika a Kontinentální drift

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Tato kapitola je součástí souboru textů tématu Litosférické desky a Kontinentální drift v základním vzdělávání. Zaměříme se v ní na stav a vývoj vědeckého poznání v tomto tématu, abychom jej v následném článku (Transfer/zprostředkování odborného tématu Tektonické desky a Kontinentální drift do tématu vzdělávacího) prezentovali ve vzdělávání. V povolání učitele jsou velmi důležité vědecké znalosti (vzdělávací obsah), které se ve vzdělávacím procesu přenášejí/zprostředkovávají do formálního vzdělávání. V tomto textu se zaměříme na téma desková tektonika a kontinentální drift. Nejdříve se seznámíme se stavem a vývojem vědeckých konceptů, teorií či modelů. Ty se v případě deskové tektoniky a kontinentálního driftu vyvíjely přibližně od roku 1910. K základní představě využijeme práci oxfordského geologa Anthonyho Hallama (1973), A Revolution in the Earth Sciences. From Continental Drift to Plate Tectonics (česky Revoluce ve vědách o Zemi. Od kontinentálního driftu k deskové tektonice) a Atlas of World Geography (2003).
Autor Jaroslav Vávra

Afrika: šířková pásmovitost jako zrcadlová/osová souměrnost podle rovníku/osy s dopady na hydrologii řek Nil a Kongo

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Afrika je ilustrativním/příkladným geografickým obrazem, který reprezentuje základní princip geografického uspořádání klimatu – šířkovou pásmovitost zrcadlově/osově uspořádanou podle rovníku. Pokud vyjdeme z geometrického zobrazení, jde o osovou souměrnost, kde jsou zachované vzdálenosti (i úhly), a jde o druh shodnosti, která se geometricky (v ploše mapy) zobrazuje stejnou vzdáleností (i úhly) obratníků od rovníku. Cílem tohoto textu je učitelům představit zeměpisné téma v komplexní úrovni s využitím internetu (mapy, grafy, tabulky), pomoci učitelům se s těmito internetovými podklady naučit pracovat, nebo ve své výuce využívat. Téma je další vzdělávací podporou pro učitele, která navazuje na již publikované příspěvky na Metodickém portálu RVP.CZ. Téma je možné využít s elektronicky přístupnými učebnicemi zeměpisu, které česká nakladatelství školám nabízejí. Na konci článku jsou otázky, odpovědi a úkoly, které mohou učitele inspirovat v tématu podnebí a řeky. V příloze zájemci najdou animovanou prezentaci s přiřazováním konkrétních klimadiagramů ke konkrétním lokalitám na afrických vodních tocích Nil a Kongo.
Autor Jaroslav Vávra
Celkem: 26