Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
RSS Titulka > Modul články > Seznam článků autora

Zobrazit na úvodní stránce článků

Seřadit dle: Datum publikace, Nejstarší
Podle názvu:
Podle autora:
Počet komentářů:
Datum publikace:
Počet zobrazení:

Pojetí výuky zeměpisu (geografie) v britském kurikulu

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Článek je překladem britského geografického kurikula pro stupeň KS 3 (žáci ve věku 11 - 14 let)
Autor Jaroslav Vávra

O geografickém vzdělávání, o geografickém vzdělávacím obsahu a o geografii místa v geografickém vzdělávání

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Problematika geografického vzdělávání a geografie místa ve vzdělávání.
Autor Jaroslav Vávra

Revize amerických Standardů geografického vzdělávání v roce 2009. Může české učitele zeměpisu inspirovat?

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
V článku se autor zabývá připravovanou revizí (2. vydáním) amerických Standardů geografického vzdělávání z roku 1994. V textu jsou porovnávány rozdíly mezi 1. vydáním z roku 1994 a návrhem 2. vydání z roku 2009 na tématu Rozmístění obyvatelstva a Charakteristiky obyvatelstva. Ve druhé části je příslušný americký standard porovnávaný s odpovídajícím českým vzdělávacím geografickým obsahem v RVP základního a gymnaziálního vzdělávání. Autor upozorňuje na možnou inspiraci při pedagogické realizaci tohoto tématu v české školní praxi, zvláště standardizaci v geografickém vzdělávání nutnou pro posuzování kvality odborné výuky a kvality práce učitele (standard práce učitele).
Autor Jaroslav Vávra

Proč a k čemu taxonomie vzdělávacích cílů?

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Proč se zabývat taxonomiemi? Jsou k něčemu užitečné? Taxonomie vzdělávacích cílů jsou známé a používají se od konce 50. let 20. století. Jsou vítané, ale i zatracované, a také často kritizované. Mohou napomoci učiteli v sebehodnocení: „Je moje výuka dostatečně náročná?“ Ale i k hodnocení učitele: Je jeho výuka dostatečně náročná? Tento příspěvek vychází z vlastních zkušeností autora, ze studia zahraniční literatury, z vlastního šetření. Příklady vycházejí z geografického vzdělávání, které je velmi často kritizované za encyklopedičnost a popisnost. Pomáhá znalost taxonomie překonat tyto kritizované jevy ve vzdělávání?
Autor Jaroslav Vávra

Reakce na Výzkumnou zprávu o tvorbě gymnaziálního kurikula z roku 2011

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Článek reaguje na výzkumnou zprávu, která má titul: Kurikulární reforma na gymnáziích. Případová studie tvorby kurikula. Základem výzkumu jsou individuální rozhovory s učitelem příslušného vzdělávacího oboru. Text tohoto článku se věnuje obecným kvalitativním přístupům (triangulace, hermeneutika), které jsou ve výzkumu použity, a zaměřuje se na případovou studii geografie/zeměpisu (historický vývoj, geografické pojmy a koncepce). Zpráva je dostupná z uvedené literatury u tohoto článku.
Autor Jaroslav Vávra

Zahraniční geografická kurikula, standardy a příklady hodnocení v roce 2012

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Článek se zaměřuje na aktuální stav (rok 2012) geografických kurikul, standardů a hodnocení těchto standardů v USA, v UK a v Německu. Tento rok vyšlo druhé vydání US Standardů geografie i s návrhem na evaluaci, diskutuje se nad novým geografickým kurikulem v Anglii/Walesu a vyšlo druhé vydání geografického kurikula v Německu i s návrhy na hodnocení.
Autor Jaroslav Vávra

Poznávání a poznání ve výuce českého (gymnaziálního) zeměpisu I: historie a současnost

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Předkládaný text vznikl na základě autorovy prožité zkušenosti, a stálého studia, které se zaměřovalo na geografické vzdělávání v Československu, od roku 1993 v České republice, a v pedagogickém výzkumu s budoucími učiteli geografie. Na konci roku 2012 vyšlo v USA 2. vydání Geography for Life (více viz Vávra, 2012) a jedním z hlavních charakteristik amerického geografického vzdělávání je matematizace a vědeckost. Při pohledu na tato dvě slova se autorovi tohoto textu vybaví jeho zkušenost dříve studenta a současného geografa-pedagoga v geografickém vzdělávání, a to v tehdejším Československu a v současné České republice. Zkušenosti, které také nabyl cestami v zahraničí a studiem zahraniční literatury. Tento článek pokračuje textem Poznávání a poznání ve výuce českého (gymnaziálního) zeměpisu II: styly a strategie
Autor Jaroslav Vávra

Poznávání a poznání ve výuce českého (gymnaziálního) zeměpisu II: styly a strategie

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Tento text navazuje na článek Poznávání a poznání ve výuce českého (gymnaziálního) zeměpisu I: historie a současnost. V tomto textu se věnuje pozornost výukovým stylům a strategiím, které jsou vhodné pro výuku zeměpisu. Jsou k tomu využita videa zeměpisné výuky na gymnáziu. Výuka je také prezentovaná z pohledu zahraničních zdrojů včetně porovnání s českou realitou a zkušenostmi, především z pracoviště autora, který připravuje budoucí učitele zeměpisu.
Autor Jaroslav Vávra

Zdravý (selský) rozum a vědecké myšlení, které se týká učení o prostoru, v prostoru a s pomocí prostoru

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Velmi často je možné slýchat mezi učiteli, že odborné texty ke své praxi nepotřebují. Oni potřebují používat zdravý (selský) rozum. Takový rozum je pro učitele nesporně důležitý. Je založený na každodenní zkušenosti (možná až rutině), na viděném, na znalostech/vědomostech, které s ostatními sdílí a podle kterých činí. Podstatou je také zkušenost s bezprostřední blízkosti míst. Každý si takový zdravý (selský) rozum vytváří a denně si jej potvrzuje. V angličtině pro takový rozum mají pojmenování ‚common sense‘, něco jako společný, společně vlastněný rozum/význam. Takové vědomosti, ale i dovednosti (vykonávat činnosti/jednat) jsou každodenně sdílené, používané, denně ověřované a efektivně využívané – po jaru přijde léto, na jaře je potřeba zasít, po vydatných jarních srážkách přichází s krátkým zpožděním vzedmutá hladina řek, a můžeme pokračovat v podobném duchu. Naproti tomu je vědecké (kritické) myšlení, které vyžaduje vyhledávání, studium, logiku, bádání, kritické myšlení, argumentování v diskusi a obhajování vědeckých poznatků. V druhé části tohoto textu je pozornost zaměřena kvůli omezenému rozsahu článku pouze na vědecké myšlení, které vychází z přírodních jevů. Záměrně vzhledem k omezenému rozsahu pomíjíme zdravý (selský/přirozený) rozum v morálním usuzování, i když tato dimenze je také velmi důležitá. A nemůžeme se ani věnovat vědeckému myšlení v tzv. postfaktuální éře, ve které není zcela jasný původ a spolehlivost informací/faktů. Text se týká znalostí/vědomostí jako jedné z klíčových kompetencí v RVP a v malé míře také hodnotám a postojům.
Autor Jaroslav Vávra

Litosférické desky a Kontinentální drift v základním vzdělávání. Zaměření na transfer vědeckých znalostí a kvalitativní hodnocení s ověřením některých poznatků v 6. ročníku zeměpisu

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Předložený soubor textů představuje rámec znalostí, vědomostí, dovedností a poznávání v geografickém základním vzdělávání na příkladu litosférických desek a kontinentálního driftu. Téma je založené na vědomostech a dovednostech, které žák nemůže získat ze svého bezprostředního okolí, které by poznával svými smysly, a ze zkušenosti z pobytu v takovém měřítkově odlišném prostředí. Může jen navštívit a svými smysly a chápáním poznat určitá místa, například v Itálii nebo na Islandu. Studijní text je rozdělený do čtyř kapitol: Stav a vývoj vědeckého poznání litosférických desek a kontinentálního driftu; Transfer/zprostředkování těchto znalostí a vědomostí ve vzdělávacím geografickém obsahu; Kognitivní dimenze s použitím slovesa KRESLIT v tématu desková tektonika a kontinentální drift; Příklady konkrétních výsledků žáků 6. ročníku a jejich zhodnocení.
Autor Jaroslav Vávra
Celkem: 26