Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
RSS Titulka > Modul články > Seznam článků autora

Zobrazit na úvodní stránce článků

Seřadit dle: Podle názvu, Sestupně
Podle názvu:
Podle autora:
Počet komentářů:
Datum publikace:
Počet zobrazení:

Znalosti a schopnosti. Část I: Znalosti (knowledge)

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
České školy čeká revize rámcových vzdělávacích programů. České geografické vzdělávání se prezentovalo první publikací Koncepce geografického vzdělávání (2017). Její recenzi může čtenář najít na tomto portálu (Vávra 2019). Jak se mění geografické vzdělávání v anglicky mluvících zemích? Jaké koncepty se tam uplatňují? Na tyto otázky se autor snaží odpovědět v následujícím textu. Americký psycholog učení Robert Haskell (2001) ve své knize Transfer of Learning. Cognition, Instruction, and Reasoning (Transfer v učení, v kognici, ve výuce a v uvažování/přemýšlení) tvrdí, že je nutné se ve výuce posouvat od strategií směrem k řešení problémů a k paradigmatu, který je založený na znalostech. Podobně v případě geografického vzdělávání mluví britská odbornice na badatelský přístup Margaret Roberts (2003, 2013), která zdůrazňuje geografické myšlení a badatelský přístup. Znalosti (knowledge) bývají základním srovnávacím etalonem jak pro jednotlivého žáka, tak pro učitele, pro školu, pro rodiče a širší veřejnost, tak pro instituce, které hodnotí efektivitu vzdělávacího (formálního) systému. Jak je to s kvantitou/kvalitou těchto získávaných znalostí? Se znalostmi je však nutné dále pracovat, umět je využívat, například dalším objevováním/zkoumáním, ale třeba i kritickém myšlením. Dostáváme se k schopnostem (capabilities). Celý text je vstupem do problematiky vzdělávání založeném na (geografických) znalostech a je doplněný základní literaturou, která dosud nebyla z angličtiny do češtiny přeložena. Článek je rozdělený do dvou částí – v první části je zaměřený na znalosti a v druhé části na schopnosti. Doprovodné obrázky jsou v 2. části návazně číslované/pokračují z 1. části. Na konci 2. části je použitá literatura. Tam, kde to v textu bylo možné, jsou přímo odkazy na použitý zdroj, který se v případě zájmu a kliknutí na link otvírá v novém okně prohlížeče.
Autor Jaroslav Vávra

Znalosti a schopnosti, část II: Schopnosti (capabilities)

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
V části II se zaměřením na kvalitu znalostí ve vzdělávání a jejich ‚implementaci‘ a ‚internalizaci‘ ve schopnostech žáka (u ‚internalizace‘ znalostí však nelze pominout ani samotného učitele), v dosahování jeho vzdělávacího potenciálu.
Autor Jaroslav Vávra

Zdravý (selský) rozum a vědecké myšlení, které se týká učení o prostoru, v prostoru a s pomocí prostoru

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Velmi často je možné slýchat mezi učiteli, že odborné texty ke své praxi nepotřebují. Oni potřebují používat zdravý (selský) rozum. Takový rozum je pro učitele nesporně důležitý. Je založený na každodenní zkušenosti (možná až rutině), na viděném, na znalostech/vědomostech, které s ostatními sdílí a podle kterých činí. Podstatou je také zkušenost s bezprostřední blízkosti míst. Každý si takový zdravý (selský) rozum vytváří a denně si jej potvrzuje. V angličtině pro takový rozum mají pojmenování ‚common sense‘, něco jako společný, společně vlastněný rozum/význam. Takové vědomosti, ale i dovednosti (vykonávat činnosti/jednat) jsou každodenně sdílené, používané, denně ověřované a efektivně využívané – po jaru přijde léto, na jaře je potřeba zasít, po vydatných jarních srážkách přichází s krátkým zpožděním vzedmutá hladina řek, a můžeme pokračovat v podobném duchu. Naproti tomu je vědecké (kritické) myšlení, které vyžaduje vyhledávání, studium, logiku, bádání, kritické myšlení, argumentování v diskusi a obhajování vědeckých poznatků. V druhé části tohoto textu je pozornost zaměřena kvůli omezenému rozsahu článku pouze na vědecké myšlení, které vychází z přírodních jevů. Záměrně vzhledem k omezenému rozsahu pomíjíme zdravý (selský/přirozený) rozum v morálním usuzování, i když tato dimenze je také velmi důležitá. A nemůžeme se ani věnovat vědeckému myšlení v tzv. postfaktuální éře, ve které není zcela jasný původ a spolehlivost informací/faktů. Text se týká znalostí/vědomostí jako jedné z klíčových kompetencí v RVP a v malé míře také hodnotám a postojům.
Autor Jaroslav Vávra

Zahraniční geografická kurikula, standardy a příklady hodnocení v roce 2012

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Článek se zaměřuje na aktuální stav (rok 2012) geografických kurikul, standardů a hodnocení těchto standardů v USA, v UK a v Německu. Tento rok vyšlo druhé vydání US Standardů geografie i s návrhem na evaluaci, diskutuje se nad novým geografickým kurikulem v Anglii/Walesu a vyšlo druhé vydání geografického kurikula v Německu i s návrhy na hodnocení.
Autor Jaroslav Vávra

Učit (se) místem, první (obecná) část

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Tento článek je součásti dvoudílného textu Učit (se) místem. První článek se věnuje této geografické koncepci obecně, druhý se zaměřuje za zkušenosti s touto koncepcí v přípravě budoucích učitelů zeměpisu a FP TU v Liberci. Použitá literatura je na konci druhého článku.
Autor Jaroslav Vávra

Učení (se) místem v libereckém geografickém vzdělávání, druhá část

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Tento článek navazuje na první obecnou část. V tomto textu také navazuje na první část číslování, rámečků, tabulek a obrázků. Na konci tohoto textu je uvedena použitá literatura pro obě části.
Autor Jaroslav Vávra

Transfer/Zprostředkování odborného tématu Tektonické desky a Kontinentální drift do tématu vzdělávacího

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Článek je součástí souboru textů Litosférické desky a Kontinentální drift v základním vzdělávání. Tento text navazuje na předchozí článek s názvem Stav a vývoj vědeckého poznání v tématu Desková tektonika a Kontinentální drift. Prezentujeme transfer/zprostředkování ve vzdělávání. Číslování obrázku a tabulek navazuje na předešlé texty.
Autor Jaroslav Vávra

Taxonomie a demografický model podle spirálového kurikula ve vyšších ročnících gymnázia

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Článek je zařazený do seriálu Demografický model, spirálové kurikulum a SOLO taxonomie. Geografické téma demografického modelu je v tomto textu rozvinuto ze základního vzdělávání do gymnaziálního vzdělávání. Rozvíjí koncept spirálového kurikula a SOLO taxonomie o obsahovou dimenzi (Malthusova teorie).
Autor Jaroslav Vávra

Taxonomie a demografický model podle spirálového kurikula v 6. a v 9. ročníku

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Článek je zařazen do seriálu Demografický model, spirálové kurikulum a SOLO taxonomie. V tomto textu se zaměřím na konkrétní využívání tématu demografický model s využitím SOLO taxonomie a revidované Bloomovy taxonomie (dále RBT, více viz Vávra, 2011; Vávra, 2017) zaměřené na kvalitu geografického myšlení. Uvedu jednotlivé úrovně od nižších přes vyšší ročníky na 2. stupni základní školy. Čísla obrázků navazují na předcházející text. Použitá literatura je uvedena na konci celého souboru článků s touto tematikou.
Autor Jaroslav Vávra

Stav a vývoj vědeckého poznání v tématu Desková tektonika a Kontinentální drift

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Tato kapitola je součástí souboru textů tématu Litosférické desky a Kontinentální drift v základním vzdělávání. Zaměříme se v ní na stav a vývoj vědeckého poznání v tomto tématu, abychom jej v následném článku (Transfer/zprostředkování odborného tématu Tektonické desky a Kontinentální drift do tématu vzdělávacího) prezentovali ve vzdělávání. V povolání učitele jsou velmi důležité vědecké znalosti (vzdělávací obsah), které se ve vzdělávacím procesu přenášejí/zprostředkovávají do formálního vzdělávání. V tomto textu se zaměříme na téma desková tektonika a kontinentální drift. Nejdříve se seznámíme se stavem a vývojem vědeckých konceptů, teorií či modelů. Ty se v případě deskové tektoniky a kontinentálního driftu vyvíjely přibližně od roku 1910. K základní představě využijeme práci oxfordského geologa Anthonyho Hallama (1973), A Revolution in the Earth Sciences. From Continental Drift to Plate Tectonics (česky Revoluce ve vědách o Zemi. Od kontinentálního driftu k deskové tektonice) a Atlas of World Geography (2003).
Autor Jaroslav Vávra
Celkem: 26