Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
RSS Titulka > Modul články > Seznam článků autora

Zobrazit na úvodní stránce článků

Seřadit dle: Počet komentářů, Nejvíce
Podle názvu:
Podle autora:
Počet komentářů:
Datum publikace:
Počet zobrazení:

Proč a k čemu taxonomie vzdělávacích cílů?

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Proč se zabývat taxonomiemi? Jsou k něčemu užitečné? Taxonomie vzdělávacích cílů jsou známé a používají se od konce 50. let 20. století. Jsou vítané, ale i zatracované, a také často kritizované. Mohou napomoci učiteli v sebehodnocení: „Je moje výuka dostatečně náročná?“ Ale i k hodnocení učitele: Je jeho výuka dostatečně náročná? Tento příspěvek vychází z vlastních zkušeností autora, ze studia zahraniční literatury, z vlastního šetření. Příklady vycházejí z geografického vzdělávání, které je velmi často kritizované za encyklopedičnost a popisnost. Pomáhá znalost taxonomie překonat tyto kritizované jevy ve vzdělávání?
Autor Jaroslav Vávra

Oborově vzdělávací téma „Teplá a studená fronta“

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Stav a dynamika atmosféry v oblasti polární fronty nad Evropou, to jsou rychlé změny počasí, které nastávají při přechodu teplé nebo studené fronty v tlakové níži (angl. wave cyclone) (Strahler & Strahler, 1996, s. 138). Studená a teplá fronta se liší svými charakteristikami (rychlost větru, intenzita srážek, rychlost a doba trvání přechodu přes sledovanou oblast, změna teploty). Frontální vlna (tlaková níže na polární frontě) je meteorologický jev, kterému se nedá ve střední Evropě uniknout a je součástí každodenního života lidí v této části Evropy. Tento článek tvoří tři texty: 1) Oborově vzdělávací obsah; 2) Myšlenková/koncepční mapa tématu a rešerše učebnic a 3) Analýza kazuistiky a hospitační videostudie v pedagogickém kontextu. Použitá literatura je na konci třetího textu.
Autor Jaroslav Vávra

Reakce na Výzkumnou zprávu o tvorbě gymnaziálního kurikula z roku 2011

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Článek reaguje na výzkumnou zprávu, která má titul: Kurikulární reforma na gymnáziích. Případová studie tvorby kurikula. Základem výzkumu jsou individuální rozhovory s učitelem příslušného vzdělávacího oboru. Text tohoto článku se věnuje obecným kvalitativním přístupům (triangulace, hermeneutika), které jsou ve výzkumu použity, a zaměřuje se na případovou studii geografie/zeměpisu (historický vývoj, geografické pojmy a koncepce). Zpráva je dostupná z uvedené literatury u tohoto článku.
Autor Jaroslav Vávra

Zdravý (selský) rozum a vědecké myšlení, které se týká učení o prostoru, v prostoru a s pomocí prostoru

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Velmi často je možné slýchat mezi učiteli, že odborné texty ke své praxi nepotřebují. Oni potřebují používat zdravý (selský) rozum. Takový rozum je pro učitele nesporně důležitý. Je založený na každodenní zkušenosti (možná až rutině), na viděném, na znalostech/vědomostech, které s ostatními sdílí a podle kterých činí. Podstatou je také zkušenost s bezprostřední blízkosti míst. Každý si takový zdravý (selský) rozum vytváří a denně si jej potvrzuje. V angličtině pro takový rozum mají pojmenování ‚common sense‘, něco jako společný, společně vlastněný rozum/význam. Takové vědomosti, ale i dovednosti (vykonávat činnosti/jednat) jsou každodenně sdílené, používané, denně ověřované a efektivně využívané – po jaru přijde léto, na jaře je potřeba zasít, po vydatných jarních srážkách přichází s krátkým zpožděním vzedmutá hladina řek, a můžeme pokračovat v podobném duchu. Naproti tomu je vědecké (kritické) myšlení, které vyžaduje vyhledávání, studium, logiku, bádání, kritické myšlení, argumentování v diskusi a obhajování vědeckých poznatků. V druhé části tohoto textu je pozornost zaměřena kvůli omezenému rozsahu článku pouze na vědecké myšlení, které vychází z přírodních jevů. Záměrně vzhledem k omezenému rozsahu pomíjíme zdravý (selský/přirozený) rozum v morálním usuzování, i když tato dimenze je také velmi důležitá. A nemůžeme se ani věnovat vědeckému myšlení v tzv. postfaktuální éře, ve které není zcela jasný původ a spolehlivost informací/faktů. Text se týká znalostí/vědomostí jako jedné z klíčových kompetencí v RVP a v malé míře také hodnotám a postojům.
Autor Jaroslav Vávra

Demografický model, spirálové kurikulum a SOLO taxonomie. Liberecký příklad

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
V přípravě budoucích učitelů zeměpisu na PF Technické univerzity v Liberci se zaměřujeme na vyvážený přístup mezi oborem (geografií) a pedagogikou. Článek je zařazen do seriálu Demografický model, spirálové kurikulum a SOLO taxonomie. V předloženém textu směřuji odbornost na využití SOLO taxonomie a dalších vzdělávacích konceptů (viz dále) v odborném tématu demografický model pro vyspělé a pro méně vyspělé státy světa ve výuce zeměpisu. Smyslem tohoto textu je, aby si učitel zeměpisu/geografie uvědomoval vědecký základ zvoleného tématu a jeho transfer do výuky, zaměřený na přiměřenost odborného obsahu, a aby si také uvědomoval mentální/kognitivní připravenost jedince/žáka zvládnout toto učivo a s ním spojené očekávané výstupy/standardy.
Autor Jaroslav Vávra

Revize amerických Standardů geografického vzdělávání v roce 2009. Může české učitele zeměpisu inspirovat?

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
V článku se autor zabývá připravovanou revizí (2. vydáním) amerických Standardů geografického vzdělávání z roku 1994. V textu jsou porovnávány rozdíly mezi 1. vydáním z roku 1994 a návrhem 2. vydání z roku 2009 na tématu Rozmístění obyvatelstva a Charakteristiky obyvatelstva. Ve druhé části je příslušný americký standard porovnávaný s odpovídajícím českým vzdělávacím geografickým obsahem v RVP základního a gymnaziálního vzdělávání. Autor upozorňuje na možnou inspiraci při pedagogické realizaci tohoto tématu v české školní praxi, zvláště standardizaci v geografickém vzdělávání nutnou pro posuzování kvality odborné výuky a kvality práce učitele (standard práce učitele).
Autor Jaroslav Vávra

O geografickém vzdělávání, o geografickém vzdělávacím obsahu a o geografii místa v geografickém vzdělávání

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Problematika geografického vzdělávání a geografie místa ve vzdělávání.
Autor Jaroslav Vávra

Pojetí výuky zeměpisu (geografie) v britském kurikulu

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Článek je překladem britského geografického kurikula pro stupeň KS 3 (žáci ve věku 11 - 14 let)
Autor Jaroslav Vávra

Zahraniční geografická kurikula, standardy a příklady hodnocení v roce 2012

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Článek se zaměřuje na aktuální stav (rok 2012) geografických kurikul, standardů a hodnocení těchto standardů v USA, v UK a v Německu. Tento rok vyšlo druhé vydání US Standardů geografie i s návrhem na evaluaci, diskutuje se nad novým geografickým kurikulem v Anglii/Walesu a vyšlo druhé vydání geografického kurikula v Německu i s návrhy na hodnocení.
Autor Jaroslav Vávra

Litosférické desky a Kontinentální drift v základním vzdělávání. Zaměření na transfer vědeckých znalostí a kvalitativní hodnocení s ověřením některých poznatků v 6. ročníku zeměpisu

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Předložený soubor textů představuje rámec znalostí, vědomostí, dovedností a poznávání v geografickém základním vzdělávání na příkladu litosférických desek a kontinentálního driftu. Téma je založené na vědomostech a dovednostech, které žák nemůže získat ze svého bezprostředního okolí, které by poznával svými smysly, a ze zkušenosti z pobytu v takovém měřítkově odlišném prostředí. Může jen navštívit a svými smysly a chápáním poznat určitá místa, například v Itálii nebo na Islandu. Studijní text je rozdělený do čtyř kapitol: Stav a vývoj vědeckého poznání litosférických desek a kontinentálního driftu; Transfer/zprostředkování těchto znalostí a vědomostí ve vzdělávacím geografickém obsahu; Kognitivní dimenze s použitím slovesa KRESLIT v tématu desková tektonika a kontinentální drift; Příklady konkrétních výsledků žáků 6. ročníku a jejich zhodnocení.
Autor Jaroslav Vávra
Celkem: 26