Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
RSS Titulka > Modul články > Seznam článků autora

Zobrazit na úvodní stránce článků

Seřadit dle: Datum publikace, Nejnovější
Podle názvu:
Podle autora:
Počet komentářů:
Datum publikace:
Počet zobrazení:

Taxonomie a demografický model podle spirálového kurikula v 6. a v 9. ročníku

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Článek je zařazen do seriálu Demografický model, spirálové kurikulum a SOLO taxonomie. V tomto textu se zaměřím na konkrétní využívání tématu demografický model s využitím SOLO taxonomie a revidované Bloomovy taxonomie (dále RBT, více viz Vávra, 2011; Vávra, 2017) zaměřené na kvalitu geografického myšlení. Uvedu jednotlivé úrovně od nižších přes vyšší ročníky na 2. stupni základní školy. Čísla obrázků navazují na předcházející text. Použitá literatura je uvedena na konci celého souboru článků s touto tematikou.
Autor Jaroslav Vávra

Demografický model, spirálové kurikulum a SOLO taxonomie. Liberecký příklad

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
V přípravě budoucích učitelů zeměpisu na PF Technické univerzity v Liberci se zaměřujeme na vyvážený přístup mezi oborem (geografií) a pedagogikou. Článek je zařazen do seriálu Demografický model, spirálové kurikulum a SOLO taxonomie. V předloženém textu směřuji odbornost na využití SOLO taxonomie a dalších vzdělávacích konceptů (viz dále) v odborném tématu demografický model pro vyspělé a pro méně vyspělé státy světa ve výuce zeměpisu. Smyslem tohoto textu je, aby si učitel zeměpisu/geografie uvědomoval vědecký základ zvoleného tématu a jeho transfer do výuky, zaměřený na přiměřenost odborného obsahu, a aby si také uvědomoval mentální/kognitivní připravenost jedince/žáka zvládnout toto učivo a s ním spojené očekávané výstupy/standardy.
Autor Jaroslav Vávra

Příklady sestavování tektonických desek

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
V této části textu ke vzdělávacímu tématu Tektonické (litosférické) desky a Kontinentální drift se zaměříme přímo na výsledky, které jsme získali u žáků šesté třídy ZŠ Lesní (u paní učitelky RNDr. Kohoutové) v březnu 2014. V této části nám nejde o hodnocení žáků, ale o to, jak žáci přemýšlejí a vytvářejí si svou „tektonickou/deskovou“ mapu světa.
Autor Jaroslav Vávra

Kognitivní dimenze s použitím slovesa KRESLIT v tématu Desková tektonika a Kontinentální drift

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Pro vzdělávání je důležitý nejen obsah (znalosti), ale také jeho nabývání (poznávání), kterým se jedinec dostává ke znalostem. Mluvíme o kognitivní dimenzi. Pro účely tématu Deskové tektoniky a Kontinentálního driftu volíme kognitivní dimenzi z Revidované Bloomovy taxonomie (RBT; Anderson & Krathwohl, 2001), kterou pro české geografické vzdělávání prezentoval Vávra (2011). Text navazuje na předešlé články: Stav a vývoj vědeckého poznání v tématu Desková tektonika a Transfer / Zprostředkování odborného tématu Tektonické desky a Kontinentální drift do tématu vzdělávacího. Na předešlé články také navazují čísla obrázků a tabulek.
Autor Jaroslav Vávra

Transfer/Zprostředkování odborného tématu Tektonické desky a Kontinentální drift do tématu vzdělávacího

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Článek je součástí souboru textů Litosférické desky a Kontinentální drift v základním vzdělávání. Tento text navazuje na předchozí článek s názvem Stav a vývoj vědeckého poznání v tématu Desková tektonika a Kontinentální drift. Prezentujeme transfer/zprostředkování ve vzdělávání. Číslování obrázku a tabulek navazuje na předešlé texty.
Autor Jaroslav Vávra

Stav a vývoj vědeckého poznání v tématu Desková tektonika a Kontinentální drift

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Tato kapitola je součástí souboru textů tématu Litosférické desky a Kontinentální drift v základním vzdělávání. Zaměříme se v ní na stav a vývoj vědeckého poznání v tomto tématu, abychom jej v následném článku (Transfer/zprostředkování odborného tématu Tektonické desky a Kontinentální drift do tématu vzdělávacího) prezentovali ve vzdělávání. V povolání učitele jsou velmi důležité vědecké znalosti (vzdělávací obsah), které se ve vzdělávacím procesu přenášejí/zprostředkovávají do formálního vzdělávání. V tomto textu se zaměříme na téma desková tektonika a kontinentální drift. Nejdříve se seznámíme se stavem a vývojem vědeckých konceptů, teorií či modelů. Ty se v případě deskové tektoniky a kontinentálního driftu vyvíjely přibližně od roku 1910. K základní představě využijeme práci oxfordského geologa Anthonyho Hallama (1973), A Revolution in the Earth Sciences. From Continental Drift to Plate Tectonics (česky Revoluce ve vědách o Zemi. Od kontinentálního driftu k deskové tektonice) a Atlas of World Geography (2003).
Autor Jaroslav Vávra

Litosférické desky a Kontinentální drift v základním vzdělávání. Zaměření na transfer vědeckých znalostí a kvalitativní hodnocení s ověřením některých poznatků v 6. ročníku zeměpisu

Základní vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Předložený soubor textů představuje rámec znalostí, vědomostí, dovedností a poznávání v geografickém základním vzdělávání na příkladu litosférických desek a kontinentálního driftu. Téma je založené na vědomostech a dovednostech, které žák nemůže získat ze svého bezprostředního okolí, které by poznával svými smysly, a ze zkušenosti z pobytu v takovém měřítkově odlišném prostředí. Může jen navštívit a svými smysly a chápáním poznat určitá místa, například v Itálii nebo na Islandu. Studijní text je rozdělený do čtyř kapitol: Stav a vývoj vědeckého poznání litosférických desek a kontinentálního driftu; Transfer/zprostředkování těchto znalostí a vědomostí ve vzdělávacím geografickém obsahu; Kognitivní dimenze s použitím slovesa KRESLIT v tématu desková tektonika a kontinentální drift; Příklady konkrétních výsledků žáků 6. ročníku a jejich zhodnocení.
Autor Jaroslav Vávra

Zdravý (selský) rozum a vědecké myšlení, které se týká učení o prostoru, v prostoru a s pomocí prostoru

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Velmi často je možné slýchat mezi učiteli, že odborné texty ke své praxi nepotřebují. Oni potřebují používat zdravý (selský) rozum. Takový rozum je pro učitele nesporně důležitý. Je založený na každodenní zkušenosti (možná až rutině), na viděném, na znalostech/vědomostech, které s ostatními sdílí a podle kterých činí. Podstatou je také zkušenost s bezprostřední blízkosti míst. Každý si takový zdravý (selský) rozum vytváří a denně si jej potvrzuje. V angličtině pro takový rozum mají pojmenování ‚common sense‘, něco jako společný, společně vlastněný rozum/význam. Takové vědomosti, ale i dovednosti (vykonávat činnosti/jednat) jsou každodenně sdílené, používané, denně ověřované a efektivně využívané – po jaru přijde léto, na jaře je potřeba zasít, po vydatných jarních srážkách přichází s krátkým zpožděním vzedmutá hladina řek, a můžeme pokračovat v podobném duchu. Naproti tomu je vědecké (kritické) myšlení, které vyžaduje vyhledávání, studium, logiku, bádání, kritické myšlení, argumentování v diskusi a obhajování vědeckých poznatků. V druhé části tohoto textu je pozornost zaměřena kvůli omezenému rozsahu článku pouze na vědecké myšlení, které vychází z přírodních jevů. Záměrně vzhledem k omezenému rozsahu pomíjíme zdravý (selský/přirozený) rozum v morálním usuzování, i když tato dimenze je také velmi důležitá. A nemůžeme se ani věnovat vědeckému myšlení v tzv. postfaktuální éře, ve které není zcela jasný původ a spolehlivost informací/faktů. Text se týká znalostí/vědomostí jako jedné z klíčových kompetencí v RVP a v malé míře také hodnotám a postojům.
Autor Jaroslav Vávra

Poznávání a poznání ve výuce českého (gymnaziálního) zeměpisu II: styly a strategie

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Tento text navazuje na článek Poznávání a poznání ve výuce českého (gymnaziálního) zeměpisu I: historie a současnost. V tomto textu se věnuje pozornost výukovým stylům a strategiím, které jsou vhodné pro výuku zeměpisu. Jsou k tomu využita videa zeměpisné výuky na gymnáziu. Výuka je také prezentovaná z pohledu zahraničních zdrojů včetně porovnání s českou realitou a zkušenostmi, především z pracoviště autora, který připravuje budoucí učitele zeměpisu.
Autor Jaroslav Vávra

Poznávání a poznání ve výuce českého (gymnaziálního) zeměpisu I: historie a současnost

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Předkládaný text vznikl na základě autorovy prožité zkušenosti, a stálého studia, které se zaměřovalo na geografické vzdělávání v Československu, od roku 1993 v České republice, a v pedagogickém výzkumu s budoucími učiteli geografie. Na konci roku 2012 vyšlo v USA 2. vydání Geography for Life (více viz Vávra, 2012) a jedním z hlavních charakteristik amerického geografického vzdělávání je matematizace a vědeckost. Při pohledu na tato dvě slova se autorovi tohoto textu vybaví jeho zkušenost dříve studenta a současného geografa-pedagoga v geografickém vzdělávání, a to v tehdejším Československu a v současné České republice. Zkušenosti, které také nabyl cestami v zahraničí a studiem zahraniční literatury. Tento článek pokračuje textem Poznávání a poznání ve výuce českého (gymnaziálního) zeměpisu II: styly a strategie
Autor Jaroslav Vávra
Celkem: 26