Asi každý rodič občas učí své dítě „sedět a počkat“. Je docela běžnou součástí výchovy, nejen v rodině, ale i ve škole, že děti učíme zvládat jejich předpokládanou impulsivitu a učíme je, že je dobré umět odložit svou potřebu, rychlé uspokojení a vydržet „až bude vhodný čas“. Slyšeli jste již někdy o „marshmallow testu“, v češtině někdy také můžete narazit na pojmenování „žužu test“? Tento experiment sledující u dětí schopnost čekat na sladkou odměnu vlastně využíval běžné rodičovské zkušenosti a díky návaznému longitudinálnímu výzkumu došel k ve své době velmi populárnímu závěru, že schopnost odložit potěšení projevená již v dětském věku zásadně ovlivňuje budoucí úspěch v životě. Děti, které se umí lépe ovládat, dosáhnou vyššího vzdělání, lépe se chovají a třeba i méně často trpí obezitou. Toto poselství bylo hojně medializováno, ale opět se jedná o případ, kdy novější studie ukazují složitější obrázek. Pojďme se tedy podívat na test s bonbonem pěkně popořádku.

Příspěvek k aktuálně diskutovanému záměru umožnit učitelům vykázat z výuky problematicky se chovající osoby představuje fungování opatření v Anglii a zamýšlí se nad některými aspekty, které jsou součástí českého návrhu.

V článku se budeme zabývat psychosociálními aspekty integrace cizinců ve školách. Na příkladu z Norska si ukážeme, jakým výzvám čelí děti a mladí lidé, kteří přicházející z ciziny sami, a jakou roli v jejich podpoře může hrát škola. V České republice mezi žáky ve školách převládají děti z rodin migrantů, a ne uprchlíků. Nicméně případová studie z Norska, která se zabývá situací mladistvých uprchlíků bez doprovodu, vykresluje možné pohledy, ale i problémy, související s psychickou stránkou adaptace a je relevantní pro celou skupinu nově příchozích.

Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.

Pracovní listy – „Adame, dneska už neva, že letadlo řídí Eva" – jsou koncipované jako vystřihovánky a omalovánky. Chlapci a dívky si mohou vystřihnout, vybarvit a slepit 14 profesí, které podněcují k zamyšlení. Děti jsou totiž konfrontovány s poměrně netradičními profesemi pro muže a ženy.

Milgramův experiment je obvykle znám jako studie, která dokládá, že i běžný člověk se může dopustit krutého zacházení s druhými, pokud se naleznete v určité situaci. A že problém není ve zkažené povaze, což bylo své době převratné tvrzení, ale je to otázka poslušnosti a respektu vůči autoritám. V přítomnosti autority jednotlivci nejsou schopní racionálního, morálního smýšlení, jednoduše podlehnou pod vlivem okolností a smyslu pro povinnost (Gough et. al., 2013). V tomto duchu se výsledky experimentu běžně tradují nejen v popularizačních textech, ale i v základních učebnicích psychologie. I tato slavná studie však přitáhla pozornost kriticky smýšlejících autorů, kteří se vydali do archivů, prostudovali replikační experimenty a posouvají naše porozumění tomu, jaký odkaz nám profesor Stanley Milgram zanechal.

Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.

Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.

Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.

Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích, a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.