Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
RSS Titulka > Modul články > Seznam článků autora

Zobrazit na úvodní stránce článků

Seřadit dle: Datum publikace, Nejnovější
Podle názvu:
Podle autora:
Počet komentářů:
Datum publikace:
Počet zobrazení:

Kritický pohled: V čem Le Bon zkresluje naše vnímání davové dynamiky

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
V tomto cyklu článků se podíváme na to, jak psychologie, zejména tedy sociální psychologie, konceptualizuje dav a chování jedinců v davu. Začneme u tradičních, i laicky dobře známých konceptů, které vnímají davy převážně negativně, jako prostor, kde lidé ztrácejí zábrany a dělají i věci, které by si jinak netroufli. Přes kritiku původních koncepcí a novější studie se dostaneme k porozumění davového chování za pomoci konceptu sociální identity.
Autor Kateřina Machovcová

I v davu někam patřím

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
V tomto cyklu článků se podíváme na to, jak psychologie, zejména tedy sociální psychologie, konceptualizuje dav a chování jedinců v davu. Začneme u tradičních, i laicky dobře známých konceptů, které vnímají davy převážně negativně, jako prostor, kde lidé ztrácejí zábrany a dělají i věci, které by si jinak netroufli. Přes kritiku původních koncepcí a novější studie se dostaneme k porozumění davového chování za pomoci konceptu sociální identity.
Autor Kateřina Machovcová

Davové šílenství: Klasický model davu v díle Gustava Le Bona

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
V tomto cyklu článků se podíváme na to, jak psychologie, zejména tedy sociální psychologie, konceptualizuje dav a chování jedinců v davu. Začneme u tradičních, i laicky dobře známých konceptů, které vnímají davy převážně negativně, jako prostor, kde lidé ztrácí zábrany a dělají i věci, které by si jinak netroufli. Přes kritiku původních koncepcí a novější studie se dostaneme k porozumění davového chování za pomoci konceptu sociální identity.
Autor Kateřina Machovcová

Je umění odolat pokušení zásadní pro úspěch v životě?

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Asi každý rodič občas učí své dítě „sedět a počkat“. Je docela běžnou součástí výchovy, nejen v rodině, ale i ve škole, že děti učíme zvládat jejich předpokládanou impulsivitu a učíme je, že je dobré umět odložit svou potřebu, rychlé uspokojení a vydržet „až bude vhodný čas“. Slyšeli jste již někdy o „marshmallow testu“, v češtině někdy také můžete narazit na pojmenování „žužu test“? Tento experiment sledující u dětí schopnost čekat na sladkou odměnu vlastně využíval běžné rodičovské zkušenosti a díky návaznému longitudinálnímu výzkumu došel k ve své době velmi populárnímu závěru, že schopnost odložit potěšení projevená již v dětském věku zásadně ovlivňuje budoucí úspěch v životě. Děti, které se umí lépe ovládat, dosáhnou vyššího vzdělání, lépe se chovají a třeba i méně často trpí obezitou. Toto poselství bylo hojně medializováno, ale opět se jedná o případ, kdy novější studie ukazují složitější obrázek. Pojďme se tedy podívat na test s bonbonem pěkně popořádku.
Autor Kateřina Machovcová

Sociální vliv a identifikace se skupinou: vězeňský experiment v novém

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
V předcházejícím textu (Stanfordský vězeňský experiment) se čtenáři a čtenářky mohli seznámit s velmi známou Stanfordskou vězeňskou studií vedenou profesorem Zimbardem. Ten výsledky interpretuje především ve prospěch vlivu situace a role na chování jedince, tyto vlivy v zásadě vnímá jako určující a rozhodně významnější než osobní dispozice. Jednoduše řečeno i normální člověk se může dopustit hrozného chování pod tlakem situace. Tyto závěry se však rozhodli podrobněji prozkoumat, a zpochybnit, psychologové Haslam a Reicher.
Autor Kateřina Machovcová

Stanfordský vězeňský experiment

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Obdobně jako Milgram (vložit link na článek Milgramův experiment: poslušnost či neposlušnost?), ostatně byli to spolužáci se střední, se Zimbardo zajímal o to, jak sociální vlivy mohou přispět k extrémnímu chování (Haslam, Reicher, 2017). Společnou snahou Milgrama i Zimbarda bylo ukázat, že lidské chování není determinované pouze osobnostně, ale roli hraje i sociální kontext. A proto se i psychicky normální lidé pod vlivem extrémních okolností mohou dopouštět extrémního chování. Oproti laboratorním experimentům spojeným s Milgramovými studiemi se však Zimbardo rozhodl vytvořit takové výzkumné podmínky, které dají více prostoru pro spontánní rozvoj skupinové dynamiky. Spolu s dalšími kolegy v roce 1971 nechali v univerzitním sklepě vytvořit vězení (APA – https://www.apa.org/research/action/prison, 2004).
Autor Kateřina Machovcová

Aschovy studie (ne)konformity

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Jak se lidé vyrovnávají se sociálním tlakem? Dokáží odolat a stát si za svým, když jsou přesvědčení o tom, že mají pravdu? Nebo je vliv ostatních na naše chování příliš silný? Jak můžeme rozumět lidskému podléhání druhým, tedy konformitě? To jsou důležité otázky, které zkoumá sociální psychologie. Možná jste se také někde setkali s tvrzením, že 75 % lidí snadno podlehne skupinovému tlaku. V následujícím textu si podrobněji představíme jednu z klasických studií konformity, kterou se proslavil psycholog Solomon Asch (1907–1996).
Autor Kateřina Machovcová

Milgramův experiment: poslušnost, či neposlušnost?

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Milgramův experiment je obvykle znám jako studie, která dokládá, že i běžný člověk se může dopustit krutého zacházení s druhými, pokud se naleznete v určité situaci. A že problém není ve zkažené povaze, což bylo své době převratné tvrzení, ale je to otázka poslušnosti a respektu vůči autoritám. V přítomnosti autority jednotlivci nejsou schopní racionálního, morálního smýšlení, jednoduše podlehnou pod vlivem okolností a smyslu pro povinnost (Gough et. al., 2013). V tomto duchu se výsledky experimentu běžně tradují nejen v popularizačních textech, ale i v základních učebnicích psychologie. I tato slavná studie však přitáhla pozornost kriticky smýšlejících autorů, kteří se vydali do archivů, prostudovali replikační experimenty a posouvají naše porozumění tomu, jaký odkaz nám profesor Stanley Milgram zanechal.
Autor Kateřina Machovcová

Efekt přihlížejících: čas na revizi

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Efekt přihlížejících (bystander effect) je jedním z poměrně dobře známých pojmů sociální psychologie. Současná věda však na mnohé tradiční koncepty nahlíží kriticky, nebojí se znovu nejen zrevidovat původní zjištění a jejich konceptualizaci, ale i realizovat studie nové, které mají ověřit či vyvrátit původní zjištění, případně poukázat na důležité aspekty, které nebyly původně brány v potaz. V následujícím textu se podíváme na revizi zpopularizované myšlenky o chování svědků v případě nouze „čím více přihlížejících, tím větší riziko, že mi nikdo nepomůže“.
Autor Kateřina Machovcová

Další psychologické přístupy ke studiu předsudků

Gymnaziální vzdělávání
Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích, a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.
Autor Kateřina Machovcová
Celkem: 17