Příspěvek k aktuálně diskutovanému záměru umožnit učitelům vykázat z výuky problematicky se chovající osoby představuje fungování opatření v Anglii a zamýšlí se nad některými aspekty, které jsou součástí českého návrhu.

V článku se budeme zabývat psychosociálními aspekty integrace cizinců ve školách. Na příkladu z Norska si ukážeme, jakým výzvám čelí děti a mladí lidé, kteří přicházející z ciziny sami, a jakou roli v jejich podpoře může hrát škola. V České republice mezi žáky ve školách převládají děti z rodin migrantů, a ne uprchlíků. Nicméně případová studie z Norska, která se zabývá situací mladistvých uprchlíků bez doprovodu, vykresluje možné pohledy, ale i problémy, související s psychickou stránkou adaptace a je relevantní pro celou skupinu nově příchozích.

Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.

Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.

Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.

Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.

Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích, a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.

Efekt přihlížejících (bystander effect) je jedním z poměrně dobře známých pojmů sociální psychologie. Současná věda však na mnohé tradiční koncepty nahlíží kriticky, nebojí se znovu nejen zrevidovat původní zjištění a jejich konceptualizaci, ale i realizovat studie nové, které mají ověřit či vyvrátit původní zjištění, případně poukázat na důležité aspekty, které nebyly původně brány v potaz. V následujícím textu se podíváme na revizi zpopularizované myšlenky o chování svědků v případě nouze „čím více přihlížejících, tím větší riziko, že mi nikdo nepomůže“.

Jak se lidé vyrovnávají se sociálním tlakem? Dokáží odolat a stát si za svým, když jsou přesvědčení o tom, že mají pravdu? Nebo je vliv ostatních na naše chování příliš silný? Jak můžeme rozumět lidskému podléhání druhým, tedy konformitě? To jsou důležité otázky, které zkoumá sociální psychologie. Možná jste se také někde setkali s tvrzením, že 75 % lidí snadno podlehne skupinovému tlaku. V následujícím textu si podrobněji představíme jednu z klasických studií konformity, kterou se proslavil psycholog Solomon Asch (1907–1996).

Milgramův experiment je obvykle znám jako studie, která dokládá, že i běžný člověk se může dopustit krutého zacházení s druhými, pokud se naleznete v určité situaci. A že problém není ve zkažené povaze, což bylo své době převratné tvrzení, ale je to otázka poslušnosti a respektu vůči autoritám. V přítomnosti autority jednotlivci nejsou schopní racionálního, morálního smýšlení, jednoduše podlehnou pod vlivem okolností a smyslu pro povinnost (Gough et. al., 2013). V tomto duchu se výsledky experimentu běžně tradují nejen v popularizačních textech, ale i v základních učebnicích psychologie. I tato slavná studie však přitáhla pozornost kriticky smýšlejících autorů, kteří se vydali do archivů, prostudovali replikační experimenty a posouvají naše porozumění tomu, jaký odkaz nám profesor Stanley Milgram zanechal.