V článku popisuji vycházku po několika pražských místech spjatých s moderními dějinami. Realizovala jsem ji s tercií a kvartou víceletého gymnázia, kdy studenti provázeli studenty. Protože jsme se tematicky dotkli obou totalit, hlavním pedagogickým očekáváním pro mne bylo to, zda si mladí lidé uvědomili, jak křehká, vzácná a nesamozřejmá je svoboda.

Čtenářská dílna se různými aktivitami vztahuje k textům z knihy „Ostrov v Ptačí ulici“. Žáky vede k přemýšlení nad osudem Alexe. Proč se musel skrývat? Jakou roli hraje v knize zeď? (Zde využíváme i dobové fotografie.) Co je to statečnost? Co nesmí chybět ve skrýši – co je a co není pro život důležité? Jakou roli hrají kamarádi? Co pro člověka znamená naděje?

Čtenářská dílna čerpá z několika ukázek z knihy Zlodějka knih. Žáky pracující ve skupinkách vede k úvahám nad statečností a nutnými (?) kompromisy. Využívá různých metod práce – diskuzi, sdílené učení, odhadování pokračování příběhu, formulování otázek, živých obrazů, psaní deníků či dopisů atp. Její délka je odvislá od tempa konkrétních žáků a také míry zájmu, který u nich dokáže probudit.

S příběhem Srulika/Jurka se žáci přenesou do válečného Polska a spolu s ním zažívají dobrodružný boj o přežití. Dílna je zaměřena na příklady obětavé pomoci různých lidí – od Poláků po Němce. A zároveň ukazuje na to, že mnozí neměli problém dítě prodat či mu jinak ublížit. O textech diskutujeme, pokoušíme se o báseň (která je zároveň reflexí přečteného), tvoříme mapu příběhu, chvíli píšeme technikou volného psaní, které nám pomůže příběh uzavřít.

Žáci se četbou (poslechem) ukázek nejslavnějšího Goldingova románu přenesou spolu se skupinou chlapců na pustý ostrov a přemýšlejí nad mezilidskými vztahy, nezbytností řádu a respektování autorit, nad cenou přátelství a lidského života.

Tato čtenářská dílna pracuje s životními příběhy několika výjimečných žen. Žáci by si na jejím základě mohli uvědomit, že život každému přináší nepřeberné možnosti uplatnění. A i když máme odlišné „startovací podmínky“, je důležité mít sny a snažit se je uskutečňovat. I přes „nepřízeň osudu“ (a možná i jí navzdory).

Žáci se na základě vzpomínek a dokumentárních filmů seznámí s nelehkými životními osudy několika politických vězeňkyň. Diskutují o tom, proč nebyl za jejich týrání nikdo potrestán.

Předkládaný materiál nabízí náměty pro jednodenní exkurzi v barokní Valči. Jedná se o místo s obrovským potenciálem, kdy si žáci na baroko doslova mohou sáhnout. Metodika pro učitele a pracovní listy pro žáky nabízejí řadu různorodých aktivit i tipy pro jejich další možné rozpracování. Přiložena je též prezentace s fotografiemi, která by mohla být lákadlem k návštěvě.

Tento materiál srovnává hodnoty a zásady skautů a pionýrů. Představuje na základě vzpomínek situaci po roce 1948. Žáci se seznamují s příběhy několika statečných skautů a skautek a prezentují jejich osudy ostatním. Pokoušejí se nalézt shodné znaky jejich osudů. Zamýšlejí se nad tím, co pro ně osobně znamená svoboda. Případně diskutují o tom, co by byl kdo ochoten pro obranu své svobody učinit.

Hodinový workshop je věnovaný deseti ženám, které jsou příkladem protikomunistické rezistence. Autorka vybrala úryvky z rozhovorů z knihy „Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent“. Studenti ve skupinkách vždy pracují se vzpomínkami dvou žen, všímají si, jak vnímaly strach, co je vedlo k podepsání Charty 77, jaké metody vůči nim uplatňovala StB atp. Značná část hodiny je vyčleněna pro diskuzi o smyslu disentu, motivaci k rezistenci a jejímu smyslu.