Hodinový workshop je věnovaný deseti ženám, které jsou příkladem protikomunistické rezistence. Autorka vybrala úryvky z rozhovorů z knihy „Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent“. Studenti ve skupinkách vždy pracují se vzpomínkami dvou žen, všímají si, jak vnímaly strach, co je vedlo k podepsání Charty 77, jaké metody vůči nim uplatňovala StB atp. Značná část hodiny je vyčleněna pro diskuzi o smyslu disentu, motivaci k rezistenci a jejímu smyslu.

Žáci se četbou (poslechem) ukázek nejslavnějšího Goldingova románu přenesou spolu se skupinou chlapců na pustý ostrov a přemýšlejí nad mezilidskými vztahy, nezbytností řádu a respektování autorit, nad cenou přátelství a lidského života.

V článku popisuji vycházku po několika pražských místech spjatých s moderními dějinami. Realizovala jsem ji s tercií a kvartou víceletého gymnázia, kdy studenti provázeli studenty. Protože jsme se tematicky dotkli obou totalit, hlavním pedagogickým očekáváním pro mne bylo to, zda si mladí lidé uvědomili, jak křehká, vzácná a nesamozřejmá je svoboda.

Tento materiál srovnává hodnoty a zásady skautů a pionýrů. Představuje na základě vzpomínek situaci po roce 1948. Žáci se seznamují s příběhy několika statečných skautů a skautek a prezentují jejich osudy ostatním. Pokoušejí se nalézt shodné znaky jejich osudů. Zamýšlejí se nad tím, co pro ně osobně znamená svoboda. Případně diskutují o tom, co by byl kdo ochoten pro obranu své svobody učinit.

Čtenářská dílna určená pro starší školáky (zhruba od osmé třídy/tercie) výše. Příběh šestnáctileté dívky, která se spolu se svou rodinou stane obětí Stalinem organizované likvidace litevské inteligence. Vybrané texty vybízejí k diskuzím, ke kladení otázek i dalšímu hledání odpovědí. Součástí dílny je dramatizace, kresba, živý obraz. Žáci se spolu s učitelem zamýšlejí nad tím, zda je možné si lidskou důstojnost zachovat i v takto vyhrocených situacích. A v čem všem lidé nacházejí naději.

Čtenářská dílna čerpá z několika ukázek z knihy Zlodějka knih. Žáky pracující ve skupinkách vede k úvahám nad statečností a nutnými (?) kompromisy. Využívá různých metod práce – diskuzi, sdílené učení, odhadování pokračování příběhu, formulování otázek, živých obrazů, psaní deníků či dopisů atp. Její délka je odvislá od tempa konkrétních žáků a také míry zájmu, který u nich dokáže probudit.

S příběhem Srulika/Jurka se žáci přenesou do válečného Polska a spolu s ním zažívají dobrodružný boj o přežití. Dílna je zaměřena na příklady obětavé pomoci různých lidí – od Poláků po Němce. A zároveň ukazuje na to, že mnozí neměli problém dítě prodat či mu jinak ublížit. O textech diskutujeme, pokoušíme se o báseň (která je zároveň reflexí přečteného), tvoříme mapu příběhu, chvíli píšeme technikou volného psaní, které nám pomůže příběh uzavřít.

Žáci se na základě vzpomínek a dokumentárních filmů seznámí s nelehkými životními osudy několika politických vězeňkyň. Diskutují o tom, proč nebyl za jejich týrání nikdo potrestán.

Čtenářská dílna se různými aktivitami vztahuje k textům z knihy „Ostrov v Ptačí ulici“. Žáky vede k přemýšlení nad osudem Alexe. Proč se musel skrývat? Jakou roli hraje v knize zeď? (Zde využíváme i dobové fotografie.) Co je to statečnost? Co nesmí chybět ve skrýši – co je a co není pro život důležité? Jakou roli hrají kamarádi? Co pro člověka znamená naděje?

Tato čtenářská dílna pracuje s životními příběhy několika výjimečných žen. Žáci by si na jejím základě mohli uvědomit, že život každému přináší nepřeberné možnosti uplatnění. A i když máme odlišné „startovací podmínky“, je důležité mít sny a snažit se je uskutečňovat. I přes „nepřízeň osudu“ (a možná i jí navzdory).